Detail publikace

Raumplan nebo Raumform? Heinrich Kulka a architekti vídeňského školení ve východních Čechách

JACKSON, L.

Originální název

Raumplan nebo Raumform? Heinrich Kulka a architekti vídeňského školení ve východních Čechách

Český název

Raumplan nebo Raumform? Heinrich Kulka a architekti vídeňského školení ve východních Čechách

Typ

přednáška

Jazyk

cs

Originální abstrakt

Přestože Heinrich Kulka zanechal během třicátých let na území českých zemí řadu realizací, východní Čechy pro něj měly zvláštní význam. Kulkova manželka, která byla v přízni s hronovskými podnikatelskými rodinami, zprostředkovala síť jejích vazeb architektovi několik zakázek: při útěku Kulkových z Rakouska v roce1938 projekt vily Rudolfa a Ilzy Holznerových v Hronově a projekt činžovního dům pro příbuzného Karla Löwenbacha v Hradci Králové. Po Kantorově vile v Jablonci, Semlerově rezidenci v Plzni či horské Teichnerově vile na Špičáku jsou to vrcholná a poslední Kulkova díla v Evropě. Přestože Heinrich Kulka vynalezl analytický pojem Raumplan, kterým se snažil vystihnout prostorové kvality a způsob navrhování architektury Adolfa Loose, můžeme se ptát, nakolik byl dogmatický pro architektonické výkony samotného Kulky a nakolik Kulka loosovské školení ve třicátých letech přizpůsobil postupující racionalizaci bydlení. V příspěvku se pokusím kriticky zhodnotit použití Raumplanu pro Kulkovy obytné stavby ve srovnání s po-loosovskou tvorbou ostatních žáků a pokračovatelů Adolfa Loose (třeba sokolovského rodáka Kurta Ungera) a ve srovnání s jinými architekty vídeňského školení činnými na královéhradecku navrhnu pro Kulkovy východočeské návrhy daleko přiléhavější pojem Raumform, zaužívaný kritikem Maxem Eislerem.

Český abstrakt

Přestože Heinrich Kulka zanechal během třicátých let na území českých zemí řadu realizací, východní Čechy pro něj měly zvláštní význam. Kulkova manželka, která byla v přízni s hronovskými podnikatelskými rodinami, zprostředkovala síť jejích vazeb architektovi několik zakázek: při útěku Kulkových z Rakouska v roce1938 projekt vily Rudolfa a Ilzy Holznerových v Hronově a projekt činžovního dům pro příbuzného Karla Löwenbacha v Hradci Králové. Po Kantorově vile v Jablonci, Semlerově rezidenci v Plzni či horské Teichnerově vile na Špičáku jsou to vrcholná a poslední Kulkova díla v Evropě. Přestože Heinrich Kulka vynalezl analytický pojem Raumplan, kterým se snažil vystihnout prostorové kvality a způsob navrhování architektury Adolfa Loose, můžeme se ptát, nakolik byl dogmatický pro architektonické výkony samotného Kulky a nakolik Kulka loosovské školení ve třicátých letech přizpůsobil postupující racionalizaci bydlení. V příspěvku se pokusím kriticky zhodnotit použití Raumplanu pro Kulkovy obytné stavby ve srovnání s po-loosovskou tvorbou ostatních žáků a pokračovatelů Adolfa Loose (třeba sokolovského rodáka Kurta Ungera) a ve srovnání s jinými architekty vídeňského školení činnými na královéhradecku navrhnu pro Kulkovy východočeské návrhy daleko přiléhavější pojem Raumform, zaužívaný kritikem Maxem Eislerem.

Klíčová slova

Heinrich Kulka; Adolf Loos; Max Eisler; Bořivoj Kriegerbeck; architektura; moderní architektura

Vydáno

22.10.2021

Nakladatel

Národní památkový ústav

Místo

Metodické centrum moderní architektury NPÚ

Dokumenty

BibTex


@misc{BUT175636,
  author="Ladislav {Jackson}",
  title="Raumplan nebo Raumform? Heinrich Kulka a architekti vídeňského školení ve východních Čechách",
  annote="Přestože Heinrich Kulka zanechal během třicátých let na území českých zemí řadu realizací, východní Čechy pro něj měly zvláštní význam. Kulkova manželka, která byla v přízni s hronovskými podnikatelskými rodinami, zprostředkovala síť jejích vazeb architektovi několik zakázek: při útěku Kulkových z Rakouska v roce1938 projekt vily Rudolfa a Ilzy Holznerových v Hronově a projekt činžovního dům pro příbuzného Karla Löwenbacha v Hradci Králové. Po Kantorově vile v Jablonci, Semlerově rezidenci v Plzni či horské Teichnerově vile na Špičáku jsou to vrcholná a poslední Kulkova díla v Evropě. Přestože Heinrich Kulka vynalezl analytický pojem Raumplan, kterým se snažil vystihnout prostorové kvality a způsob navrhování architektury Adolfa Loose, můžeme se ptát, nakolik byl dogmatický pro architektonické výkony samotného Kulky a nakolik Kulka loosovské školení ve třicátých letech přizpůsobil postupující racionalizaci bydlení. V příspěvku se pokusím kriticky zhodnotit použití Raumplanu pro Kulkovy obytné stavby ve srovnání s po-loosovskou tvorbou ostatních žáků a pokračovatelů Adolfa Loose (třeba sokolovského rodáka Kurta Ungera) a ve srovnání s jinými architekty vídeňského školení činnými na královéhradecku navrhnu pro Kulkovy východočeské návrhy daleko přiléhavější pojem Raumform, zaužívaný kritikem Maxem Eislerem.",
  address="Národní památkový ústav",
  chapter="175636",
  institution="Národní památkový ústav",
  year="2021",
  month="october",
  publisher="Národní památkový ústav",
  type="lecture"
}

Odpovědnost: Ing. Marek Strakoš