Druhý ročník

Michal Kindernay: Entomologické akustické studie

Projekt Entomologické akustické studie zkoumá sluchové systémy a principy sluchu primárně hmyzu a dalších živočichů v kontextu vizuálního a zvukového umění a v souvislosti s koncepty akustické ekologie. Předmětem výzkumu je analýza a vývoj intermediální prezentace sluchových orgánů hmyzu a percepce zvuku u hmyzích druhů. Cílem je vývoj zvukových soch/objektů a speciálních zvukových nástrojů simulujících principy přenosu a vnímání zvuku v kontrastu s konvenčním všeobecně známým sluchovým ústrojím člověka. Projekt zkoumá jedinečnost zvuku a sluchových systémů, mezidruhovou interakci, neantropomorfní perspektivu na koexistenci různých druhů ve vzájemné harmonii v souladu s komplexními ekosystémy na Zemi.

Školitel: Filip Cenek

Zuzana Žabková: Prorocké a protetické telá: performatívna prax

Návrh dizertačnej témy s názvom Prorocké a protetické telá: performatívna prax chce predstaviť tvorbu formátu štúdiovej praxe, kde sa pomocou vtelenej skúsenosti, tanečných scores, somatických techník, herných štruktúr a interpretácie učíme vytváraniu podmienok, ktoré dbajú na starostlivosť, dostupnosť a etiku zdieľania vedomostí a skúseností a kde sa odúčame patriarchálnym a extrakčným vzorcom. Metodológia výskumu zahŕňa štúdium tanečných somatických techník, role play hier a interpretačných metód, prostredníctvom ktorých bude skúmaná performativita tela, jeho intimita, polohy rozkoše, virtuálne túžby a technológie. Prax sa nazýva prorocká, pretože jej cieľom je skúmať a kultivovať telo na základe intuície, antistratégie, interpretácie, hier, náhody a etiky mágie. Prax sa zároveň venuje štúdiu protetického tela, ktoré má potenciál vytvárať nové formy subjektivity a túžby a umožňuje rozpúšťať normatívne kategórie. Ide o proces vytvárania performatívnej praxe spolu s a pre komunitu, ktorá ju praktizuje ako laboratórium pre nácvik nových foriem sociálnych vzťahov. Ako môže táto prax transformovať, meniť a scitlivovať subjekt, jeho túžby a umožniť rozpúšťanie normatívnych kategórií založených na separatívnych stratégiách konceptov rodovej identity či schopnosti byť produktívny? Ako sa prostredníctvom vtelovania, prežívania a interpretácie učíme načúvať a dôverovať antistrategickým procesom, ktoré k nám prichádzajú prostredníctvom náhody, intencie a volania? Ako môžeme rozumieť tejto praxi ako filozofickému aparátu, ktorý nám pomáha kriticky pomenovať potreby a problémy, cez abstrakciu umožňuje vstupovať do poetických hemisfér a učí nás rozmýšľať prostredníctvom tela, preciťovať a prežívať v dotyku a intimite s ostatnými?

Školitelka: Lenka Klodová

Daniela Ponomarevová: Funfiction. Umělecká praxe jako zábavní park

Jádrem výzkumu je analýza zábavního parku jako symbolu instantní zábavy, jehož součástí je dekonstrukce ikonografie a vizuálních prvků, které vycházejí z populární kultury. Tyto motivy, odkazující se většinou k filmovým a televizním námětům, spolu s lacinými komerčními přístupy a praktickými efekty, budou prostřednictvím znaků, metafor a poznatků získaných z průzkumů reflektovány ve vlastní umělecké praxi. Základní otázkou předkládané dizertační práce je to, jak je chápána zábavnost a nuda v současném výtvarném díle, které je inspirované vizuálními motivy populární kultury či které funguje jako aktuální ozvěna pop artu. Analýzy budou zprostředkovány forenzními kresbami (uměleckými rekonstrukcemi či ilustracemi) a teoretickými úvahami založenými na studijních obrazových a textových podkladech. Ty budou zahrnuty do systematicky vedeného koncepčního skicáře, který bude mít podobu autorské knihy pod spekulativním názvem Funfiction: Nejzábavnější park na světě.

