Detail předmětu

Estetika 2 – Proudy v estetice 20. století

FaVU-1EST-2Ak. rok: 2023/2024

Cyklus kurzů Estetika 1–4 nabízí studujícím komplexní přehled tradice a současností estetického myšlení v širších kulturních souvislostech. Primární pozornost je věnována filozofii umění, cyklus ale obsáhne rovněž výklad základních estetických kategorií (estetická zkušenost, estetický postoj, estetický objekt, estetická funkce, norma, kvalita, hodnota, vkus, krása, ošklivost, vznešeno), uvedení do problematiky mimouměleckého estetična (estetika přírody, užité umění, design, populární a masová kultura, estetika každodennosti) nebo témata z teorie jednotlivých uměleckých druhů, teorie médií a studií vizuální kultury. Vedle filozofických koncepcí umění a estetična jsou zohledněny také přístupy jiných humanitních disciplín (psychologie, sociologie, antropologie, vizuálních studií, genderových studií, kritické rasové teorie). V průběhu čtyřsemestrálního cyklu se studující postupně seznámí s výkladem problematiky jak z historického, tak ze systematického hlediska.  

Předmět Estetika 2 nabízí historický a tematický přehled přístupů v teorii umění a estetickém myšlení v „širším“ 20. století – od zrodu základních moderních estetických koncepcí ve století 19. až k jejich dozvukům a kritické revizí na počátku 21. století. 

 

Jazyk výuky

čeština

Počet kreditů

3

Garant předmětu

doc. Mgr. Václav Magid

Zajišťuje ústav

Katedra teorií a dějin umění (KTDU)

Vstupní znalosti

Nejsou.

Pravidla hodnocení a ukončení předmětu

Pro udělení zkoušky jsou stanoveny následující podmínky:

  • aktivní účast ve výuce (75% účast) nebo její nahrazení písemnou rešerší zameškaného materiálu v rozsahu dohodnutém s vyučujícím;
  • krátká ústní prezentace na zvolené téma z látky probírané během semestru.
 

Výuka probíhá v učebnách KTDU FaVU VUT v hodinách určených rozvrhem. Účast na výuce je povinná (3 povolené neomluvené absence). Vyšší množství absencí lze po dohodě s vyučujícím kompenzovat předložením alternativního úkolu.

 

Učební cíle

Cílem předmětu je představit studujícím hlavní směry v estetice 20. století. Studující získají základní přehled o problémech, pojmech a osobnostech evropské filozofie uvedeného období s důrazem na tematizaci umění a estetična.

 

Studující získají orientaci v základních koncepcích umění a estetična 20. století na pozadí dějin moderní filozofie a obecných kulturních dějin.

 

Základní literatura

Guido MORPURGO-TAGLIABUE, Současná estetika. Praha: Odeon, 1985.
Mario PERNIOLA, Estetika 20. století, Praha: Karolinum, 2000.

Doporučená literatura

Theodor W. ADORNO, Estetická teorie, Praha: Panglos 1997.
Theodor W. ADORNO – Max HORKHEIMER, Dialektika osvícenství, Praha: OIKOYMENH 2009.
Walter BENJAMIN, „Umělecké dílo ve věku své technické reprodukovatelnosti“, in: Výbor z díla I. Literárněvědné studie, Praha: OIKOYMENH 2009, s. 299–326.
Petr A. BÍLEK, „Socialistický realismus a avantgarda“, in: Josef VOJVODÍK – Jan WIENDL (eds.), Heslář české avantgardy. Estetické koncepty a proměny uměleckých postupů v letech 1908–1958, Praha: Univerzita Karlova v Praze – TOGGA 2011.
John BERGER, „Způsoby pohledu“, in: Pavel ZAHRÁDKA (ed.), Estetika na přelomu milénia. Vybrané problémy současné estetiky, Brno: Barrister & Principal 2010, s. 431–443.
Tomáš KULKA – Denis CIPORANOV (eds.), Co je umění? Texty angloamerické estetiky 20. století, Červený Kostelec: Pavel Mervart 2010.
Terry EAGLETON, „Ideologie estetična“, in: Pavel ZAHRÁDKA (ed.), Estetika na přelomu milénia. Vybrané problémy současné estetiky, Brno: Barrister & Principal 2010, s. 301–311.
Josef FULKA, Psychoanalýza a francouzské myšlení, Praha: Herrmann & synové 2008.
Boris GROYS, Gesamtkunstwerk Stalin. Komunistické postskriptum, Praha: AVU 2010.
Miroslav LAMAČ (ed.), Myšlenky moderních malířů, Praha: Nakladatelství československých výtvarných umělců, 1968.
Peter LAMARQUE – Stein Haugom OLSEN (eds.), Aesthetics and the Philosophy of Art: the Analytic Tradition: an Anthology, Malden: Blackwell, 2004.
György LUKÁCS, Umění jako sebepoznání lidstva, Praha: Odeon 1976.
Herta NAGL-DOCEKAL, Feministická filozofie. Výsledky, problémy, perspektivy, Praha: Sociologické nakladatelství 2007, kap. 2 „Umění a ženskost“, s. 101–175.

