Často kladené dotazy k doktorátu na FaVU

Doktorát na umělecké fakultě

Má to smysl?

Smyslem doktorského studia na Fakultě výtvarných umění VUT (program/obor Výtvarná umění a umělecký provoz) je umožnit vysoce specializované umělecké a vědecké vzdělání absolventům uměleckých vysokých škol a fakult, ale také absolventkám neuměleckých oborů zaměřujících se na problematiku provozu současného umění v jeho různých aspektech (kurátorství, galerijní provoz, kulturní management, umělecká kritika a historie současného umění). Tato vysoká míra specializace přijímaných uchazečů předpokládá, že studium je výrazně individualizované – školitelé/školitelky a odborní konzultanti pomáhají studentům především zpětnou vazbou a směrováním k žádoucím problematikám, zdrojům, institucím a lidem, a přesto obsahuje základ tvořený předměty, jejichž absolvování je povinné pro všechny student(k)y v programu. Zatímco absolventi uměleckých oborů jsou takto vedeni k dalšímu prohloubení znalostí z oblastí teorie umění a/nebo současného umění a designu, absolventky neuměleckých oborů naopak získávají hlubší vhled do problematiky uměleckého výzkumu, resp. aktuální umělecké praxe. Výzkum, při kterém se uplatňuje umělecké myšlení (resp. umělecká kompetence), nazýváme uměleckým výzkumem.

Více také „Florentské zásady“ doktorského studia v oblasti umění [Doktorské studijní programy v oblasti umění mají za cíl rozvíjet umělecké kompetence, generovat nové poznatky a posunout dál umělecký výzkum. (…) Disertační práce (dále disertační projekt), která probíhá v průběhu doktorského studia v oblasti umění, zahrnuje tvorbu originálního a konkrétního uměleckého výzkumného projektu. Tento projekt využívá umělecké metody a techniky, což přináší originální poznatky a vědomosti. Projekt se skládá z originálního uměleckého díla (děl) a obsahuje diskursivní složku, která kriticky reflektuje a dokumentuje výzkumný proces. Internacionalita, mezioborovost a interkulturalita jsou implicitně obsaženy v mnoha uměleckých postupech a doktorské programy v oblasti umění tento směr dále podporují], Doktorské studium výtvarných umění: nesmysl, nebo šance? [Kritériem pro získání doktorátu je úspěšná obhajoba disertační práce, která má dvě části – praktickou a textovou (ani jedna není hodnocena samostatně). K jejich vytvoření směřují dvě linie studia, praktické a teoretické. Cílem praktické části doktorského studia, která se pod vedením vedoucí/ho děje v ateliéru, kabinetu nebo na katedře, je realizace dlouhodobě a soustavně připravovaného uměleckého díla/projektu nebo nového technologického postupu. Cílem teoretické části doktorského studia, kterou garantují konzultanti a společná teoretická výuka, zajišťované katedrou teorie a dějin umění, je naučit výtvarné umělce sebereflexi vlastní tvorby, recepci náročnějších textů a odstupu vyjádřeného schopností o své práci napsat delší odborný text, respektive výsledky svého výzkumu zprostředkovávat v pedagogickém procesu], nebo aktuální výzvy Technologické agentury ČR [vedavyzkum.cz: Umění jako součást výzkumu a inovací aneb mohl by mít Rudolf II. z programu ÉTA radost?].

Doporučená literatura: Wilson, M. & van Ruiten, S. (2013): SHARE Handbook for Artistic Research Education; Cotter, L. (2019): Reclaiming Artistic Research; Smith, M. (2020): Research: Practitioner / Curator / Educator; The Vienna Declaration on Artistic Research (2020); Cramer, F. & Terpsma, N. (2021): What Is Wrong with the Vienna Declaration on Artistic Research?

Co všechno musím zvládnout?