Školitelka: Katarína Hládeková

Tomáš Hrůza: Chůze jako umělecký a kulturní fenomén

Chůze byla od počátku dějin lidstva předpokladem pro společenskou evoluci i revoluci, tedy svým prostým pohybem vpřed je hybatelkou kultury, dějin a ve 20. století se naplno stává i svébytným prvkem moderního a současného umění. Ve svém doktorském projektu bych chtěl zevrubně pracovat s tímto fenoménem, tedy v rámci jeho badatelsko-historického vymezení od minulosti až po současné projevy i ve vztahu k vlastní umělecké práci spojené s touto tématikou, včetně pedagogické praxe.

Školitelka: Barbora Klímová

Lucia Bergamaschi: Garden Me Tender

Disertační projekt se věnuje tématu konstrukce „přírodního“ subjektu a zkoumá krajinu utvářenou lidskými zásahy a ekologickými a technologickými procesy s cílem zmapovat spletitý propletenec vztahů a subjektivit, včetně právních, jež procesy odehrávající se na pomezí lidského a nelidského světa ustavují. Konkrétně se jedná o výzkum rostlinných společenstev a způsobů, jakými si rostliny podmaňují území obsazená lidmi, dalšími organismy a minerálními entitami, a stávají se jejich obyvateli/uživateli. Východiskem projektu, propojujícím uměleckou praxi, právní teorii a principy environmentální spravedlnosti, jsou nedávné případy přiznání právní subjektivity přírodním entitám. Projekt dále reaguje na dočasnost a křehkost reziduálních pozemků, rovněž označovaných jako „vágní terény“ (Haluzík, 2020), „délaissé“ (Clément, 2005) nebo klasifikovaných jako „ostatní plochy“ v katastrálních mapách. Projekt zkoumá možnosti právní způsobilosti a ochrany těchto míst. V této souvislosti se zabývá i digitálními subjektivitami a agentností digitálních entit a jejich uznáním v právu. Součástí projektu je tvorba současné zahrady, kde AI generované obrazy a spontánně rostoucí vegetace působí jako obyvatelé nebo uživatelé těchto území, kteří získávají vlastnictví prostřednictvím právního konceptu „vydržení“. Cílem projektu je prozkoumat konstelace nelidských a více-než-lidských subjektivit, které dosud nejsou adekvátně zastoupeny v právu. Projekt dále usiluje o propojení výzkumu právně vyloučených prostorů se studiemi digitálního prostředí, kde právní subjekt postrádá fyzickou formu a funguje v rámci kategorie „uživatel“.

Školitelka: Lenka Veselá

Medard Zeman: Nová zakázka. Hledání cesty k udržitelnému financování malířských a sochařských realizací

V kontextu celospolečenských změn, rozvíjejících se válečných konfliktů, nastupující klimatické krize a jejích dopadů, postupně klesající důvěry občanů ve stát a rostoucí nerovnosti lidí je nanejvýš vhodný čas promýšlet a revidovat nastavení podmínek trhu výtvarného umění a hledat možná východiska pro jeho udržitelné fungování v budoucnosti. Záměrem mého doktorského studia a cílem disertační práce je blíže prozkoumat formy a metody umělecké zakázky jako specifické formy spolupráce umělce/umělkyně s místní komunitou. Prostřednictvím realizovaného uměleckého výzkumu chci přispět k formulování nové vize financování výtvarného umění a dosažené poznatky přenést do praxe jak v rovině teoretické práce, tak praktického uměleckého výstupu.

Školitel: Vasil Artamonov

Eva Jaroňová: Post-digitální tisk v době klimatického rozvratu. Projevy ekologie v zinech a volné ilustraci

Disertační projekt se zaměří na projevy ekologie v post-digitální zinové scéně. V předinternetové době sloužily subkulturní ziny především jako zdroje informací. Můj projekt se zaměřuje na současné období post-digitálního tisku. Život se dnes odehrává online, objevuje se proto silnější potřeba materiality, analogová média a ziny jsou vnímány spíše jako umělecké objekty. Důraz je kladen i na udržitelnost a kontext celé zine komunity. Proto se budu zabývat rovněž používanými materiály, způsobem organizace, subkulturním podhoubím zine scény. Ve scéně zinů budu sledovat především oblast volné ilustrace a náměty jako je environmentální žal, úzkost apod. V polostrukturovaných rozhovorech s autory budu zkoumat, jak se u nich v poslední době vyvíjely emoce a postoje k ekologické problematice. Výstupem budou dvě publikace (sborník a můj vlastní autorský zine), kde chci shromáždit co nejrozmanitější nové pohledy na problematiku environmentální krize.

