Of Dogs and Daughters přináší svědectví umělkyň a spisovatelek, jejichž hlasy byly zdokumentovány a shromážděny skrze vzájemná přátelství a prostřednictvím náhodných setkání. V kombinaci s nalezenými materiály, nahlíženými psí a lidskou perspektivou, kniha redefinuje vztah matky a dcery surogátní optikou. Zkoumá obrazy blízkosti i úzkosti a násilí vyvolaného filmovými franšízami a dalšími mechanismy produkce nostalgie zaměřené na děti a ty, kteří o ně pečují. Příspěvky výtvarnic Carmen Dusmet Carrasco a Simony Koutné a spisovatelky Susan van Veen jsou doplněny introspekcemi pamětnice Giuseppy a proloženy úryvky z novely Dodie Smith Sto a jeden dalmatinec (1956). Každý hlas zde představuje jedinečný osobní příběh rozehraný na pozadí nedostatečné sociální podpory, single rodičovství a absence pečujících osob, jenž slouží jako styčný bod na cestě vnitřní emancipace. Kniha vznikla v roce 2022 jako součást doktorandského výzkumu My Surrogate Self Simony Koutné, který se zaměřuje na dekódování toho, jak vizuální kultura formuje ženskou reprezentaci a sebeidentifikaci. S tímto záměrem se Koutná noří do svých dětských popkulturních idolů sahajících až do padesátých let dvacátého století a znovuobjevuje nostalgii generace svých rodičů a prarodičů, která se prolíná s jejími vlastními zážitky z dětství v devadesátých letech, s cílem prozkoumat, jak tyto vštípené archetypy rezonují dnes. Editorská práce Susan van Veen spojuje interpretace azkušenosti fiktivní psí postavy a příběhy mateřství prožívané z vnější perspektivy dcery, což jsou příběhy, které ne vždy souzní s vnitřní perspektivou vyprávění matky. Prostřednictvím tohoto obsahu je ženství zobrazeno jako fragmentární zkušenost, která zpochybňuje ohraničenou patriarchální konstrukcí „ženy“. Tato zkušenost plná slepých míst – viděná lidskýma i silně antropomorfizovanýma psíma očima – putuje po různých místech, včetně Říma, severní Itálie, Prahy, Haagu, Amsterdamu a Londýna (Primrose Hill), a pokrývá časové rozpětí od roku 1950 do roku 2024.

[Issuu.com]

---

Simona Koutná je audiovizuální umělkyně, spisovatelka a doktorandka na FaVU VUT. Ve svém dlouhodobém výzkumném projektu „My Surrogate Self“ zkoumá vliv ženské reprezentace ve vizuální kultuře a její dopad na subjektivní prožívání. Jejím cílem je emancipovat svůj vlastní obraz tím, že zpochybňuje mocenskou dynamiku, v níž se vztahujeme k patriarchální konstrukci „ženy“. Prostřednictvím dekonstrukce pohledů na rozmanitost „dívky“ a „matky“ Koutná zkoumá způsoby, jakými lze tyto mýty narušit. Dále se zaměřuje na to, jak jsou genderové stereotypy posilovány prostřednictvím popkultury a postavy Perdity v příběhu 101 dalmatinů (Disney, 1961, 1996, 2000, 2003, 2021).