Detail předmětu
Světové umění po roce 1945
FaVU-1SU1945Ak. rok: 2023/2024
Přehledové přednášky, v nichž se studenti seznámí s hlavními směry, proudy a tendencemi v umění po roce 1945. Důraz bude kladen na kánon „západního“ umění, který zahrnuje vývoj v zemích západní Evropy a Spojených států, k němu budou vztaženy dílčí sondy do vývoje umění v zemích bývalého Východního bloku, v oblasti Latinské Ameriky, Asie a Afriky.
Jazyk výuky
čeština
Počet kreditů
3
Garant předmětu
Zajišťuje ústav
Vstupní znalosti
Orientace v dějinách umění před rokem 1945.
Pravidla hodnocení a ukončení předmětu
Předmět je ukončen písemnou zkouškou - kombinací multiple-choice testu (tvoří 40% hodnocení) a otevřených otázek (tvoří 60% hodnocení).
Účast na přednáškách je nepovinná.
Účast na přednáškách je nepovinná.
Učební cíle
Cílem předmětu je vytvořit přehled o hlavních směrech, proudech a tendencích v umění po roce 1945 s důrazem na kánon „západního umění“.
Studenti se orientují ve vývoji umění po roce 1945. Jsou schopni rozlišovat mezi ranými projevy určitých tendencí a jejich novými formulacemi v poválečném umění. Uvědomují si rozdíly a vztahy mezi ústředním diskursem západních dějin umění a jeho regionálními alternativami.
Studenti se orientují ve vývoji umění po roce 1945. Jsou schopni rozlišovat mezi ranými projevy určitých tendencí a jejich novými formulacemi v poválečném umění. Uvědomují si rozdíly a vztahy mezi ústředním diskursem západních dějin umění a jeho regionálními alternativami.
Základní literatura
Yves-Allan BOIS – Benjamin BUCHLOH – Hal FOSTER – Rosalind KRAUSSOVÁ, Umění po roce 1900, Praha: Slovart, 2007. (CS)
Amelia JONES (ed.), A Companion to Contemporary Artsince 1945, Blackwell Publishing, 2006. (EN)
Amelia JONES (ed.), A Companion to Contemporary Artsince 1945, Blackwell Publishing, 2006. (EN)
Doporučená literatura
Kolektiv autorů, Dějiny umění / 12, Praha: Balios a Knižní klub, 2002. (CS)
Terry SMITH, What is contemporary Art?, University of Chicago Press, 2009. (EN)
Terry SMITH, What is contemporary Art?, University of Chicago Press, 2009. (EN)
Typ (způsob) výuky
Přednáška
26 hod., nepovinná
Vyučující / Lektor
Osnova
1. Umělecké reakce na 2. světovou válku. Studená válka a kulturní imperialismus – dopady na svět umění. Abstraktní malba v Evropě a v USA vs. doktrína socialistického realismu. Vývojové linie abstraktní malby (abstraktní expresionismus, tašismus, colour-field painting, op-art). Documenta Kassel 1955.
2. Black Mountain College (Joseph Albers, JohnCage) a další umělecké školy v USA. Formování neoavantgardy. Neodada. (Robert Rauschenberg, Jasper Johns). Zájem o každodennost - evropský „nový realismus“ (Arman, Spoerri, Christo, César).
3. Umělecká reakce na kulturní průmysl a populární (vizuální) kulturu.The Independent Group (Paolozzi, Hamilton), Pop art (Warhol, Lichtenstein, Oldenburg). Nepřerušená tradice popu – 80. a 90. léta (Koons, Murakami)
4. Podoby „akčního umění“. Jackson Pollock a Gutai. Allan Kaprow a happeningy. Yves Klein. Podoby performance (testování hranic tělesných možností, ritualizované úkony, politické přesahy) a její dobové i místní proměny (Fluxus, Joseph Beuys, Chris Burden, Richard Serra, Marina Abramovic…).
5. Minimalismus a postminimalismus (Carl Andre, Donald Judd, Robert Morris, Eva Hesse). Konceptuální umění v jeho historické fázi (1965 – 1975; Joseph Kosuth, Sol LeWitt, Art and Language) a konceptualismus v různých podobách (institucionální kritika, sociálně angažované polohy konceptualismu).
6. Site-specific art, public art, new genre public art – podoby umění ve veřejném prostoru. Land art, jeho podoby a představitelé (Robert Smithson, Walter de Maria, Helen a Newton Harrisonovi, Agnes Denes).
7. Umění nových médií. Video (art) – počátky a vývoj. Experiments in Art and Technology. Umění a televize. Digitalizace a její důsledky pro uměleckou tvorbu. Od net.artu k post-internetu. Umění nových médií a instituce.
8. Fotografie v umění. Konceptuální umění a fotografie (Ed Ruscha, Ernd a Hilla Becherovi a düsseldorfská škola, Gabriel Orozco…). „Monumentální“ fotografie – Andreas Gursky, Jeff Wall. Fotografie, subjektivita a identita (Cindy Sherman). Subjektivní archiv – blog (Atlas Gerharda Richtera, Wolfgang Tillmans).