Školitel: Jan Šrámek

Kateřina Spáčilová Blažková: Dílna. Ženy aktérky nebo tiché pomocnice?

Disertační projekt má za cíl revidovat roli žen – aktérek, které jsou často zapomenutými umělkyněmi, pracujícími v grafických dílnách na vysokých uměleckých školách v České republice v rozmezí let 1922–2023. První milník vymezuje otevření vůbec prvních dílen na AVU. Chci zkoumat nejen historické souvislosti, sociální postavení takto pracujících žen, ale také současné podmínky, v nichž pracují ženy-tiskařky a grafické umělkyně napříč grafickými dílnami provozovanými na vysokých uměleckých školách. Kladu si otázky hranic třídních a materiálních poměrů, jak jsou ovlivněny technologickým vývojem a mocenskými strategiemi a jaký je vztah materiality a uměleckých forem (teorie sítě aktérů včetně prací Bruno Latoura). Prvním výstupem mého uměleckého výzkumu budou umělecké intervence a site-specific vstupy do veřejných dílen, ženských spolků, ale i na půdu vysokých uměleckých škol. Hlavním výstupem bude ucelený odborný text, který bude přínosný nejen pro ženy-umělkyně či grafickou obec, ale také pro veřejnost se zájmem o grafiku. Praktickým výstupem bude manuál pro dílenské provozy inspirovaný prvními "kuchyněmi", v nichž vznikaly v 60. až 70. letech první feministické tisky. Pro tyto kuchyně-dílny bylo příznačné, že nepotřebovaly nákladné a specializované tiskařské vybavení. Součástí manuálu bude dílenský deník "Kitchen print". Kvalitativní výzkum založený na rozhovorech se současnými ženami-vedoucími grafických dílen na vysokých uměleckých školách poskytne srovnání podmínek a pozic jednotlivých aktérek. Jako alternativní médium pro vystavování grafiky chci rozpracovat projekt galerie CARART.

Školitel: Ladislav Jackson

Třetí ročník

Pavla Nikitina: Válečný stav a umělecké reflexe. Příběhy interakcí. Od 90. let 20. století po současnost

Disertační práce se zaměřuje na praktický a teoretický výzkum uměleckých reflexí nedávných i v současnosti probíhajících válek s důrazem na dialog mezi umělci, mezi jejich díly a diváky. Studie se věnuje východoevropskému válečnému umění Gruzie, Balkánu a Ukrajiny od 90. let 20. století po současnost, jeho roli v traumatizované společnosti, roli umělců v tomto kontextu a také tématům i zkušenostem, které je spojují.

Školitel: Tomáš Medek

Zdeněk Rychtera: Digitální hřiště. Průvodce digitálními hrami a herní kulturou

Předmětem doktorského projektu je hloubková analýza publikací, které přehledově informují o digitálních hrách, a vytvoření vlastní naučné publikace, která bude sloužit jako základ pro navazující pedagogickou činnost. Ta bude probíhat v rámci spolupráce se středními školami s uměleckým zaměřením a gymnázii a také v rámci festivalů Lektvar či PAF. Hlavním plánovaným výstupem je vytvoření přehledné a snadno srozumitelné publikace, která bude sloužit jako základ pro vzdělávání v herním médiu se zaměřením na rodiče, učitele a studenty středních škol. Půjde o didaktický materiál, který bude sloužit jako osvětový průvodce vším podstatným v herním médiu a který může současně sloužit i jako učebnice. Jednotlivé kapitoly budou strukturované jako ucelené tematické bloky, které bude možné zpracovat i jako prezentace připravené pro výuku. Teoretický text disertační práce bude v podstatě provázet a zaznamenávat proces přípravy, vývoje a psaní didaktického materiálu. Oba texty povedou dialog reflektující vztah k užité metodologii, teorii, pedagogice.

