Výstavy Vasila Artamonova v galerii Clauda a Galerii PAF
Zveme na dvě aktuální výstavy Vasila Artamonova, pedagoga FaVU.Vasil Artamonov – Monstera
12. 9. – 25. 10. 2025
Clauda, Veverkova 28, Praha
Nejnovější série maleb Vasila Artamonova si bere za své výjevy městské každodennosti – pohled do kancelářské budovy, zátiší s liliemi, portrét holuba. Už samotný název výstavy napovídá, že se jedná o motivy zdánlivě banální, jejich prostota ale skrývá hlubší vrstvy neklidu. Typickým příkladem je monstera – dnes neutrální dekorace korporátních openspaců, chodeb panelových domů či čekáren, ještě nedávno však byla vnímána jako tvarově zvláštní a mírně děsivá „příšera“. Artamonov ji vytrhává z jejího dekorativního rámce a využívá jako obrazný nástroj k pojmenování latentního napětí skrytého pod povrchem normality, jako tomu bylo například u motivu sběru a zpracování osobních dat, jimiž se zabýval v předchozích cyklech. Na plátnech se proto objevovaly datové věže, vševědoucí ptáci a diagramy monitorovacích zařízení připomínající ahistorické znaky. Na této výstavě si Artamonov volí jiné, přímočarejší, leč svým obsahem blízké prostředky tázání.
Kateřina Rafaelová, Vasil Artamonov – Stmívá se až na začátku dne
19. 9. – 23. 11. 2025
Galerie PAF, Ztracená 6, Olomouc
Výstava Stmívá se až na začátku dne představí obrazy, které jsou společným dílem Kateřiny Rafaelové (alumni FaVU) a Vasila Artamonova (pedagoga FaVU). V této ucelené sérii se rodí staronový řád, studený a uniformní, ale také tajemný a podivně krotký, který jako bychom důvěrně znali: stopy minulosti, které nám jsou podvědomě známé, se přetavují do bezprostřední současnosti a tak ji ohýbají a tvarují do podoby, kde není jisté téměř nic. Není náhodou skutečnost, že ještě nenastala tak často skloňovaná apokalypsa, alibisticky odsouvanou realitou? Hranice mezi každodenně žitou banalitou a snílkovským blouzněním je prostupná možná více, než si přiznáváme. Abnormální jevy už nejsou nic nového pod sluncem: bizarnost se stala normou. V tomto podivném světě je ještě urgentnější než kdy jindy ohledávat pojem reality, jelikož ten se mění opravdu rychle a bohužel až plíživě banálně. Pod svícnem bývá tma nejhustší.
| Autor | Mgr. Tímea Vitázková |
|---|---|
| Datum publikování | |
| Zkrácený odkaz | https://www.favu.vut.cz/f26745/d303690 |