Detail publikace

Proč neměl Hradec Králové světelnou fontánu?

JACKSON, L.

Originální název

Proč neměl Hradec Králové světelnou fontánu?

Český název

Proč neměl Hradec Králové světelnou fontánu?

Typ

článek v časopise - ostatní, Jost

Jazyk

cs

Originální abstrakt

Studie předkládá výsledky archivního výzkumu, týkajícího se návrhů, výroby a osazení fontány před budovou muzea v Hradci Králové od Jana Kotěry. Přestože v návrhzích z let 1906–1910 se podoba fontány proměňovala od jednostupňové přes třístupňovou až po dvoustupňovou, definitivní návrh vznikl v březnu roku 1912. Pravděpodobně z nedostatku finančních prostředků a organizačních potíží při dokončování a zpřístupnění budovy a také proto, že během první světové války nebylo možné bronzové části fontány zhotovit, došlo k dalšímu pokusu o realizaci až v roce 1925. Ani ten, iniciovaný kamenosochařem Václavem Škodou, ale nebyl úspěšný a k výrobě a osazení došlo až v letech 1933–1934, přestože už v roce 1930 měla být podle historika umění Karla Heraina realizace a osazení fontány na spadnutí. V roce 1934 dostal v Městské technické kanceláři věc na starosti patrně mladý, progresivně smýšlející architekt František Dus, který chtěl fontánu doplnit o světený systém, jenž by nasvěcoval kaskády, resp. tenké proudy vody padající ze dvou bronzových mís umístěných nad sebou. Tento návrh, který měly realizovat Elektrické podniky města Hradec Králové, však nakonec patrně na zásah ředitele technické kanceláře Karla Friedricha nebyl navržen městské radě, která se s Friedrichovým zamítavým postojem ztotožnila. Při realizaci fontány v květnu až červnu roku 1934 však bylo osvětlovací zařízení přesto nainstalováno, proti čemuž se postavil profesor Státní průmyslové školy František Losos, který argumentoval pietou vůči Kotěrovu návrhu a záměrům. S tím souzněl Karel Friedrich i městská rada a zařízení bylo odstraněno. Fontána byla znovu osazena osvětlovacím systémem až v 80. letech 20. století a ten byl v letech 2018–2019 obnoven. Epizoda s osvětlením Kotěrovy fontány ukazuje rozpor mezi konzervativci a progresivisty a odlišný vztah vůči deset let mrtvému Kotěrovi, jeho návrhu muzea a jeho auře, ale také vůči mýtu Františka Ulricha jako budovateli moderního Hradce, který byl po roce 1929, kdy Ulrich skončil v čele města, systematicky fabrikován.

Český abstrakt

Studie předkládá výsledky archivního výzkumu, týkajícího se návrhů, výroby a osazení fontány před budovou muzea v Hradci Králové od Jana Kotěry. Přestože v návrhzích z let 1906–1910 se podoba fontány proměňovala od jednostupňové přes třístupňovou až po dvoustupňovou, definitivní návrh vznikl v březnu roku 1912. Pravděpodobně z nedostatku finančních prostředků a organizačních potíží při dokončování a zpřístupnění budovy a také proto, že během první světové války nebylo možné bronzové části fontány zhotovit, došlo k dalšímu pokusu o realizaci až v roce 1925. Ani ten, iniciovaný kamenosochařem Václavem Škodou, ale nebyl úspěšný a k výrobě a osazení došlo až v letech 1933–1934, přestože už v roce 1930 měla být podle historika umění Karla Heraina realizace a osazení fontány na spadnutí. V roce 1934 dostal v Městské technické kanceláři věc na starosti patrně mladý, progresivně smýšlející architekt František Dus, který chtěl fontánu doplnit o světený systém, jenž by nasvěcoval kaskády, resp. tenké proudy vody padající ze dvou bronzových mís umístěných nad sebou. Tento návrh, který měly realizovat Elektrické podniky města Hradec Králové, však nakonec patrně na zásah ředitele technické kanceláře Karla Friedricha nebyl navržen městské radě, která se s Friedrichovým zamítavým postojem ztotožnila. Při realizaci fontány v květnu až červnu roku 1934 však bylo osvětlovací zařízení přesto nainstalováno, proti čemuž se postavil profesor Státní průmyslové školy František Losos, který argumentoval pietou vůči Kotěrovu návrhu a záměrům. S tím souzněl Karel Friedrich i městská rada a zařízení bylo odstraněno. Fontána byla znovu osazena osvětlovacím systémem až v 80. letech 20. století a ten byl v letech 2018–2019 obnoven. Epizoda s osvětlením Kotěrovy fontány ukazuje rozpor mezi konzervativci a progresivisty a odlišný vztah vůči deset let mrtvému Kotěrovi, jeho návrhu muzea a jeho auře, ale také vůči mýtu Františka Ulricha jako budovateli moderního Hradce, který byl po roce 1929, kdy Ulrich skončil v čele města, systematicky fabrikován.

