Sociální bezpečí a ombudsman/ka

Směrnice děkana č. 1/2022 stanovuje pravidla pro dosažení sociálního bezpečí, na jehož dodržování dohlíží ombudsman/ka. Ombudsman/ka Fakulty výtvarných umění VUT (dále jen „ombudsman“) je nezávislou osobou, která svým působením vytváří prostor pro dialog a důvěrnou pomoc studujícím, zaměstnancům a zaměstnankyním Fakulty výtvarných umění VUT (dále také „FaVU“), a to především v otázkách etiky, kultury pracovního prostředí a prevence zneužití moci.

Posláním ombudsmana je podílet se svým působením na vytváření a zajištění bezpečného a spravedlivého studijního a pracovního prostředí a podporovat jeho diverzitu. FaVU v souladu s ust. § 1 písm. d) zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách, přijímá aktivní roli ve veřejné diskusi o společenských a etických otázkách, při pěstování kulturní rozmanitosti a vzájemného porozumění, při utváření občanské společnosti a přípravě mladých lidí pro život v ní. Mnohost životních názorů a zkušeností je vnímána obzvláště v uměleckém prostředí jako zásadní a přínosná kvalita. I proto má ombudsman napomáhat k vytváření nástrojů na slaďování rodinného, studijního a pracovního života a k inkluzi jakýchkoliv znevýhodněných skupin. Činnost ombudsmana doplňuje činnost dalších orgánů a pracovních skupin FaVU a jeho hlavní poslání je funkce poradní, kultivační a mediační.

Na základě konkurzu byla Ombudsmankou FaVU zvolena Mgr. Markéta Kopecká, absolventka Univerzity Palackého v Olomouci (obor Sociologie – Kulturní antropologie); více informací členky a členové akademické obce fakulty najdou zde.


Část první: Obecná ustanovení

Článek 1: Sociální bezpečí

  1. Tato směrnice stanovuje pravidla pro dosažení sociálního bezpečí na Fakultě výtvarných umění Vysokého učení technického v Brně (dále také „FaVU“).
  2. Sociálním bezpečím se pro účely této směrnice rozumí právo
    1. uchazeče o studium ve studijním programu,
    2. zájemce o účast v programu celoživotního vzdělávání,
    3. studenta,
    4. účastníka celoživotního vzdělávání,
    5. zaměstnance,
    6. člena orgánu FaVU, který není zaměstnancem,
    na rovné zacházení a právo nebýt diskriminován.

Článek 2: Diskriminace

  1. Diskriminace je přímá nebo nepřímá.
  2. Za diskriminaci se považuje i obtěžování, sexuální obtěžování, pronásledování, pokyn k diskriminaci a navádění k diskriminaci.
  3. Pojmy vymezuje zákon č. 198/2009 Sb., o rovném zacházení a o právních prostředcích ochrany před diskriminací a o změně některých zákonů (antidiskriminační zákon).

Článek 3: Konflikt a jeho strany

  1. Konfliktem se rozumí tvrzené porušení sociálního bezpečí.
  2. Stranami konfliktu jsou osoba podle čl. 1 odst. 2 a ten z FaVU, kdo se měl porušení sociálního bezpečí dopustit.

Článek 4: Povinnosti

  1. Každý z FaVU je povinen respektovat sociální bezpečí ostatních.
  2. Vedoucí zaměstnanec kromě toho dohlíží a působí na podřízené zaměstnance, aby respektovali sociální bezpečí ostatních.

Část druhá: Ombudsman

Článek 5: Zřízení a činnost

  1. Zřizuje se ombudsman.
  2. Ombudsman dohlíží na dodržování sociálního bezpečí.
  3. Ombudsman v oblasti sociálního bezpečí dále
    1. poskytuje pomoc stranám konfliktu i jinému, kdo se na něj obrátí,
    2. provádí školení a připravuje preventivní programy,
    3. provádí průzkumy,
    4. zveřejňuje zprávy a vydává doporučení,
    5. zajišťuje výměnu informací s jinými ombudsmany nebo osobami na roveň jim postavenými.

