---

Viktória Citráková, Poezin 02

zin, 2026, česky, slovensky a anglicky

Poezin 02 na téma „Kapitalizmus nie je Vogue“, rozebírá antikapitalizmus, komodifikaci kultury a potřebu hledání místa. Poezin 02 navazuje na pilotní Poezin 01 na téma „Tá feministka je pokrytec“, jenž vyšel v roce 2023 v risografickém studiu KudlaWerkstatt a zabýval se intersekcionalitou, tělesností a genderovou objektivizací.

Polina Davydenko, Ukrajinská levice: Dokument odporu proti ruské agresi

odborná kniha, 2026, česky

Kniha spoluautorů Poliny Davydenko a Lukáše Dobeše na pomezí žurnalismu a osobní výpovědi sestává z rozhovorů s levicovými mysliteli, aktivisty, antiautoritáři a odboráři, kteří dobrovolně vstoupili do Ukrajinské armády po zahájení ruské invaze v roce 2022. Publikace problematizuje zjednodušující otázky a argumenty ohledně boje členů a členek anarchistického hnutí na straně státu a další stereotypy týkající se zapojení ukrajinské levice do obraných složek státu. Kniha je doplněná o osobní fotografickou výpověď autorky a zápisky z cest do Doněcké oblasti, zprostředkovávající pocity z civilního pohledu na válku a proměnu rodné země.

Eva Jaroňová, Svět prochází člověkem

autorská kniha, 2026, česky

Kniha ilustrací a krátkých textů vychází z dosavadní tvorby zinů a grafických listů autorky, ve kterých zpracovává téma environmentální krize. Poeticko-aktivistický charakter knihy je umocněný „bastlícími“ postupy tisku publikace na risografu, díky kterým bude každý výtisk jedinečným originálem.

Martin Pfann, V pondělí zase brambory: Neviditelná topografie partyzánského hnutí na Horácku

odborná kniha, 2025, česky

Kniha je sondou do paměti krajiny Horácka, kde se v posledních letech druhé světové války odehrávaly dramatické události spojené s partyzánským hnutím. To po sobě zanechalo nesmazatelnou stopu v kolektivní paměti místních rolnických komunit. Autor, který prožil první polovinu svého života v jedné z horáckých vesnic, se vrací do krajiny svého dětství a odhaluje spojitosti s vlastní protestantskou rodinnou historií. Sbírá svědectví pamětníků, zkoumá archivní materiály a zaznamenává topografické prvky v krajině, jako jsou turistické stezky, opuštěná stavení a památníky, které nesou stopy minulosti. Kniha je ilustrována kresbami Štěpána Brože.

Pavel Ryška, Prostředníci: Charaktery české reklamy

odborná kniha, 2026, česky

Kniha představuje virtuální reklamní bytosti jako postavy ve vyprávění. Zkoumá jejich konstrukční provedení a neverbální i slovní projevy. Zachycuje vývoj fenoménu reklamních charakterů v meziválečném Československu, v éře státního socialismu i v době po obnovení volného trhu a rozdělení republiky. Chronologicky uspořádaný výklad doplňuje analýza využívání uměleckých postupů při práci s reklamními figurami – s ohledem na cílové skupiny, v kontextu hospodářských dějin, společenských a politických podmínek a také se zřetelem ke srovnatelným zahraničním realizacím v komiksech, v kreslených i loutkových filmech a v diafilmech, v deskových hrách a videohrách, na obalech spotřebního zboží, v televizních pořadech, v propagačních akcích i v audiovizuálních dílech v internetovém prostředí.

Ján Solčáni, Return to Listening

odborná kniha, 2025, anglicky

Kniha prináša sériu hĺbkových rozhovorov s umelectvom, kolektívmi, teoretičkami a teoretikmi, ktorí vo svoje praxi skúmajú počúvanie ako kritickú metódu. Zvuk je v nej prezentovaný ako médium schopné reflektovať a sprostredkovať meniace sa spoločenské, historické, ekologické, technologické a politické aspekty každodennosti. Publikácia stavia počúvanie do pozície metodológie, ktorá dokáže odhaľovať a spochybňovať zavedené mocenské štruktúry, pričom zároveň ponúka zvukovú skúsenosť ako nástroj na prehodnotenie sociálnych, ekologických a politických súvislostí. Prostredníctvom rozhovorov s autorstvom a kolektívmi, ktorí často pracujú z pozícií marginalizovaných v západnom umeleckom diskurze, kniha rozširuje chápanie a význam praxe počúvania mimo konvenčných rámcov disciplíny sound studies. Metodologický prístup sa opiera o autoetnografiu a teoreticky rámcuje prax počúvania. Publikácia sa zameriava na skúmanie toho, ako skúsenosť so zvukom ovplyvňuje spôsoby vnímania sveta v rôznych geografických a kultúrnych kontextoch.