Školitel: Jan Šrámek

Veronika Šavarová: Liminalita, nostalgie, rostlina

Stěžejním bodem teoretické části disertačního projektu Liminalita, nostalgie, rostlina je zkoumat používání pojmu liminal space od počátku jeho používání po současnost. Jádrem praktické části disertačního projektu je snaha o zpřítomnění liminálního přechodového místa pomocí malby a zkoumání emocí vyvolaných sledováním výsledných obrazů, do kterých mají být vsazeny různé druhy rostlin. Práce si klade za cíl sledování postupné proměny pojmu liminal space a jeho zvyšující se užívání v populární vizuální kultuře (především sociální sítě) i v akademickém prostředí. Cesta projektem vede skrze dvourozměrnou výtvarnou tvorbu přes liminální prostory k nostalgii, k rostlině a zpět. Liminální místa jsou něčím, co si neklade za cíl vyvolat pozornost, přesto o nich vzniká v poslední době několik publikací a jejich zobrazení se věnuje množství umělců. Projekt Liminalita, nostalgie, rostlina se snaží rozklíčovat zvyšující se popularitu pojmu. Pokouší se uchopit emoce popisované zájemci o fenomén. Cílem disertační práce je tedy popsat přístupy laické i odborné veřejnosti ke zmíněnému fenoménu a skrze dvourozměrná média zkoumat možnosti jeho vnímání.

Školitel: Petr Kvíčala

Olga Staňková: Fluid Nature

Projekt disertační práce je zaměřen na soudobé tendence v současném výtvarném umění reflektující nynější stav přírody. Zabývá se způsobem nahlížení a vztahování se k (porušené) přírodě a rozmanitosti přírodních vztahů. Ohledává variabilitu významu přírody v umělecké praxi a zaznamenává možné způsoby zpracování tématu přírody spolu s experimentálními pozicemi výtvarného zpracování. Stejně tak práce hledá hranice malby, objektu a materiality v návaznosti na komunikaci s tématem. Disertační práce je rozdělena na teoretickou část a praktickou část; praktická část vychází z vlastní umělecké tvorby, která zkoumá specifická prostředí, teoretická část tuto zkušenost reflektuje.

Školitel: Milan Houser

Tereza Vinklárková: Emoční (ne)angažovanost

Výzkum se bude věnovat tělu jako zprostředkovateli emocí, prožitků, traumat, které na povrch vyplouvají prostřednictvím symptomů a mozku. Konkrétně se budu zabývat přítomností neuropsychologie ve vizuálním umění a emočními prožitky, které především v důsledku traumatu způsobují fyziologické změny v našich tělech. Projekt je zaměřen na zkoumání potenciálu emoční angažovanosti, jak skrze její projevy, tak její možnosti vlivu na změny celospolečenského měřítka.

Školitelka: Lenka Klodová

Kateřina Šillerová: Automagic

Disertační projekt má podobu uměleckého výzkumu a formálně má multimediální charakter. V různých médiích doktorandka zkoumá motiv lidského těla a způsoby, jakým se k němu a ostatním tělům vztahujeme. Projekt se opírá o teorie posthumanismu, spekulativního realismu a panpsychismu. Téma těla v práci otevírá další otázky a zaměřuje se zejména na hledání způsobů, jak navázat empatický vztah k tělům obecně. Prostřednictvím podotázky, týkající se reprezentace těla ve vědě, se zaměřuje na to, jakou roli hraje toto zobrazování při formování našeho vztahu k tělu. Propojováním této oblasti s imaginativním přístupem k biologii dosahuje projekt hybridního charakteru, který se odráží v praktickém výstupu. Doktorandka plánuje mezioborovou spolupráci s odborníky v oblasti materiálového výzkumu a hodlá využít nové materiály v praktické tvorbě, aby dosáhla užšího propojení mezi výzkumnou činností a praktickými výsledky.