Článek 6: Postavení

  1. Ombudsman vykonává svoji činnost nezávisle a nestranně. Výkon činnosti nesmí být ombudsmanovi k tíži.
  2. Ombudsmana děkan/ka ustaví rozšířením pracovní náplně stávajícímu zaměstnanci nebo jako ombudsmana přijme nového zaměstnance.
  3. Organizačně je ombudsman zařazen do sekretariátu děkana.
  4. Sekretariát děkana nese náklady na činnost ombudsmana, zajištuje ombudsmanovi administrativní prostředí; ombudsman je oprávněn k výkonu svojí administrativní činnosti přiměřeně využívat kapacitu ostatních zaměstnanců sekretariátu děkana, nebo děkan/ka (po konzultaci s ombudsmanem) může pověřit vybraného zaměstnance funkcí tajemníka ombudsmana, který vykonává administrativní činnosti nutné pro činnost ombudsmana. Povinnosti dle čl. 10 se na tajemníka vztahují v obdobném rozsahu.

Článek 7: Neslučitelnost

Ombudsman nesmí být členem orgánu VUT, FaVU ani proděkanem/proděkankou, resp. prorektorem/prorektorkou.

Článek 8: Podjatost 

Ombudsman je podjatý, jestliže lze s ohledem na jeho poměr ke konfliktu, stranám konfliktu či jiným osobám na konfliktu zúčastněným, pochybovat o jeho nezávislosti nebo nestrannosti.

Článek 9: Oprávnění

  1. Ombudsman je oprávněn
    1. nahlížet do spisů, dokladů, evidencí,
    2. požadovat informace a vysvětlení,
    3. klást dotazy zaměstnancům,
    4. rozmlouvat se stranami konfliktu.
  2. K výkonu oprávnění podle odstavce 1 je každý povinen poskytnout ombudsmanovi součinnost.

Článek 10: Povinnosti

  1. Ombudsman má povinnost zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, o kterých se při svojí činnosti dozví.
  2. Ombudsman se řídí zásadami neutrality, nestrannosti, důvěrnosti, neformálnosti a ochrany oznamovatele a zúčastněných osob.
  3. Ombudsman je povinen nejpozději do 31. 3. zpracovat a zveřejnit ve veřejné části internetových stránek fakulty stručnou anonymizovanou zprávu o své činnosti za předchozí kalendářní rok a zaslat ji na vědomí děkanovi/děkance. Zpráva o činnosti obsahuje zejm. typy řešených případů (počet, datum přijetí podnětu, součást fakulty, které se týká, způsob posouzení); příp. analýzu trendů, problémů a nedostatků z hlediska pravidel a procesů FaVU; příp. návrhy systémových změn.

Část třetí: Neformální urovnání konfliktu

Článek 11 

  1. Lze-li konflikt urovnat neformálně, strany konfliktu tak učiní.
  2. Neformálního urovnání konfliktu se může na žádost stran konfliktu účastnit příslušný vedoucí zaměstnanec; tím je vedoucí toho z FaVU, který se měl porušení sociálního bezpečí dopustit.
  3. Dokumentace o neformálním urovnání konfliktu se písemně pořizuje jen v případě podle odstavce 2; dokumentaci pořizuje vedoucí zaměstnanec a poskytuje ji ombudsmanovi.

Část čtvrtá: Mediace

Článek 12: Použití

Mediací se konflikt urovnává, nebyl-li urovnán neformálně nebo chtějí-li to strany konfliktu rovnou; přímé použití mediace nesmí být stranám konfliktu k tíži.

Článek 13: Podjatost  

  1. Ombudsman je podjatý, namítne-li to strana konfliktu nebo vyloučí-li se sám.
  2. Mediaci namísto podjatého ombudsmana provede děkan/ka.

Článek 14: Zahájení mediace

Mediace se zahajuje předložením písemného vymezení konfliktu podepsaného stranami konfliktu ombudsmanovi.

Článek 15: Průběh mediace

Mediace probíhá komunikací mezi stranami konfliktu za podpory ombudsmana.

Článek 16: Ukončení 

  1. Mediace je ukončena uzavřením písemné dohody mezi stranami konfliktu.
  2. Dohodu ombudsman založí do osobního spisu stran konfliktu.
  3. Dohoda nesmí zasahovat do činnosti FaVU.
  4. Mediace je ukončena také tehdy, nepodaří-li se dohodu uzavřít do tří měsíců od zahájení mediace.