Lenka Klodová, FaVU: Odcházení

odborná kniha, 2026, česky

Odborná kniha zkoumá moment odcházení z pozice ateliérové*ho vedoucí*ho. Zaměřuje se přitom především na okruh pedagogických pracovníků a pracovnic z Fakulty výtvarných umění VUT. Sleduje podmínky a východiska pro úspěšnou uměleckou pedagogiku a dokumentuje složité propletence profesionálních a osobních vazeb strukturujících ateliérovou výuku, jež ovlivňují také zvláštní charakter odcházení z ní. V okamžiku odcházení vstupují do hry vedle vztahů v ateliérových kolektivech i vnitřní motivace a další faktory, související v širším kontextu se statutem umělce a umělkyně a ekonomickým postavením profesionálních umělců a umělkyň. Na odcházení z pedagogické pozice se kniha dívá i šířeji jako na přechodový stav, který by měl být doprovázen příslušnými rituály, aby bylo možné tento přechod správně prožít a vyhnout se následnému traumatu. Spoluautorkami knihy jsou Lenka Klodová a Barbora Klímová, jež k psaní knihy přistupují z pozice uměleckých výzkumnic s orientací na sociální a pedagogické otázky, a Lucie Vidovičová, vědecká výzkumnice z oboru sociologie se zaměřením na stárnutí. Jednotlivé kapitoly shrnují poznatky získané z polostrukturovaných rozhovorů, jež vznikají v rámci probíhajícího výzkumu.

Michal Konečný, Tamara Divíšková: Můj život

odborná kniha, 2026, česky

Odborná kniha určená širokému publiku se věnuje životu a dílu sochařky Tamary Divíškové, žačky Vincenta Makovského. Tamara Divíšková patřila k výrazným uměleckým osobnostem druhé poloviny 20. století v Československu. Její díla, tvořená zejména z keramiky, byla vystavována v našich i zahraničních galeriích, ale seznámit se s nimi mohli i návštěvníci architektonických realizací a veřejných budov, jako byly nemocnice, mateřské školy či sídliště, v čele s brněnskou Lesnou. Umělecké zakázky Tamary Divíškové do značné míry omezoval její třídní původ, který jí však nebránil v úzkých přátelských kontaktech s řadou významných umělců, jako byla Sylva Lacinová, Inez Tuschnerová, Vincent Makovský, Bohumír Matal nebo Miloš Axman. Tyto osobnosti, stejně jako pozoruhodné rodinné zázemí Tamary Divíškové, do značné míry ovlivňují formát publikace, pojaté jako biografie umělkyně. Základní biografická struktura je v publikaci rozšířena o témata, která jsou v současnosti zdůrazňovaná v uměleckohistorickém bádání – role žen v umění 20. století, podoba a průběh státních zakázek, vliv státu a komunistické strany na umělecké zakázky, role oficiálních umělců, práce umělců na společenském okraji, spolková činnost, přátelské vazby mezi umělci. Akcentováno je zejména téma ženy umělkyně ve 20. století. Biografie umělkyně s odborným úvodem autora vzniká na základě rozhovorů s Tamarou Divíškovou.

Barbora Lungová, Partyzánx s motyčkou v zelené městské krajině: (nejen) umělecké intervence spontánní zahradnické povahy ve veřejném prostoru

odborná kniha, 2026, česky

Odborná kniha se zabývá (nejen) uměleckými intervencemi spontánní zahradnické povahy ve veřejném prostoru – „partyzánským“ zahradničením, jehož hlavním účelem je okrašlování vlastního okolí, ale i potravinová produkce v městském prostoru. Publikace má podobu místopisu dvanácti vybraných lokalit v Brně, jako je vnitroblok, veřejné prostranství před obchodním domem, pás mezi tramvajovou tratí a chodníkem, železniční viadukt a jejich okolí, osamělý dutý pařez v parku, okolí železniční tratě či území na okraji sídliště. Interdisciplinární umělecko-výzkumná metoda propojuje umělecký pohled a antropologickou perspektivu. Kolektiv umělkyň a sociálních antropoložek zkoumá různé formáty proměňování, užívání a sdílení veřejného prostoru formou zahradničení a výsadbových intervencí a různorodé motivace zahradnických intervencionistů. Kniha navazuje na širokou škálu dosavadních uměleckých, výzkumných a organizačních aktivit skupiny, jež zahrnují portréty nepřístupných nebo opomíjených míst prostřednictvím fotografické dokumentace a časosběrných zvukových nahrávek, výsev ruderálních rostlin a dalších neobvyklých rostlinných intervencí či pořádání vycházek pro veřejnost.