Doktorát (na FaVU VUT 4leté doktorské studium) je nejvyšším vysokoškolským vzděláním, které spočívá ve studiu. Studium v doktorském studijním programu má dvě části, které se doplňují: studijní část (ukončenou splněním státní doktorské zkoušky) a tvůrčí část (ukončenou obhajobou disertační práce). Na rozdíl od kvalifikačních prací bakalářského a magisterského stupně je zde kladen mnohem větší důraz na samostatnou uměleckou a/nebo vědecko-výzkumnou činnost. Doktorand/ka má školitele/školitelku a ve spolupráci s ní/m si volí výzkumný úkol. Pod dohledem školitele/školitelky (a v případě potřeby i ve spolupráci s konzultanty) pak po dobu studia provádí výzkum, který by měl směřovat ke splnění vytyčeného úkolu. Tento proces a jeho výsledky doktorand/ka dokumentuje ve své disertační práci, kterou v závěru studia obhajuje před odbornou komisí. V průběhu studia musí rovněž složit státní doktorskou zkoušku. Obhájení disertační práce a složení státní doktorské zkoušky není jedinou podmínkou, kterou musí doktorand/ka pro získání doktorátu splnit. Další povinností je úspěšně absolvovat povinné předměty. K povinnostem dále patří vykazování vlastní umělecké a/nebo vědecké činnosti (zpravidla výstavní činnost, realizovaný design, publikování odborných článků, účast na konferencích). Doktorandi v prezenční formě studia musí rovněž po dva roky studia vykazovat určitou formu pedagogické činnosti.

Jaký je rozdíl mezi prezenční a kombinovanou formou studia?

V kombinované formě studia nemají studující povinnost bezplatné pedagogické praxe ve druhém a třetím roce studia, nicméně rovněž nemají nárok na pravidelné měsíční doktorské stipendium po standardní dobu studia. I v kombinované formě studia platí povinnost minimálně měsíční zahraniční stáže, kterou je potřeba vykonat do podání přihlášky ke státní doktorské zkoušce. Studující v kombinované formě také nemívají možnost být řešiteli některých typů grantů.

Na koho se mohu obrátit s dalšími doplňujícími dotazy?

Agendou doktorského studia se zabývá studijní referentka Jana Janečková, tel. 541146803, janeckova@favu.vut.cz. Její kancelář se nachází ve třetím patře vlevo budovy U2 (FaVU VUT, Údolní 53, 602 00 Brno). Koncepční otázky je vhodné směrovat přímo na předsedu/předsedkyni oborové rady doktorského studia, koordinátorku doktorského studia a/nebo na vedoucí/ho Katedry teorií a dějin umění.

Přijímačky

Co musím splnit pro přijetí do doktorského studia? Jak probíhá přijímací pohovor? Budu muset mluvit při pohovoru anglicky?

Student/ka musí mít dokončené magisterské studium, nebo musí být těsně před ukončením (tak, aby před zápisem do doktorského studia už bylo magisterské studium zakončené). Téma disertační práce musí být předem dohodnuté se školitelem/školitelkou (seznam možných školitelů je minimálně 4 měsíce před termínem pro podání přihlášky zveřejněn zde). Student/ka se musí umět domluvit anglicky, část přijímacího hovoru probíhá v angličtině. Hodnotí se především to, jak dobře má student/ka rozmyšlen postup a celkovou logiku disertačního projektu. Osobní pohovor (ve výjimečných situacích formou videokonference) uchazeče/uchazečky se členy komise se netýká jen předloženého doktorského projektu, ale je zaměřen i na dosavadní praxi uchazeče/uchazečky v oblasti umění a její výsledky a ohlasy. Koncepci disertačního projektu je nutné formulovat a/nebo vizualizovat do předepsaného formuláře.

Můžu při doktorátu pracovat na plný úvazek jinde? Jaká je časová náročnost studia?