Zařazení předmětu ve studijních plánech

  • Program VUM_B bakalářský, 1. ročník, letní semestr, povinný

  • Program VUB bakalářský

    obor VU-IDT , 1. ročník, letní semestr, povinný
    obor VU-IDT , 1. ročník, letní semestr, povinný
    obor VU-IDT , 1. ročník, letní semestr, povinný
    obor VU-IDT , 1. ročník, letní semestr, povinný
    obor VU-IDT , 1. ročník, letní semestr, povinný
    obor VU-IDT , 1. ročník, letní semestr, povinný
    obor VU-VT , 1. ročník, letní semestr, povinný
    obor VU-VT , 1. ročník, letní semestr, povinný
    obor VU-VT , 1. ročník, letní semestr, povinný
    obor VU-VT , 1. ročník, letní semestr, povinný
    obor VU-VT , 1. ročník, letní semestr, povinný
    obor VU-VT , 1. ročník, letní semestr, povinný

Typ (způsob) výuky

 

Přednáška

26 hod., povinná

Vyučující / Lektor

Mgr. Václav Maxmilián, Ph.D.

Osnova

  1. Vitalistické a psychologizující koncepce umění na přelomu 19. a 20. století. Nietzsche. Expresivismus – Tolstoj, Collingwood. Psychoanalýza a umění. Freud, Jung.
  2. Formalistické koncepce uměleckých druhů a modernismus. Hanslick, Herbart, Bell, Fry, ruský literárněvědný formalismus. Greenberg a specifičnost média.
  3. Umění a estetično pohledem strukturalismu a sémiotiky. Konceptuální východiska (Saussure, Peirce) a jejich aplikace na umění a estetiku (Mukařovský, Barthes).
  4. Fenomenologie, existencialismus a hermeneutika ve filozofii a estetice. Husserl, Heidegger, Sartre, Gadamer.
  5. Estetika a umění v anglofonní pragmatické a analytické filosofii. Dewey, Santayna, Sibley, Goodman.
  6. Debata o definici umění v analytické filozofii a institucionální teorie umění. Weitz, Danto, Dickie, Levinson, Gaut.
  7. Anti-umění v estetice západního marxismu – avantgarda vs. kulturní průmysl. Benjamin, Adorno, Bürger, Eco, Huyssen.
  8. Feministická a postkoloniální kritika kánonu evropské estetiky. Vizuální studia. Berger, Nochlin, Korsmeyer, Said, Hall.
  9. Poststrukturalismus ve filosofii a jeho vliv na teorii umění a estetiku. Foucault, Lyotard, Deleuze a Guattari, Baudrillard, Derrida, October.
  10. Teorie postmoderny. Lyotard, Jameson.
  11. Za hranice postmoderny. Tematizace umění a estetična ve filozofii přelomu milénia. Nový materialismus, spekulativní realismus, posthumanismus.
  12. Studentské prezentace a diskuze nad tématy probíranými během semestru.