Týden vědy na FaVU, 19.–22. října 2026
Týden vědy je novým edukativním formátem Katedry teorií a dějin umění FaVU. Katedra na týden přeruší standardní běh výuky a otevře se hlasům zvenčí. Pondělní program se odehrává na domovské půdě FaVU a je v režii vyučujících KTDU. V dalších dnech pak s přednáškami pozvaných odbornic a odborníků a s diskuzí na téma umění a třídy zavítá do prostor Centra VUT Tržnice a Kina CIT. Týden vědy nemá jedno pevné zastřešující téma, přece jen je tu ale motiv, který bude přítomen ve významné části programu. Je jím lid a lidovost či populárnost a otázky jejich vztahu ke kultuře a umění.Program Týdne vědy:
Pondělí 19. 10. 2026
- 12–14 h, přednáška (open class), učebna U1/314, Ladislav Jackson: Národní styl pro Rakousko, Československo a Jugoslávii mezi válkami a impérii
- 14–16 h, projekce filmu Code of Freaks a diskuze, učebna U1/314, Zuzana Jakalová, Alyson Patsavas
- 14–16 h, prezentace, učebna U1/202, Lenka Veselá: Publikování & ziny na FaVU
- 16–18 h, přednáška (open class), učebna U1/314, Jan Zálešák: Pop teorie umění na inernetu
- 10–12 h, přednáška, Centrum VUT Tržnice, Marta Filipová: Naše vaše lidové umění 14–16 h, přednáška, Centrum VUT Tržnice, Jiří Dynda: Vynalézání pohanského dávnověku ve výtvarném umění
- 17–18 h, křest knihy, Centrum VUT Tržnice, Jiří Žák (ed.), We Love Shooting
- 18–20 h, kulatý stůl, Centrum VUT Tržnice, kulatý stůl, Třída zpět na scéně: proč se kulturní kritika vrací k třídním otázkám. Diskutující: Ivana Rumanová, Ondřej Špaček. Moderují: Zuzana Jakalová, Jirka Skála
- 10–12 h, přednáška, Centrum VUT Tržnice, Pavel Pospěch: Hledání přirozenosti v odcizené společnosti
- 16–18 h, přednáška, Kino CIT, Whitney Davis: Pictures and Projection: A Brief History 1900-1950
FaVU VUT, Úvoz 33, Brno
Centrum VUT Tržnice, Zelný trh 14, Brno
Kino CIT, Radnická 4, Brno
Anotace:
Ladislav Jackson (KTDU FaVU)
Rozpad Rakouska-Uherska v roce 1918 neznamenal pouze zásadní změnu politického uspořádání Evropy, ale také nutnost nově definovat kolektivní identity států, které na troskách monarchie vznikly. Přednáška se zaměří na Rakousko, Československo a Království Srbů, Chorvatů a Slovinců, od roku 1929 Jugoslávii, jako tři rozdílné příklady postimperiálního budování státu a bude sledovat, jakou úlohu při kulturní konstrukci národa hrály architektura, výtvarné a užité umění, vizuální komunikace a státní reprezentace.
Publikování na FaVU
Lenka Veselá (KTDU FaVU)
Program představí publikační možnosti na FaVU: od publikační soutěže a vydávání knih v rámci edičního plánu nakladatelství FaVU i mimo něj až po zveřejňování uměleckého výzkumu formou expozic na FFA portalu platformy Research Catalogue a v časopise FFA Research in Art and Design (FFARAD). Tyto formáty umožňují prezentovat umělecký výzkum ve vizuálně bohaté, multimediální a mezioborové podobě.
&
Ziny na FaVU
Nina Böttcherová, Slová do prázdna a hoststvo (FaVU)
Setkání přiblíží různé podoby zinové tvorby vznikající na FaVU, od individuálních autorských projektů po kolektivní iniciativy. Součástí bude prezentace tvorby Niny Böttcherové a kolektivu Slová do prázdna a jejich zinu Dotyk mojej podstaty, dále Poezinu 02 Viktórie Citrákové, tvorby doktorandky Evy Jaroňové a jejího připravovaného projektu zinové knihovny FaVU a dalších zinových projektů vznikajících na fakultě.