Pracovat při studiu je možné. Každý rok se hodnotí aktivity doktorandů, tudíž záleží na tom, do jaké míry pracovní úvazek omezuje to, jak student/ka pracuje. Větší nároky jsou přirozeně kladeny na studenty a studentky v prezenční formě studia (účast na konzultacích v rámci ateliérové výuky apod.; více viz výše odpověď na otázku "Jaký je rozdíl mezi prezenční a kombinovanou formou studia?"). Povinné předměty se snažíme každý rok agregovat do několika výukových bloků – poslední roky jde zpravidla o 4–5 úterků v semestru – a po dohodě se školitelem lze individuální studijní plán pojmout flexibilně, aby bylo možné studium skloubit jak s prací, tak s rodinným životem. Harmonogram aktuálního akademického roku najdete zde.

Finanční otázky

Jaká je výše pravidelného měsíčního stipendia?

Všem doktorandům v prezenční formě studia jako řádné měsíční stipendium posíláme od začátku jejich studia částku, kterou obdržíme z ministerstva, tj. 11250 Kč. (Jedná se o nezdaněný příjem vyplácený každý měsíc na účet studenta/studentky doktorských studijních programů dle § 91 odst. 4 ZoVŠ.) FaVU netaktizuje se stipendiem ve smyslu jeho postupného navyšování v závislosti na ročníku studia. Studující v kombinované formě studia řádné (pravidelné měsíční) stipendium nepobírají.

Jak dlouho budu měsíční stipendium dostávat?

Řádné doktorské stipendium dostáváte po standardní dobu studia. V případě doktorského studijního programu na FaVU to znamená první 4 roky studia, pokud studujete v prezenční formě. Ale pozor: řádné doktorské stipendium obdržíte, jestliže celkovou dobou svého doktorského studia (nejen na FaVU!) nepřekročíte standardní dobu studia stanovenou pro příslušný studijní program (na FaVU 4 roky). Do celkové doby doktorského studia se započtou doby předchozích studií v doktorských studijních programech ukončených jinak než řádně podle § 56 odst. 1 ZoVŠ. Jinými slovy: pokud jste již doktorát studoval/a jinde a neukončil/a ho řádně, tzn. úspěšnou obhajobou disertace, potom doktorské stipendium na FaVU budete dostávat po dobu x let, kde x = 4 – počet let studia doktorátu jinde (v ČR).

Jaká další stipendia a finanční podporu mohu během studia očekávat?

Kromě pravidelného měsíčního stipendia pro doktorand(k)y v prezenční formě studia (11250 Kč) se lze ucházet o podporu na vlastní tvůrčí a/nebo pedagogickou činnost. Základní přehled stipendií najdete zde a zde. Doktorandi a doktorandky mají také možnost soutěžit o prostředky Specifického vysokoškolského výzkumu (v rámci fakulty i v rámci mezifakultních univerzitních projektů, výše každého grantu 50–200 tis. Kč/rok), společně s akademiky také soutěží o fakultní prostředky z fondu umělecké činnosti na podporu realizací v oblasti umění (až 30 tis. Kč/projekt), z prostředků institucionální podpory soutěží o podporu publikační činnosti (až 150 tis. Kč/publikace), v rámci vnitřní soutěže pak mohou získat peníze na podporu pedagogické práce (až 75 tis. Kč/projekt). Na základě výsledků vykázaných v Registru uměleckých výstupů (RUV) a v Informačním systému VUT (RIV), doktorandi a doktorandky jednou ročně dostávají mimořádné stipendium v listopadu/prosinci daného roku (až 85 tis. Kč/doktorand/ka). V rámci univerzity existují také další grantové příležitosti, např. KInG VUT z prostředků OP VVV (v r. 2021 byly úspešné za FaVU ze tří podaných projektů hned dva: jednoletý s rozpočtem 480 tis. Kč a dvouletý, který byl podpořen částkou 960 tis. Kč). Doktorandi a doktorandky FaVU jsou rovněž úspěšnými řešiteli projektů Technologické agentury České republiky (TA ČR): Decentralizovaný sběr, analýza, vizualizace a interpretace rozsáhlých dat v umělecké praxi, 1. 3. 2018 — 31. 3. 2021; Institut forenzního interdisciplinárního výzkumu, sociálně emancipačního designu a architektury; 1. 4. 2020 — 31. 3. 2022.