Klíčová slova

fontána; světelná fontána; Jan Kotěra; budova muzea; Hradec Králové; František Dus; Karel Friedrich; František Losos

Vydáno

25.11.2020

Nakladatel

Královéhradecko, Státní okresní archiv v Hradci Králové; Muzeum východních Čech

Místo

Hradec Králové

ISSN

1214-5211

Periodikum

Královéhradecko

Číslo

11

Stát

CZ

Strany od

133

Strany do

145

Strany počet

13

URL

Dokumenty

BibTex


@article{BUT166374,
  author="Ladislav {Jackson}",
  title="Proč neměl Hradec Králové světelnou fontánu?",
  annote="Studie předkládá výsledky archivního výzkumu, týkajícího se návrhů, výroby a osazení fontány před budovou muzea v Hradci Králové od Jana Kotěry. Přestože v návrhzích z let 1906–1910 se podoba fontány proměňovala od jednostupňové přes třístupňovou až po dvoustupňovou, definitivní návrh vznikl v březnu roku 1912. Pravděpodobně z nedostatku finančních prostředků a organizačních potíží při dokončování a zpřístupnění budovy a také proto, že během první světové války nebylo možné bronzové části fontány zhotovit, došlo k dalšímu pokusu o realizaci až v roce 1925. Ani ten, iniciovaný kamenosochařem Václavem Škodou, ale nebyl úspěšný a k výrobě a osazení došlo až v letech 1933–1934, přestože už v roce 1930 měla být podle historika umění Karla Heraina realizace a osazení fontány na spadnutí. V roce 1934 dostal v Městské technické kanceláři věc na starosti patrně mladý, progresivně smýšlející architekt František Dus, který chtěl fontánu doplnit o světený systém, jenž by nasvěcoval kaskády, resp. tenké proudy vody padající ze dvou bronzových mís umístěných nad sebou. Tento návrh, který měly realizovat Elektrické podniky města Hradec Králové, však nakonec patrně na zásah ředitele technické kanceláře Karla Friedricha nebyl navržen městské radě, která se s Friedrichovým zamítavým postojem ztotožnila. Při realizaci fontány v květnu až červnu roku 1934 však bylo osvětlovací zařízení přesto nainstalováno, proti čemuž se postavil profesor Státní průmyslové školy František Losos, který argumentoval pietou vůči Kotěrovu návrhu a záměrům. S tím souzněl Karel Friedrich i městská rada a zařízení bylo odstraněno. Fontána byla znovu osazena osvětlovacím systémem až v 80. letech 20. století a ten byl v letech 2018–2019 obnoven. Epizoda s osvětlením Kotěrovy fontány ukazuje rozpor mezi konzervativci a progresivisty a odlišný vztah vůči deset let mrtvému Kotěrovi, jeho návrhu muzea a jeho auře, ale také vůči mýtu Františka Ulricha jako budovateli moderního Hradce, který byl po roce 1929, kdy Ulrich skončil v čele města, systematicky fabrikován.",
  address="Královéhradecko, Státní okresní archiv v Hradci Králové; Muzeum východních Čech",
  chapter="166374",
  howpublished="print",
  institution="Královéhradecko, Státní okresní archiv v Hradci Králové; Muzeum východních Čech",
  number="11",
  year="2020",
  month="november",
  pages="133--145",
  publisher="Královéhradecko, Státní okresní archiv v Hradci Králové; Muzeum východních Čech",
  type="journal article - other"
}

Odpovědnost: Ing. Marek Strakoš