Detail publikace

Prostor s plánem, nebo prostor s formou: Byl raumplan po Loosovi?

JACKSON, L.

Originální název

Prostor s plánem, nebo prostor s formou: Byl raumplan po Loosovi?

Český název

Prostor s plánem, nebo prostor s formou: Byl raumplan po Loosovi?

Typ

kapitola v knize

Jazyk

cs

Originální abstrakt

Přestože Heinrich Kulka zanechal během třicátých let na území českých zemí řadu realizací, východní Čechy pro něj měly zvláštní význam. Kulkova manželka, která byla v přízni s hronovskými podnikatelskými rodinami, zprostředkovala síť jejích vazeb architektovi několik zakázek: při útěku Kulkových z Rakouska v roce1938 projekt vily Rudolfa a Ilzy Holznerových v Hronově a projekt činžovního dům pro příbuzného Karla Löwenbacha v Hradci Králové. Po Kantorově vile v Jablonci, Semlerově rezidenci v Plzni či horské Teichnerově vile na Špičáku jsou to vrcholná a poslední Kulkova díla v Evropě. Přestože Heinrich Kulka vynalezl analytický pojem Raumplan, kterým se snažil vystihnout prostorové kvality a způsob navrhování architektury Adolfa Loose, můžeme se ptát, nakolik byl dogmatický pro architektonické výkony samotného Kulky a nakolik Kulka loosovské školení ve třicátých letech přizpůsobil postupující racionalizaci bydlení. V příspěvku se pokusím kriticky zhodnotit použití Raumplanu pro Kulkovy obytné stavby ve srovnání s po-loosovskou tvorbou ostatních žáků a pokračovatelů Adolfa Loose (třeba sokolovského rodáka Kurta Ungera) a ve srovnání s jinými architekty vídeňského školení činnými na královéhradecku navrhnu pro Kulkovy východočeské návrhy daleko přiléhavější pojem Raumform, zaužívaný kritikem Maxem Eislerem.

Český abstrakt

Přestože Heinrich Kulka zanechal během třicátých let na území českých zemí řadu realizací, východní Čechy pro něj měly zvláštní význam. Kulkova manželka, která byla v přízni s hronovskými podnikatelskými rodinami, zprostředkovala síť jejích vazeb architektovi několik zakázek: při útěku Kulkových z Rakouska v roce1938 projekt vily Rudolfa a Ilzy Holznerových v Hronově a projekt činžovního dům pro příbuzného Karla Löwenbacha v Hradci Králové. Po Kantorově vile v Jablonci, Semlerově rezidenci v Plzni či horské Teichnerově vile na Špičáku jsou to vrcholná a poslední Kulkova díla v Evropě. Přestože Heinrich Kulka vynalezl analytický pojem Raumplan, kterým se snažil vystihnout prostorové kvality a způsob navrhování architektury Adolfa Loose, můžeme se ptát, nakolik byl dogmatický pro architektonické výkony samotného Kulky a nakolik Kulka loosovské školení ve třicátých letech přizpůsobil postupující racionalizaci bydlení. V příspěvku se pokusím kriticky zhodnotit použití Raumplanu pro Kulkovy obytné stavby ve srovnání s po-loosovskou tvorbou ostatních žáků a pokračovatelů Adolfa Loose (třeba sokolovského rodáka Kurta Ungera) a ve srovnání s jinými architekty vídeňského školení činnými na královéhradecku navrhnu pro Kulkovy východočeské návrhy daleko přiléhavější pojem Raumform, zaužívaný kritikem Maxem Eislerem.

Klíčová slova

Adolf Loos; Brno; architektura; moderní architektura; Heinrich Kulka; Kurt Unger

Vydáno

07.12.2020

Nakladatel

Národní památkový ústav

Místo

Brno

ISBN

978-80-87967-28-7

Kniha

Následovníci Adolfa Loose: Práce v českých zemích

Číslo edice

1.

Strany od

29

Strany do

41

Strany počet

12

Dokumenty

BibTex


@inbook{BUT166373,
  author="Ladislav {Jackson}",
  title="Prostor s plánem, nebo prostor s formou: Byl raumplan po Loosovi?",
  annote="Přestože Heinrich Kulka zanechal během třicátých let na území českých zemí řadu realizací, východní Čechy pro něj měly zvláštní význam. Kulkova manželka, která byla v přízni s hronovskými podnikatelskými rodinami, zprostředkovala síť jejích vazeb architektovi několik zakázek: při útěku Kulkových z Rakouska v roce1938 projekt vily Rudolfa a Ilzy Holznerových v Hronově a projekt činžovního dům pro příbuzného Karla Löwenbacha v Hradci Králové. Po Kantorově vile v Jablonci, Semlerově rezidenci v Plzni či horské Teichnerově vile na Špičáku jsou to vrcholná a poslední Kulkova díla v Evropě. Přestože Heinrich Kulka vynalezl analytický pojem Raumplan, kterým se snažil vystihnout prostorové kvality a způsob navrhování architektury Adolfa Loose, můžeme se ptát, nakolik byl dogmatický pro architektonické výkony samotného Kulky a nakolik Kulka loosovské školení ve třicátých letech přizpůsobil postupující racionalizaci bydlení. V příspěvku se pokusím kriticky zhodnotit použití Raumplanu pro Kulkovy obytné stavby ve srovnání s po-loosovskou tvorbou ostatních žáků a pokračovatelů Adolfa Loose (třeba sokolovského rodáka Kurta Ungera) a ve srovnání s jinými architekty vídeňského školení činnými na královéhradecku navrhnu pro Kulkovy východočeské návrhy daleko přiléhavější pojem Raumform, zaužívaný kritikem Maxem Eislerem.",
  address="Národní památkový ústav",
  booktitle="Následovníci Adolfa Loose: Práce v českých zemích",
  chapter="166373",
  howpublished="print",
  institution="Národní památkový ústav",
  year="2020",
  month="december",
  pages="29--41",
  publisher="Národní památkový ústav",
  type="book chapter"
}

Odpovědnost: Ing. Marek Strakoš