Vize rozsáhlého "sportovního města" za Lužánkami se na tzv. Planýrce rozvíjela od 20. let 20. století. První masivní akcí zde byla brněnská spartakiáda Federace dělnických tělocvičných jednot, které se účastnilo třináct tisíc cvičenců a cvičenek a desítky tisíc diváctva. V místech, kde původně posilovalo svou fyzickou a brannou schopnost členstvo různých tělocvičných jednot a kde v několika desítkách domků nouzové kolonie bydleli na odpadcích města ti nejchudší, budovalo v průběhu 20. století představitelstvo města i soukromí investoři své sportovní sny. Sto let poté, co různé politické režimy tuto vizi proměňovaly do podoby více či méně velkorysých plánů i realizovaných staveb, přichází století 21., které bez jasnější vize dosavadní sportoviště demoluje. Bohatou historií a nejistou budoucností Planýrky provede historička architektury Šárka Svobodová.