Kateřina Žák Konvalinová, VLNA

odborná kniha, 2026, česky

Odborná kniha shrnuje dosavadní poznatky v oblasti domestikace, šlechtění a společensko-ekonomických podmínek, které mají vliv na strukturu chovu, plemenné zastoupení a typologii ovčí vlny na našem území. Formou odborných textů, spekulativního storytellingu a analýzy vybraných uměleckých realizací se dále zamýšlí nad udržitelností ovčí vlny jako materiálu současného umění. Publikace vychází ze současných eko-filozofických tendencí, posthumanismu, nového materialismu a feministických teoretických rámců. Věnuje se problematice chovu ovcí, která často opomíjí složitost vztahu mezi člověkem a domestikovaným/šlechtěným zvířetem. Publikace dále věnuje pozornost spletitosti více-než-lidských vztahů a vazeb, jež obnáší řemeslné zpracováním materiálu ovčí vlny, jako je tkaní, plstění a pletení. Vychází přitom ze série rozhovorů, které umělkyně Kateřina Žák Konvalinová a sociální vědkyně Tereza Špinková vedou s řadou odbornic a odborníků z této oblasti, například s expertem na chov ovcí, socioložkou, šlechtitelkou, pastevkyní, studentkou současné tapisérie z bruselské akademie umění a s dalšími umělkyněmi a designerkami. Zaměřují se na lokální kontext, doplněný o příklady ze Španělska, které mělo do 18. století monopol na merino vlnu, a Belgie, kde na královské akademii funguje ateliér současné tapiserie a ateliér restaurování tapiserií. Na vznik a vydání knihy je navázaná řada veřejných akcí, workshopů, debat a uměleckých intervencí, včetně vzniku vlněného artprotisového díla ve spolupráci s umělkyní Juditou Levitnerovou pro pražské bienále Ve věci umění.

Adam Vačkář, The Heracles of Hogweed

odborná kniha, 2026, anglicky

Kniha zkoumá komplexní vztah mezi lidmi a bolševníkem velkolepým, „invazní“ rostlinou z Kavkazu, jež se ze střední Asie rozšířila do Evropy a Ameriky. Zpochybňuje konvenční pohled na migraci rostlin, zkoumá strach vyvolaný médii i autorovo spirituální propojení s rostlinou a vybízí k zamyšlení nad naším vztahem k přírodě z nelidské perspektivy. Heracleum mantegazzianum neboli bolševník velkolepý je velká a kontroverzní rostlina známá tím, že může způsobit vážné popáleniny kůže a poškodit zrak. Původně byla dovezena do Evropy jako okrasná rostlina, rychle se ale nekontrolovatelně rozšířila a stala se ekologickou hrozbou. Dnes evropské právo nařizuje vymýcení rostliny do roku 2050. Zatímco někteří botanici to kritizují jako extrémní, jiní to podporují. Kniha se také zabývá tím, jak v regionech, jako je Česká republika, úsilí o vymýcení poukazuje na problémy vykořisťování a diskriminace, protože touto nebezpečnou prací jsou často pověřeny marginalizované komunity. Bolševník velkolepý v sobě nese i společensko-politickou symboliku. Kniha pojednává o tom, jak byla rostlina v postkomunistickém Československu metaforicky spojena s šířením komunistického režimu a spojuje ji s historickými odsuny a bolestnými konflikty v Sudetech.

Jan Šrámek, Kouzlo zapomnětlivosti Josepha Beuyse

autorská kniha, 2026, česky

Autorská publikace Kouzlo zapomnětlivosti Josepha Beuyse se zaměřuje na významnou osobnost vizuálního a mediálního umění, německého tvůrce Josepha Beuyse, od jehož narození uplynulo již sto let. Text knihy připravený Veronikou Vlkovou a Pavlem Ryškou je doprovozený ilustracemi autorské dvojice Veroniky Vlkové a Jana Šrámka. Tématem knihy je „rekonstrukce“ konkrétní události, kterou Joseph Beuys během svého života vytěsňoval. Jako válečný pilot havaroval nad Krymem. Až později se z něj stala ikonická postava německého poválečného umění, opředená mytologií „mistra i učně“, s aktivně budovanou aurou vlastní tvorby coby estetického a politického spektáklu vznášejícího se nad dějinami umění 20. a 21. století. Publikace si klade za cíl zprostředkovat myšlení a principy v tvorbě typické pro umění 20. století s dozvuky do současnosti a je určená široké čtenářské obci zahrnující i dětské publikum.

Martin Mazanec, Frederick Kiesler: Selected Writings on Moving Image, Film, and Cinema

odborná kniha, 2026, anglicky

Kniha analyzuje prameny a související dokumenty, které se vztahují k vizuální stopě filmového prostoru, jenž pomohl rozšířit hranice výtvarného umění a transformovat společenský standard vnímání filmového umění. Tento prostor navrhl rakouský architekt Frederick Kiesler koncem 20. let 20. století pro amerického klienta. Výchozím předpokladem textu je tvrzení, že Kiesler ve svém návrhu prostoru usiloval o autentické formy filmové prezentace, které by vycházely z jedinečnosti samotné technologie a filmové produkce a které by se odlišovaly od architektury divadelních sálů. Frederick Kiesler navrhl „ideální filmový prostor“ pro filmovou prezentaci v duchu estetických a sociálních principů modernistického myšlení.