Článek 17: Doporučení

  1. Je-li poznatkem mediace obecné doporučení, ombudsman jeho provedení písemně navrhne děkanovi/děkance.
  2. Děkan/ka ombudsmana písemně vyrozumí, jak s doporučením naložil/a.

Část pátá: Podnět

Článek 18: Použití

  1. Podnět lze podat, nebyl-li konflikt urovnán neformálně ani mediací nebo chce-li to strana konfliktu rovnou; přímé použití podnětu nesmí být straně konfliktu, která ho podala, k tíži.
  2. Podnět může podat i ten, kdo není stranou konfliktu, ale má za to, že bylo porušeno sociální bezpečí. Má-li tento podnět ostatní náležitosti podle čl. 21, lze ho podat i anonymně.

Článek 19: Podjatost    

  1. Ombudsman je podjatý, namítne-li to strana konfliktu nebo vyloučí-li se sám.
  2. Šetření podnětu namísto podjatého ombudsmana provede děkan/ka.

Článek 20: Forma

Podnět lze podat
  1. v listinné podobě na sekretariát děkana,
  2. v listinné podobě do schránek s označením „Ombudsman“ rozmístěných na FaVU; schránka musí být zabezpečena proti zneužití,
  3. písemně e-mailem na adresu ombudsman@favu.vut.cz,
  4. osobně ombudsmanovi.

Článek 21: Náležitosti

Podnět musí obsahovat
  1. vylíčení konfliktu,
  2. označení stran konfliktu nebo osob na konfliktu zúčastněných,
  3. vylíčení podstatných skutečností, jak mělo být porušeno sociální bezpečí,
  4. podpis toho, kdo podnět podává.

Článek 22: Odložení

  1. Ombudsman podnět odloží, jestliže
    1. je podán anonymně a není z něj zřejmé, co se jím sleduje,
    2. není podán anonymně, ale náležitosti podnětu nebyly ve stanovené lhůtě doplněny,
    3. od události popsané v podnětu uplynuly více než 3 roky,
    4. podnět byl již ombudsmanem prošetřen, a opakovaný podnět nepřináší nové skutečnosti.
  2. O odložení a jeho důvodech ombudsman vyrozumí toho, kdo podnět podal.

Článek 23: Podnět a opravný prostředek

Je-li podnět opravným prostředkem, ombudsman o tom toho, kdo podnět podal, neprodleně vyrozumí a poučí ho o správném postupu.

Článek 24: Průběh

  1. Nejde-li o případ popsaný v čl. 22 a 23, ombudsman podnět co nejrychleji prošetří.
  2. K prošetření podnětu využívá svých oprávnění.

Článek 25: Ukončení   

  1. Nezjistí-li ombudsman porušení sociálního bezpečí, vyrozumí o tom toho, kdo podnět podal.
  2. Zjistí-li ombudsman porušení sociálního bezpečí, vyrozumí o tom toho, kdo podnět podal a navrhne děkanovi/děkance provedení opatření k nápravě; děkan/ka ombudsmanovi písemně sdělí, jak s návrhem na provedení opatření naložil/a.

Část šestá: Vlastní iniciativa

Článek 26  

  1. Ombudsman je v oblasti sociálního bezpečí oprávněn jednat z vlastní inciativy.
  2. Jedná-li z vlastní iniciativy, postupuje přiměřeně podle části páté.

Část sedmá: Vztah k Etickému kodexu a Disciplinárnímu řádu

Článek 27   

  1. Porušení sociálního bezpečí může být porušením etického kodexu nebo disciplinárním přestupkem.
  2. Ombudsman je oprávněn podat podnět k zahájení řízení o porušení etického kodexu nebo disciplinárního řízení.

Část osmá: Evidence

Článek 28    

  1. O svojí činnosti vede ombudsman průkaznou evidenci.
  2. Postupuje přitom podle spisového a skartačního řádu Vysokého učení technického v Brně.

Související odkazy

Odpovědnost: doc. MgA. Filip Cenek