Existují i nějaké nefinanční benefity?

Samozřejmě, doktorandi a doktorandky mohou využívat zvýhodněné volání (VUT mobil), neomezené cloudové služby (Google, Microsoft, Cesnet), celouniverzitní software, mají přístup k fakultním ICOM kartám (bezplatné vstupy do kulturních institucí v ČR i v zahraničí), mají také možnost využívat celofakultní pracoviště (knihovna, dřevodílna a kovodílna, knihařská dílna, laminovna a lakovna, počítačová studovna, videostudio, zvukové studio, videostřižny, 3D studio ad.), pro půjčování A/V techniky a rezervaci produkčních prostor platí stejná pravidla jako pro studentky a studenty bakalářského a magisterského studijního programu. Další informace viz https://www.favu.vut.cz/dsp#zazemi-phd

Průběh studia

Jaké předměty musím během studia absolvovat?

Předměty doktorského studijního programu na FaVU jsou povinné. Předměty Sociologické aspekty současného umění, Provozní systém současného umění, Teorie současného umění, Digitální kultura, Výzkumná práce uměleckou tvorbouCizí jazyk pro doktorské studium jsou ukončeny doktorskou zkouškou. Předměty Společná teoretická výukaDoktorandské kolokvium jsou ukončeny kolokviem. Předměty Metodika vědecké práce a metody kvalitativního výzkumuSeminář k disertační práci a Zahraniční stáž jsou ukončeny zápočtem. Přehledně (v čase) viz tabulku

Musím v rámci studia jet do zahraničí?

Studijní předpisy předpokládají, že student/ka (v prezenční i kombinované formě) během studia zahraniční zkušenosti získá, a to v délce minimálně jednoho měsíce. Měsíční pobyt lze spojit z více dílčích pobytů, každý v délce alespoň 14 dní. Většina doktorandů vyjede během studia (zpravidla v 5. semestru) na jeden semestr (tzn. 4–6 měsíců) formou praktické a/nebo studijní stáže Erasmus+, jsou ale i případy, že v zahraničí stráví celý rok studia. Samozřejmě doporučujeme se účastnit relevantních zahraničních konferencí a sympózií, pokud to finance dovolují. To vše rozšiřuje zkušenosti s výzkumnou prací a její prezentací, a mělo by ve výsledku usnadnit zdárné ukončení studia. Absolvování stáží a aktivní účast na konferencích se také bere v úvahu při průběžném hodnocení oborovou radou. Základní statistiku doktorandské mobility na fakultě najdete zde.

Jak dlouho mohu doktorát studovat?

Maximální doba studia je na VUT dvojnásobkem standardní doby studia, v případě 4letého doktorského programu na FaVU tedy 8 let. Do této doby se započítávají všechna přerušení s výjimkou přerušení z vážných zdravotních důvodů, z důvodu těhotenství, porodu či rodičovství nebo v souvislosti s převzetím dítěte do péče nahrazující péči rodičů.

Jaké povinnosti má školitel/ka? Má povinnost sehnat na můj projekt finance a zajistit mi odpovídající zázemí? Jak se můžu bránit, pokud své povinnosti neplní?

