Detail publikace

Pohřební "dvorana" s kolumbáriem na židovském hřbitově na Pouchově

ZIKMUND-LENDER, L. WAINIGER, R.

Originální název

Pohřební "dvorana" s kolumbáriem na židovském hřbitově na Pouchově

Český název

Pohřební "dvorana" s kolumbáriem na židovském hřbitově na Pouchově

Typ

kapitola v knize

Jazyk

cs

Originální abstrakt

Při výstavbě nové dvorany, jejíž první návrhy vznikly už v roce 1928 a byly významněji rozpracovány v letech 1929–1930 architektem Františkem Bergerem a stavitelem Janem Krausem, vznikl v březnu 1930 v hlavách představitelů Židovské náboženské obce smělý nápad: přistavět k dvoraně kolumbárium pro ukládání zpopelněných ostatků v nádobách. Jak předkládaná studie ukazuje, mělo to patrně dva důvody: prvním byla poměrně vysoká cena za zřízení a údržbu hrobních míst, které si i přes silné sociální úlevy ze strany Obce řada členů nemohla dovolit. Obci tak vznikl nový prostor, jak nabízet celkem levné poslední spočinutí v rámci existujícího hřbitova, které zároveň konvenovalo duchu doby. S tím souvisí domnělý sdruhý důvod: Královéhradecká Židovská náboženská obec nebyla nikdy zrovna v přízni politické reprezentace města. Jak o tom svědčí několik případů týkajících se založení, správy, modernizace a rozšiřování hřbitova, byla Obec dokonce v určité nemilosti představitelů obce Pouchov. V dubnu 1929, tedy jen několik měsíců před nápadem zřízení židovského kolumbária na Pouchově, byl dokončen a zprovozněn Sbor kněze Ambrože v moderní čtvrti města. Církev českoslvoenská se naopak těšila nemalé pozornosti, oblibě a protežování ze strany národně-demokratické radnice Hradce a také nemalé pozornosti místních i celostátních médií. Byla to právě nová, puristická modlitebna s pochozím kolumbáriem kolem jakéhosi „rajského dvora“, podle čeho byla hodnocena východočeská metropole jako moderní město. Je tedy více než pravděpodobné, že kromě všeobecného nadšení z kremačního hnutí, dlouhodobého reformního směřování Židovské obce ve městě s velmi malým počtem spíše tradicionalisticky zaměřených českých Němců, to byla i snah následovaat příklad „konkurenční“ církve, co ovlivnilo rozhodování k velmi radikálnímu kroku židovských představitelů v Hradci Králové dodatečně zřídit kolumbárium jako příznak modernity.

Český abstrakt

Při výstavbě nové dvorany, jejíž první návrhy vznikly už v roce 1928 a byly významněji rozpracovány v letech 1929–1930 architektem Františkem Bergerem a stavitelem Janem Krausem, vznikl v březnu 1930 v hlavách představitelů Židovské náboženské obce smělý nápad: přistavět k dvoraně kolumbárium pro ukládání zpopelněných ostatků v nádobách. Jak předkládaná studie ukazuje, mělo to patrně dva důvody: prvním byla poměrně vysoká cena za zřízení a údržbu hrobních míst, které si i přes silné sociální úlevy ze strany Obce řada členů nemohla dovolit. Obci tak vznikl nový prostor, jak nabízet celkem levné poslední spočinutí v rámci existujícího hřbitova, které zároveň konvenovalo duchu doby. S tím souvisí domnělý sdruhý důvod: Královéhradecká Židovská náboženská obec nebyla nikdy zrovna v přízni politické reprezentace města. Jak o tom svědčí několik případů týkajících se založení, správy, modernizace a rozšiřování hřbitova, byla Obec dokonce v určité nemilosti představitelů obce Pouchov. V dubnu 1929, tedy jen několik měsíců před nápadem zřízení židovského kolumbária na Pouchově, byl dokončen a zprovozněn Sbor kněze Ambrože v moderní čtvrti města. Církev českoslvoenská se naopak těšila nemalé pozornosti, oblibě a protežování ze strany národně-demokratické radnice Hradce a také nemalé pozornosti místních i celostátních médií. Byla to právě nová, puristická modlitebna s pochozím kolumbáriem kolem jakéhosi „rajského dvora“, podle čeho byla hodnocena východočeská metropole jako moderní město. Je tedy více než pravděpodobné, že kromě všeobecného nadšení z kremačního hnutí, dlouhodobého reformního směřování Židovské obce ve městě s velmi malým počtem spíše tradicionalisticky zaměřených českých Němců, to byla i snah následovaat příklad „konkurenční“ církve, co ovlivnilo rozhodování k velmi radikálnímu kroku židovských představitelů v Hradci Králové dodatečně zřídit kolumbárium jako příznak modernity.

