Ladislav Jackson předsedajícím panelu na konferenci Společnosti historiků architektury

Ve dnech 30. dubna až 4. května 2025 se v americké Atlantě koná 78. výroční konference Society of Architectural Historians. Jedním z 56 panelů, které se letos na konferenci představí, je i panel připravený Ladislavem Jacksonem z FaVU VUT a Facundo Revueltou z University of Buenos Aires s názvem De-Colonizing the Other: Queer Spaces Outside the Western Canon.

Zaměření panelu vychází ze situace, kdy drtivá většina příspěvků v posledních dvaceti letech na konferencích SAH se zabývala materiálem pocházejícím z kulturního prostředí západní Evropy a Severní Ameriky. Takový diskurz většinou ukazuje, jak queer prostory v moderní době sloužily jako reprezentace společenského statusu jejich tvůrců a patronů, nebo poskytovaly útočiště k úniku před represivními praktikami homofobně strukturované moci. Domníváme se, že je nutné do zkoumání queer prostorovosti zavést dekolonizační přístupy a zohlednit i další kulturní a geografické rámce: ať už se jedná o Afriku, Asii, Jižní a Střední Ameriku, Austrálii nebo východní Evropu. Jsme přesvědčeni, že diskuse o queer prostorovosti jako emancipační strategii je tak v sevření jednoho dominantního západního kulturního a politického narativu, zatímco specifika různých kultur a emancipačních hnutí mimo něj zůstávají mimo pozornost.

Qiran Shang z University of Pennsylvania bude referovat o krátkém období, kdy díky organizaci čtvrté světové konference žen Organizací spojených národů v Pekingu došlo k asi nejvýznamnější sebeorganizaci a vizibilitě lesbických žen v moderních dějinách Číny. Aparajita Santra z University of Illinois Urbana-Champaign představí svůj výzkum prostor a prostředí, které byly vytvářeny ženami — placenými domácími pomocnicemi v Kalkatě v Indii. Santra je vnímá jako interakci mezi tělem, prostorem a infrastrukturami. Lu Zhang z University of Hong Kong se ve svém příspěvku vrací do přelomu 19. a 20. století, kdy v oblasti delty čínské Perlové řeky vznikaly komunity svobodných žen, které si říkali ženy, které se samy češou. Jejich příbytky vytvořily samostatnou stavební typologii včetně specifického vybavení a Lu Zhang poprvé představuje queer interpretaci těchto objektů a prostor. Buse Özçelik z Istanbul Technical University se ve svém příspěvku zabývá orální historií mezi transgender sexuálním pracovnictvem, které vytvořilo komunitu na ulici Ülker v Istanbulu v devadesátých letech. Na základě rozhovorů s pamětnictvem se pokouší o prostorovou rekonstrukci a identifikaci specifických vlastností tohoto prostoru, které byly ze své povahy značně efemérní. Sam Yeganeh z University of Cincinnati se ve svém příspěvku věnuje výzkumu historických veřejných lázní v Íránu a identifikuje je jako heterotopní prostory, které fungovaly jak pro heterosexuální, tak queer muže. Mariana Parmanhan z University of São Paulo ve svém příspěvku poskytuje queer interpretaci domu Loty de Macedo Soares z roku 1951 v Riu de Janeiro na základě pečlivého výzkumu dochované korespondence i jejího literárního odkazu.

Více informací na https://www.sah.org/2025


Autor Mgr. Tímea Vitázková
Datum publikování
Zkrácený odkaz https://www.favu.vut.cz/studenti/aktuality-vyzvy/f91716/d288864

Sdílet článek

Odpovědnost: Jana Janečková