Doktorské studium je koncipováno jako studium individuální, kde je rozhodující odborný vztah mezi školitelem/školitelkou a studentem/studentkou. Vyjádřením vzájemné komunikace je naplňování individuálního studijního plánu. Funkce školitele/školitelky je proto pro doktorské studium nezastupitelná. Školitel/ka má odpovědnost za kvalitu doktorského projektu a za odborné vedení disertační práce. Studenti a jejich školitelé by si měli profesně i lidsky rozumět a mít možnost dát si navzájem zpětnou vazbu. Školitel/ka má povinnost vést studenta/studentku tak, aby dokončil/a disertační projekt včas a na odpovídající úrovni. Školitel/ka by měl/a i poradit, jak zajistit finance na realizaci disertačního projektu (se kterým se školitelství ujal/a). Školitel/ka má také povinnost zajistit doktorandovi/doktorandce na školícím pracovišti základní zázemí na základě vzájemné domluvy, pokud doktorandovi/doktorandce nepostačují sdílené prostory – doktorandské pracovny (místnosti 333 a 334, budova U2, třetí patro vpravo, 30+35 m²) a doktorandský ateliér (budova U1, přízemí, 110 m²). Když školitel/ka své povinnosti neplní, je třeba změnit školitele/školitelku oficiální cestou: na základě písemné žádosti, ke které se vyjadřuje oborová rada a schvaluje ji děkan/ka fakulty. Neshody a nedorozumění mezi studujícími a školiteli řeší zpravidla garant doktorského studijního programu, resp. oborová rada. Samozřejmostí je možnost obrátit se na fakultního ombudsmana (viz také stránky věnující se poradenství).

Jak se přihlásím ke státní doktorské zkoušce?

Ve třetím roce studia je nutné absolvovat státní doktorskou zkoušku, ke které doktorand/ka předkládá (min. 20stránkové) pojednání o tématu disertační práce (tzn. 36000 znaků vč. mezer). Ke zkoušce se přihlašuje podáním písemné přihlášky vč. příloh (viz druhou stranu přihlášky). Samotné pojednání musí splňovat formální náležitosti dané Pravidly pro organizaci studia v doktorském studijním programu [Článek 10: Pojednání se předkládá ve 2 tištěných a svázaných vyhotoveních a zároveň v elektronické verzi ve formátu PDF v rozsahu 20–30 číslovaných normostran formátu A4 v českém (resp. slovenském) nebo anglickém jazyce. Pojednání obsahuje zejména kriticky zhodnocený stav poznání v oblasti tématu disertační práce a shrnutí dosavadních výsledků doktoranda/doktorandky. Pojednání musí obsahovat tyto náležitosti: a) název disertační práce v českém (resp. slovenském) a anglickém jazyce, b) klíčová slova v českém a anglickém jazyce, c) anotaci disertační práce v českém a anglickém jazyce, d) vymezení předpokládaných cílů disertační práce v českém nebo anglickém jazyce, e) charakteristiky zvolených metod řešení v českém nebo anglickém jazyce, f) kritické zhodnocení dosavadního stavu poznání v českém nebo anglickém jazyce, g) přehled literatury a dalších zdrojů v českém nebo anglickém jazyce, h) výstižné informace o připravovaném praktickém výstupu – uměleckém díle (o jeho koncepci a formě), resp. o výstavě, kurátorském projektu nebo jiné podobě aktivit, které budou praktickým výstupem doktorského studia v českém nebo anglickém jazyce.Oficiální zadání disertační práce je do informačního systému univerzity (IS VUT) zaneseno právě v den úspěšného složení státní doktorské zkoušky. Zadání disertační práce doktorand/ka navrhuje v pojednání o tématu disertační práce, které je podkladem k diskuzi během státní doktorské zkoušky. Zpřesněné zadání na základě Protokolu o státní doktorské zkoušce (a po schválení děkanem) zanese do IS VUT studijní oddělení fakulty (tzn. přidělí doktorandovi/doktorandce závěrečnou práci s názvem, který je uveden v protokolu); zadání disertační práce již poté není možné měnit. Komise pro státní doktorskou zkoušku také může doktorandovi/doktorandce doporučit konzultanta/konzultantku teoretické a/nebo praktické části disertační práce. Po zdárném vykonání státní doktorské zkoušky už chybí poslední krok k úspěšnému absolvování doktorského studia – odevzdání a obhájení disertační práce (zpravidla ve čtvrtém, nebo pátém roce studia). Viz také www.favu.vut.cz/dsp/sdz-pojednani

Mohu se přihlásit na státní doktorskou zkoušku i předtím, než mám splněny všechny studijní povinnosti zahrnuté ve schváleném individuálním studijním plánu (ISP)?

