Detail publikace
Od konzervativismu k progresivitě a zase zpátky: Začátky revue Život na poli architektury
JACKSON, L.
Originální název
Od konzervativismu k progresivitě a zase zpátky: Začátky revue Život na poli architektury
Český název
Od konzervativismu k progresivitě a zase zpátky: Začátky revue Život na poli architektury
Typ
článek v časopise - ostatní, Jost
Jazyk
cs
Originální abstrakt
V roce 2021 uplynulo sto let od prvního čísla revue Život, vydávaného Uměleckou besedou. Umělecká beseda, založená roku 1863, byla první českou stavovskou organizací umělců a osmdesát pět let přispívala k formování moderního umění. Tomu významně přispívala i revue Život, vydávaná od roku 1921 do doku 1949. Revue Život měla zvláště do poloviny dvacátých let, kdy tuto roli převzal časopis Stavba, významný podíl i na formování diskurzu o moderní architektuře. Bylo by mylné ale podlehnout představě, že architektonické, či obecně umělecké časopisy odrážely realitu a jsou tak nestranným a objektivním svědectvím o tom, co se na umělecké a architektonickém scéně dělo, kdo byli hlavní aktéři a jaké byly názorové proudy. Na druhé straně obsahová analýza časopisů patří k důležitým metodám poznání společenských pohybů, máme-li na paměti, že stejně důležité jako to, co v nich najdeme, je i to, co v nich není – události, o nichž se můžeme dozvědět pomocí jiných metod historických a dalších společenských věd. Současně je nutné se při obsahové analýze ptát také po tom, kdo byli aktéři jednotlivých diskurzů a jaké byly jejich individuální (kariérní či ryze osobní) i kolektivní (stavovské, občanské, tvůrčí…) zájmy. Na hloubkovou obsahovou analýzu v tomto příspěvku není prostor, proto se zaměřím spíše na komparaci obsahu v jednotlivých architektonických periodikách a také trochu na agenty témat těchto diskusí, které se často prolínaly, často si ale také odporovaly a vzájemně soupeřily.
Český abstrakt
V roce 2021 uplynulo sto let od prvního čísla revue Život, vydávaného Uměleckou besedou. Umělecká beseda, založená roku 1863, byla první českou stavovskou organizací umělců a osmdesát pět let přispívala k formování moderního umění. Tomu významně přispívala i revue Život, vydávaná od roku 1921 do doku 1949. Revue Život měla zvláště do poloviny dvacátých let, kdy tuto roli převzal časopis Stavba, významný podíl i na formování diskurzu o moderní architektuře. Bylo by mylné ale podlehnout představě, že architektonické, či obecně umělecké časopisy odrážely realitu a jsou tak nestranným a objektivním svědectvím o tom, co se na umělecké a architektonickém scéně dělo, kdo byli hlavní aktéři a jaké byly názorové proudy. Na druhé straně obsahová analýza časopisů patří k důležitým metodám poznání společenských pohybů, máme-li na paměti, že stejně důležité jako to, co v nich najdeme, je i to, co v nich není – události, o nichž se můžeme dozvědět pomocí jiných metod historických a dalších společenských věd. Současně je nutné se při obsahové analýze ptát také po tom, kdo byli aktéři jednotlivých diskurzů a jaké byly jejich individuální (kariérní či ryze osobní) i kolektivní (stavovské, občanské, tvůrčí…) zájmy. Na hloubkovou obsahovou analýzu v tomto příspěvku není prostor, proto se zaměřím spíše na komparaci obsahu v jednotlivých architektonických periodikách a také trochu na agenty témat těchto diskusí, které se často prolínaly, často si ale také odporovaly a vzájemně soupeřily.
Klíčová slova
Umělecká beseda; revue Život; Jaromír Krejcar; Josef Karel Říha; moderní architektura
Vydáno
03.12.2022
Nakladatel
Umělecká beseda
Místo
Praha
ISSN
0231-8539
Periodikum
Život: Revue Umělecké besedy
Ročník
16
Číslo
1
Stát
CZ
Strany od
116
Strany do
125
Strany počet
10
URL
Dokumenty
BibTex
@article{BUT180201,
author="Ladislav {Jackson}",
title="Od konzervativismu k progresivitě a zase zpátky: Začátky revue Život na poli architektury",
annote="V roce 2021 uplynulo sto let od prvního čísla revue Život, vydávaného Uměleckou besedou. Umělecká beseda, založená roku 1863, byla první českou stavovskou organizací umělců a osmdesát pět let přispívala k formování moderního umění. Tomu významně přispívala i revue Život, vydávaná od roku 1921 do doku 1949. Revue Život měla zvláště do poloviny dvacátých let, kdy tuto roli převzal časopis Stavba, významný podíl i na formování diskurzu o moderní architektuře. Bylo by mylné ale podlehnout představě, že architektonické, či obecně umělecké časopisy odrážely realitu a jsou tak nestranným a objektivním svědectvím o tom, co se na umělecké a architektonickém scéně dělo, kdo byli hlavní aktéři a jaké byly názorové proudy. Na druhé straně obsahová analýza časopisů patří k důležitým metodám poznání společenských pohybů, máme-li na paměti, že stejně důležité jako to, co v nich najdeme, je i to, co v nich není – události, o nichž se můžeme dozvědět pomocí jiných metod historických a dalších společenských věd. Současně je nutné se při obsahové analýze ptát také po tom, kdo byli aktéři jednotlivých diskurzů a jaké byly jejich individuální (kariérní či ryze osobní) i kolektivní (stavovské, občanské, tvůrčí…) zájmy. Na hloubkovou obsahovou analýzu v tomto příspěvku není prostor, proto se zaměřím spíše na komparaci obsahu v jednotlivých architektonických periodikách a také trochu na agenty témat těchto diskusí, které se často prolínaly, často si ale také odporovaly a vzájemně soupeřily.",
address="Umělecká beseda",
chapter="180201",
howpublished="print",
institution="Umělecká beseda",
number="1",
volume="16",
year="2022",
month="december",
pages="116--125",
publisher="Umělecká beseda",
type="journal article - other"
}
Odpovědnost: Ing. Marek Strakoš