Klíčová slova

židovská obec; židovský hrbitov; Pouchov; Hradec Králové; pohřební síň; kolumbárium

Vydáno

01.11.2019

Nakladatel

Státní okresní archiv v Hradci Králové

Místo

Hradec Králové

ISBN

978-80-901805-2-9

Kniha

Královéhradecko

Edice

10

Číslo edice

2019

Strany od

365

Strany do

381

Strany počet

16

Dokumenty

BibTex


@inbook{BUT162575,
  author="Ladislav {Jackson}",
  title="Pohřební "dvorana" s kolumbáriem na židovském hřbitově na Pouchově
",
  annote="Při výstavbě nové dvorany, jejíž první návrhy vznikly už v roce 1928 a byly významněji rozpracovány v letech 1929–1930 architektem Františkem Bergerem a stavitelem Janem Krausem, vznikl v březnu 1930 v hlavách představitelů Židovské náboženské obce smělý nápad: přistavět k dvoraně kolumbárium pro ukládání zpopelněných ostatků v nádobách. Jak předkládaná studie ukazuje, mělo to patrně dva důvody: prvním byla poměrně vysoká cena za zřízení a údržbu hrobních míst, které si i přes silné sociální úlevy ze strany Obce řada členů nemohla dovolit. Obci tak vznikl nový prostor, jak nabízet celkem levné poslední spočinutí v rámci existujícího hřbitova, které zároveň konvenovalo duchu doby. S tím souvisí domnělý sdruhý důvod: Královéhradecká Židovská náboženská obec nebyla nikdy zrovna v přízni politické reprezentace města. Jak o tom svědčí několik případů týkajících se založení, správy, modernizace a rozšiřování hřbitova, byla Obec dokonce v určité nemilosti představitelů obce Pouchov. V dubnu 1929, tedy jen několik měsíců před nápadem zřízení židovského kolumbária na Pouchově, byl dokončen a zprovozněn Sbor kněze Ambrože v moderní čtvrti města. Církev českoslvoenská se naopak těšila nemalé pozornosti, oblibě a protežování ze strany národně-demokratické radnice Hradce a také nemalé pozornosti místních i celostátních médií. Byla to právě nová, puristická modlitebna s pochozím kolumbáriem kolem jakéhosi „rajského dvora“, podle čeho byla hodnocena východočeská metropole jako moderní město. Je tedy více než pravděpodobné, že kromě všeobecného nadšení z kremačního hnutí, dlouhodobého reformního směřování Židovské obce ve městě s velmi malým počtem spíše tradicionalisticky zaměřených českých Němců, to byla i snah následovaat příklad „konkurenční“ církve, co ovlivnilo rozhodování k velmi radikálnímu kroku židovských představitelů v Hradci Králové dodatečně zřídit kolumbárium jako příznak modernity.",
  address="Státní okresní archiv v Hradci Králové",
  booktitle="Královéhradecko",
  chapter="162575",
  edition="10",
  howpublished="print",
  institution="Státní okresní archiv v Hradci Králové",
  year="2019",
  month="november",
  pages="365--381",
  publisher="Státní okresní archiv v Hradci Králové",
  type="book chapter"
}

Odpovědnost: Ing. Marek Strakoš