Code of Freaks: promítání a online diskuze s Alyson Patsavas
Zuzana Jakalová (KTDU FaVU)
Celovečerní dokument Code of the Freaks (2020, 78 min.) představuje radikální přehodnocení toho, jak americká kinematografie ztvárňuje postavy s postižením. Hollywood dál chrlí stará klišé o postižení a prázdné rádoby inspirativní příběhy, které aktivisté a aktivistky za práva lidí s postižením nazývají „inspiration porn“. Code of the Freaks (název je citátem z klasického filmu Toda Browninga Zrůdy z roku 1932) těmto schematickým zábavným produktům staví do cesty silný korektiv: odvažuje se představit si filmovou krajinu, která bere lidi s postižením vážně.
Pop teorie umění na internetu
Jan Zálešák (KTDU FaVU)
Přednáška s video ukázkami – pokus podívat na příklady tvůrců digitálního obsahu, pro které byla formativní zkušenost se světem umění. Brad Troemel a Joshua Citarella jsou představiteli generace postinternetu, kterou v USA na přelomu nultých a desátých let formoval jednak nástup sociálních sítí a zároveň dopady finanční krize. Art Chad je o generaci mladší art school drop out, youtuber, který se po bakalářském studiu umění vrátil z USA do rodné Kanady. Jak pracují, jaká jsou jejich témata a jsou jejich „takes“ relevantní i ve střední Evropě?
Naše vaše lidové umění
Marta Filipová (Seminář dějin umění, FF MUNI)
Lidové umění lze těžko vnímat jako neutrální symbol venkovské minulosti. Ani lidový kroj už není jen barevná připomínka časů, kdy byl život jednodušší a sounáležitost samozřejmá. Kroj a lidové tradice jsou dnes silně nabitým znakem, po kterém sahají mnohé komunity, aktivisté, umělci i politici z různých stran. Je však toto přivlastňování novodobá záležitost? Otázka, kdo smí lidovou kulturu reprezentovat a k jakým účelům, kdo se smí do kroje obléct a kdo ne, není jen rétorická, ale odráží to, jak si společnost formuje, přetváří a přepisuje vlastní tradice i minulost. Na základě pohledu do historie především 20. století se přednáška zaměří na to, proč lidové umění stále vyvolává polemické reakce. Ptá se také, do jaké míry je lidová kultura jedinečná a regionálně podmíněná a do jaké míry lze vysledovat provázanost lidových projevů s uměním v různých kulturních a geografických kontextech.
Marta Filipová je historička a teoretička moderního umění a designu. Působí na Semináři dějin umění FF MU, kde také vede Centrum pro moderní umění a teorii. Ve svém výzkumu se zaměřuje na otázky identity, ať už politické, národní nebo genderové, a její vztah k modernímu umění a designu.
Vynalézání pohanského dávnověku ve výtvarném umění
Jiří Dynda (Slovanský ústav AV ČR, v. v. i.)
Přednáška prozkoumá, jak středoevropské výtvarné umění 19. a 20. století postupně utvářelo obraz pohanského dávnověku a jakým způsobem se představa údajně původní, „domácí“ a lidové minulosti utvářela prostřednictvím moderních kulturních a estetických konvencí. Na vybraných příkladech malby, ilustrace a sochařství ukáže, z jakých archeologických, etnografických, rukopisných, tištěných i falzifikovaných zdrojů umělci (povětšinou čeští, slovenští a polští) čerpali a jak se ustálily stereotypní obrazy slovanských hradišť, bůžků či pohanských obětišť a obřadů. Pozornost bude věnována také napětí mezi lokálním a univerzálním, archaickým a moderním, autentickým a falzifikovaným, které tyto reprezentace provází. Příspěvek nakonec okrajově ukáže, jak se takto vzniklé vizuální konvence přenesly i do současného komiksu, filmu či počítačových her a jak nadále formují kolektivní představy o předkřesťanské minulosti.
Jiří Dynda je religionista a historik náboženství působící v Slovanském ústavu Akademie věd. Zaměřuje se především na slovanské pohanství. V loňském roce mu vyšla v nakladatelství Vyšehrad kniha Bohové a bohyně starých Slovanů.
We Love Shooting
Jiří Žák (FaVU)
Představení knihy We Love Shooting, která vychází z divadelní inscenace stejného názvu uvedené v roce 2023 v galerii Display skupinou 8lidí a umělcem Jiřím Žákem. Publikace rozvíjí témata inscenace v širším historickém a společenském kontextu a věnuje se československému a českému zbrojnímu průmyslu, jeho exportu do zemí globálního Jihu i vztahům se Sýrií v období státního socialismu. Z perspektivy uměleckého výzkumu, historiografie, sociologie vizuální kultury a politologie otevírá otázky vztahu ke zbraním, válce, militarizaci, geopolitice a uprchlictví a problematizuje představu Česka jako mírumilovné země.