Nikoli, resp. jen z vážných důvodů (např. odložení splnění předmětu Zahraniční stáž z důvodu pandemické situace, nebo Pedagogické praxe na základě domluvy se školitelem apod.), musela by tomu předcházet změna ISP, kterou lze uskutečnit při každoroční aktualizaci ISP v Informačním systému VUT (Apollo). Kroky v tomto směru vždy předem konzultujte s garantem programu (předsedou oborové rady) a školitelem/školitelkou.

Jak probíhá státní doktorská zkouška?

Průběh státní doktorské zkoušky je následující: předsedající zahájí státní doktorskou zkoušku, představí doktoranda/doktorandku, sdělí téma disertační práce a seznámí komisi s přehledem jeho/jejích aktivit, doktorand/ka přednese v 15minutovém referátu podstatné myšlenky pojednání, představí dosažené výsledky a plánovaný postup řešení disertační práce, školitel/ka seznámí komisi se svým stanoviskem k pojednání a k dosavadní práci doktoranda/doktorandky, oponent/ka pojednání (z řad komise) přednese podstatný obsah svého posudku, doktorand/ka zaujme stanovisko k námitkám, připomínkám a dotazům oponenta/oponentky, předsedající zahájí obecnou rozpravu, které se mohou účastnit všichni přítomní, doktorand/ka reaguje na otázky, které jsou uvedeny do protokolu. Protokol pořizuje zpravidla koordinátor/ka doktorského studia. Během státní doktorské zkoušky je doktorandovi/doktorandce k dispozici standardní prezentační technika – projektor, počítač s internetem a ozvučením.

Ukončení studia (obhajoba disertace)

Jak probíhá obhajoba disertační práce (délka prezentace, jazyk apod.)?

Do konce maximální doby studia je nutné absolvovat obhajobu disertační práce; k obhajobě se přihlašuje podáním písemné přihlášky vč. příloh (viz druhou stranu přihlášky) min. 3 měsíce před koncem maximální doby studia. Obhajoba disertační práce je odbornou rozpravou mezi doktorandem/doktorandkou a oponenty, členy komise pro obhajobu disertační práce a ostatními účastníky obhajoby. Disertační prací na FaVU VUT rozumíme svázaný výtisk obsahující: přehled o současném stavu problematiky, která je předmětem disertační práce; cíl disertační práce; výsledky disertační práce s uvedením nových poznatků; jejich analýza a jejich význam pro realizaci v praxi nebo pro další rozvoj oboru; seznam použité literatury; seznam vlastních prací vztahujících se k tématu disertační práce; dokumentace a autoreferát k realizovanému tvůrčímu disertačnímu projektu (praktickému výstupu doktorského studia). Minimální počet stran práce není stanoven. Disertační prací může také být tematicky uspořádaný soubor uveřejněných textů a prací přijatých k publikaci (viz Čl. 42, odst. 1b SZŘ VUT); samozřejmostí je i v tomto případě odevzdání dokumentace a autoreferátu k realizovanému praktickému výstupu doktorského studia. Práce může být odevzdána v češtině, angličtině nebo slovenštině. ––– Samotná obhajoba probíhá následovně: předsedající zahájí obhajobu, představí doktoranda/doktorandku, sdělí téma disertační práce a seznámí komisi pro obhajobu disertační práce s přehledem aktivit během studia (publikace, vytvořená umělecká díla ad.), doktorand/ka vyloží podstatný obsah a hlavní výsledky své disertační práce (zpravidla 30minutová prezentace), školitel/ka seznámí komisi pro obhajobu disertační práce se svým stanoviskem k doktorandovi/doktorandce a k obhajované disertační práci, (dva) oponenti přednesou podstatný obsah svých posudků, doktorand/ka se vyjádří k posudkům oponentů, zejména k námitkám, připomínkám a dotazům, předsedající zahájí diskuzi. Na závěr komise neveřejně průběh obhajoby prodiskutuje a tajným hlasováním rozhodne, jestli student/ka práci úspěšně obhájil/a či nikoli. Výsledek se student/ka dozvídá vzápětí (po neveřejném zasedání komise). Obhajoba disertační práce zpravidla netrvá déle než dvě hodiny. Obhajoba je veřejná a může proběhnout v angličtině, pokud byla v anglickém jazyce předložena i samotná disertační práce a/nebo pokud jsou přítomni zahraniční oponenti či členové komise a na jednání v angličtině se komise shodla. Protokol o obhajobě pořizuje zpravidla koordinátor/ka doktorského studia.