9. Návraty figurální malby. Nová figurace 60. let a její polohy (Katz, Bacon, Freud…), hyperrealismus, (neo)expresionismus a jeho polohy (Baselitz, Richter, Kiefer…), Neue Wilde (Joerg Immendorff, Martin Kippenberger, Jiří Georg Dokoupil), trasavantgarda, postmoderní malba, kritická a historická malba (Gerhard Richter, Luc Tuymans, Kerry James Marshall).
10. Figurativní sochařství po roce 1945. Humanistická reinterpretace surrealismu a abstrakce (David Smith, Henry Moore); existencialismus (Alberto Giacometti); hyperrealismus (Duane Hanson, Ron Mueck); Young Brittish Artists (Jake a Dinos Chapmanové, Damien Hirst, Sarah Lucas, Marc Quinn); přehled současného sochařství (Mark Manders, Franz West, Rachel Harrison...).
11. Umění bývalého východního bloku od 60. let minulého století po přelom tisíciletí: Sanja Ivekovic, Mladen Stilinović, Julius Koller, Stano Filko, IRWIN, Zbigniew Libera, Pawel Althamer, Ilja Kabakov, Komar a Melamid, Nedko Solakov…
12. Umění Latinské Ameriky. 60. a 70. léta – od abstrakce k politickému umění: Lygia Pape, Lygia Clark, Hélio Oiticica, Cildo Meireles, Rosario Group. 80. a 90. léta: Gabriel Orozco, Felix Gonzales Torres, Minerva Cuevas, Francis Alys, Santiago Sierra.
2. Black Mountain College (Joseph Albers, JohnCage) a další umělecké školy v USA. Formování neoavantgardy. Neodada. (Robert Rauschenberg, Jasper Johns). Zájem o každodennost - evropský „nový realismus“ (Arman, Spoerri, Christo, César).
3. Umělecká reakce na kulturní průmysl a populární (vizuální) kulturu.The Independent Group (Paolozzi, Hamilton), Pop art (Warhol, Lichtenstein, Oldenburg). Nepřerušená tradice popu – 80. a 90. léta (Koons, Murakami)
4. Podoby „akčního umění“. Jackson Pollock a Gutai. Allan Kaprow a happeningy. Yves Klein. Podoby performance (testování hranic tělesných možností, ritualizované úkony, politické přesahy) a její dobové i místní proměny (Fluxus, Joseph Beuys, Chris Burden, Richard Serra, Marina Abramovic…).
5. Minimalismus a postminimalismus (Carl Andre, Donald Judd, Robert Morris, Eva Hesse). Konceptuální umění v jeho historické fázi (1965 – 1975; Joseph Kosuth, Sol LeWitt, Art and Language) a konceptualismus v různých podobách (institucionální kritika, sociálně angažované polohy konceptualismu).
6. Site-specific art, public art, new genre public art – podoby umění ve veřejném prostoru. Land art, jeho podoby a představitelé (Robert Smithson, Walter de Maria, Helen a Newton Harrisonovi, Agnes Denes).
7. Umění nových médií. Video (art) – počátky a vývoj. Experiments in Art and Technology. Umění a televize. Digitalizace a její důsledky pro uměleckou tvorbu. Od net.artu k post-internetu. Umění nových médií a instituce.
8. Fotografie v umění. Konceptuální umění a fotografie (Ed Ruscha, Ernd a Hilla Becherovi a düsseldorfská škola, Gabriel Orozco…). „Monumentální“ fotografie – Andreas Gursky, Jeff Wall. Fotografie, subjektivita a identita (Cindy Sherman). Subjektivní archiv – blog (Atlas Gerharda Richtera, Wolfgang Tillmans).
9. Návraty figurální malby. Nová figurace 60. let a její polohy (Katz, Bacon, Freud…), hyperrealismus, (neo)expresionismus a jeho polohy (Baselitz, Richter, Kiefer…), Neue Wilde (Joerg Immendorff, Martin Kippenberger, Jiří Georg Dokoupil), trasavantgarda, postmoderní malba, kritická a historická malba (Gerhard Richter, Luc Tuymans, Kerry James Marshall).
10. Figurativní sochařství po roce 1945. Humanistická reinterpretace surrealismu a abstrakce (David Smith, Henry Moore); existencialismus (Alberto Giacometti); hyperrealismus (Duane Hanson, Ron Mueck); Young Brittish Artists (Jake a Dinos Chapmanové, Damien Hirst, Sarah Lucas, Marc Quinn); přehled současného sochařství (Mark Manders, Franz West, Rachel Harrison...).
11. Umění bývalého východního bloku od 60. let minulého století po přelom tisíciletí: Sanja Ivekovic, Mladen Stilinović, Julius Koller, Stano Filko, IRWIN, Zbigniew Libera, Pawel Althamer, Ilja Kabakov, Komar a Melamid, Nedko Solakov…
12. Umění Latinské Ameriky. 60. a 70. léta – od abstrakce k politickému umění: Lygia Pape, Lygia Clark, Hélio Oiticica, Cildo Meireles, Rosario Group. 80. a 90. léta: Gabriel Orozco, Felix Gonzales Torres, Minerva Cuevas, Francis Alys, Santiago Sierra.