Třída zpět na scéně: proč se kulturní kritika vrací k třídním otázkám
Diskutující: Ivana Rumanová, Ondřej Špaček
Moderují: Zuzana Jakalová, Jirka Skála
Diskuse se zaměří na obrat posledních let, který staví do centra kulturní kritiky třídní otázky. Zkoumat budeme důvody tohoto posunu a jeho možné souvislosti s vyčerpáním konceptu „kulturních válek“, s proměnou povahy práce i s novým rozložením kapitálu ve společnosti. Ujasníme si, o čem dnes mluvíme, když mluvíme o třídách, a představíme aktuální definice společenských tříd. Zaměříme se také na to, jak se třídní otázky promítají do struktur současného umění.
Ivana Rumanová je kulturní kritička, pracovnice a antropoložka. Její praxe se pohybuje na pomezí společenských věd a současného umění, přičemž k oběma oblastem chová upřímný zájem i hlubokou skepsi. Byla členkou platformy Otvorená kultúra a členkou výboru iniciativy Kultúrny štrajk. Je předsedkyní Kulturních odborů a do podzimu 2026 post-doktorandskou výzkumnou pracovnicí na FaVU VUT v Brně.
Ondřej Špaček je sociolog působící na Fakultě humanitních studií Univerzity Karlovy. Ve svém výzkumu se zaměřuje na sociální nerovnosti, kulturní kapitál a třídní reprodukci v současné české společnosti. Zkoumá sociální dimenze kulturní spotřeby a roli vzdělávacích a kulturních institucí při utváření a legitimizaci kulturních hierarchií. Je spoluautorem knihy Pravidla vkusu: Jak se společnost rozhoduje, co je v kultuře hodnotné (2024).
Hledání přirozenosti v odcizené společnosti
Pavel Pospěch (Katedra sociologie, FF MUNI)
Co se nám jeví jako přirozené, a co jako umělé? To je hranice, s níž se stále znovu setkáváme v umění i v sociálních vědách. Představy „přirozeného“ nebo „skutečného“ světa se ve společenských diskurzech často spojují s přírodou, s životem vázaným k lokalitě nebo se selským rozumem. V přednášce bude řeč o tom, jak se tyto představy vyvíjely na pozadí moderní polarizace mezi venkovem a městy. Ve druhé části se s využitím ukázek z empirického výzkumu podíváme na to, jak tyto pojmy vnímáme dnes v České republice, jaký jim připisujeme význam, a na to, jak formují naši každodenní zkušenost.
Pavel Pospěch učí sociologii na Masarykově univerzitě a je členem Centra pro kulturní sociologii na Yale University. Zabývá se výzkumem kultury, společenských transformací a venkova. Je autorem oceňované knihy Neznámá společnost (2021) a letos mu vyšla nová kniha Osamělí hrdinové.
Obrazy a projekce: Stručné dějiny 1900–1950
Whitney Davis (UC Berkeley)
Obrazy nezobrazují pouze vnější svět; vynášejí na povrch také výjevy z vnitřního psychického světa. Kolem roku 1920 začali psychiatři, psychoanalytici a antropologové využívat obrazy k nahlédnutí do nejhlubších pocitů a myšlenek jejich tvůrců i diváků, a to zejména jako nástroj při léčbě duševních nemocí. Do roku 1935 získaly techniky „projektivních testů“ formalizovanou podobu a začaly se široce používat po celém světě v nemocnicích, školách, soudních síních a dalších společenských kontextech. Přednáška se zabývá složitými a kontroverzními dějinami využívání obrazů k identifikaci a zmírňování psychických konfliktů.
Whitney Davis je teoretik a historik umění působící od roku 2001 na Kalifornské univerzitě v Berkeley. Do široké škály jeho odborných zájmů patří vizuální kultura nenormativní sexuality, dějiny pravěkého a starověkého umění severní Afriky a Středomoří, evropské klasicistní sochařství či vztah dějin umění k archeologii a antropologii.
| Autor | Mgr. Tímea Vitázková |
|---|---|
| Datum publikování | |
| Zkrácený odkaz | https://www.favu.vut.cz/f26745/d371887 |