Musím mít souhlas spoluautorů publikací, rukopisů, uměleckých děl, která chci použít do disertační práce?

Explicitní souhlas všech spoluautorů být v disertaci nemusí, ovšem musí být deklarováno, jaký je příspěvek autora/autorky disertace k jednotlivým pracím. To by mělo být doloženo potvrzením některého z významných spoluautorů. Prohlášení o autorském podílu je buď přímo součástí disertační práce, nebo se odevzdává spolu s ní jako samostatný dokument.

Jak je to s „prohlášeními“ v disertacích? Někdo píše, že práci zpracoval sám :), někdo, že byla důležitou členkou týmu. Musí být tato prohlášení součástí disertační práce? Jakých zásad úpravy textu disertace se mám držet?

Prohlášení musí být součástí disertační práce, musí být pravdivé a jeho formulace záleží do značné míry na autorovi/autorce. Doporučuje se prohlášení zhruba tohoto znění (resp. jeho český ekvivalent): „I declare that this thesis has not been submitted for the purpose of obtaining the same or any other academic degree earlier or at another institution. My involvement in the research presented in this thesis is expressed through the authorship order of the included artworks, publications and manuscripts. All literature sources I used when writing this thesis have been properly cited.“ (...) „Prohlašuji, že jsem disertační práci vypracoval/a samostatně s využitím pouze citované literatury, informací a zdrojů a že tato práce nebyla předložena k udělení žádného předchozího titulu. Veškeré zdroje, z nichž jsem čerpal/a, v práci řádně cituji, a jsou rovněž uvedeny v seznamu literatury a použitých děl. (Součástí práce jsou výňatky z vlastních textů, publikovaných dříve, viz bibliografický záznam...) Souhlasím s tím, aby práce byla uložena v elektronickém archivu univerzity a byla zpřístupněna ke studijním účelům v knihovně fakulty. Já, níže podepsaný/á student/ka, tímto čestně prohlašuji, že podoba odevzdané práce v tištěné podobě je totožná s elektronickou verzí práce, vloženou do databáze závěrečných prací univerzity.

Ve snaze dosáhnout standardní úpravy textů (v oboru umění), doporučujeme používat zásady úpravy textů publikovaných v časopise Umění nebo Sešitu pro umění, teorii a příbuzné zóny (tzn. praktikujeme odkazování ke zdrojům v textu pomocí poznámkového aparátu – při prvním výskytu plná, pak zkrácené citace, v závěru práce pak seznam literatury a zdrojů, který se doporučuje členit na prameny, literaturu monografickou, periodickou, on-line zdroje atp.).

Poradenství a sociální bezpečí

Informace k poradenství v případě psychických potíží ad. najdete na stránce: www.favu.vut.cz/studenti/poradenstvi. Směrnice děkana Sociální bezpečí na Fakultě výtvarných umění VUT také stanovuje závazná pravidla pro dosažení sociálního bezpečí, na jehož dodržování dohlíží ombudsman/ka. Ombudsman/ka Fakulty výtvarných umění VUT je nezávislou osobou, která svým působením vytváří prostor pro dialog a důvěrnou pomoc studujícím, zaměstnancům a zaměstnankyním Fakulty výtvarných umění VUT, a to především v otázkách etiky, kultury pracovního prostředí a prevence zneužití moci.

Odpovědnost: doc. MgA. Filip Cenek