Školitel: Svätopluk Mikyta

Barbora Ilič: Příliš cringe pro bienále, příliš based pro trh s uměním. Postironická reflexe v prostředí uměleckého světa

Projekt se zabývá kvalitativním zkoumáním významů post-ironické reflexe v prostředí uměleckého světa, se zaměřením na umělecké školy a jejich současné studenty. Ti většinou spadají do generace Z, která je často označována za přecitlivělou, ale zároveň i zcela nihilistickou. Výzkum se zaměřuje na paradoxní, dvojí charakter současné post-ironii, která může sloužit jak jako nástroj emancipace, tak i jako prostředek ideologického podmanění. Na základě teoretických východisek navrhuji komplexní přístup ke zkoumání post-ironii v hypotetických kategoriích jako jsou různé roviny, vizuální podoby, komunikační strategie a motivace. Tento výzkum je realizován prostřednictvím metod digitální etnografie, diskurzivní analýzy, hloubkových rozhovorů a mé vlastní umělecko-kurátorské činnosti.

Školitel: Jan Zálešák

Maxmilián Máslo: Archiv polistopadové paměti

Cílem disertačního projektu je vytvoření soudržného autorského archivu, který mapuje různé podoby kolektivní paměti ve vztahu k událostem sametové revoluce a politickým událostem současných českých dějin. S využitím historiografické metodologie tzv. paměťových studií bude projekt zahrnovat sběr a třídění materiálů do koncepčních celků. Primární důraz je kladen na materiály ve formě videozáznamů. Teoretická reflexe nasbíraných materiálů se bude zaměřovat na mediální analýzu a propojení metod uměleckého výzkumu s historickým výzkumem, což bude komplementární k praktické práci na archivu.

Školitel: Martin Mazanec

Kristýna Gajdošová: Vývoj rave párty a průniky do současného umění v Česku

Jako kurátorka a umělkyně se ve své disertační práci budu věnovat vývoji českých párty v uplynulé dekádě, jejich propojení s uměleckou scénou a jejich implementaci do jazyka současného umění. Fenomén rave párty chci uchopit prostřednictvím konceptů eskapismu a nového feudalismu a prozkoumat, co jej v tomto smyslu spojuje s tématy a tendencemi současného uměleckého diskurzu. Součástí mého výzkumu bude také tvorba prostřednictvím již existujícího Rádia FaVU ve spolupráci s FaVU labelem. Tyto spoluvytvářené situace budou sloužit jako edukativní a zábavná platforma, která propojí svět rave párty a současného umění. Tento prostor mi umožní shromáždit výzkumný materiál, aplikovat a ověřovat výzkumné poznatky s ohledem na specifika mého tématu. V práci se také plánuji zaměřit na romantické tendence spojené s fantasy světem a jejich paralelní implementaci do rave kultury a současného umění.

Školitel: Jiří Suchánek

Jiří Žák: Psát proti-příběh. Současné umění jako nástroj revizionismu

Doktorský projekt se zaměřuje na způsob, jakým lze využít afektivní strategie současného umění a metody uměleckého výzkumu k revidování a reartikulaci hegemonických narativů o české národní identitě a historii. Revizi chce provést skrze výzkum a interpretaci vztahu a vlivu Československa na země tzv. Blízkého východu, specificky pak skrze československý zbrojní export do tohoto mimoevropského regionu a spolupráci ČSR s nestátními aktéry, jakými byly např. odbojové nebo teroristické skupiny. Teoretickými východisky, o která se bude opírat interpretace této historie, jsou postkoloniální pojetí termínu nekropolitika a dále pak diskurz tzv. spektrálního obratu. Spektrální obrat analyticky využívá motiv přízračnosti pro pochopení historických událostí vytěsněných z kolektivní paměti. Důležitým aspektem projektu bude obousměrná interdisciplinární spolupráce s odborníky z historických věd a snaha situovat postkoloniální diskurz do českého kontextu skrze pohled na československý zbrojní export. Dílčími praktickými výstupy bude performativní lekce ve spolupráci s českými a syrskými historiky s názvem Nepravděpodobná spojenectví. Dále pak digitalizace sbírky filmů bývalé státní společnosti Omnipol, která se nachází v archivech NFA. Hlavním výstupem bude hraný experimentální film s prvky hororu s názvem Skorpion Republic, který bude reflektovat vývoz československých zbraní na Blízký východ a podíl ČSR na mezinárodním terorismu.

Školitel: Jan Zálešák

Čtvrtý ročník

Kateřina Žák Konvalinová: Umění v rozšířeném poli

Doktorský projekt s názvem Umění v rozšířeném poli bude zpracovávat oblast současné kultury, která se pohybuje mezi uměním, aplikovaným uměním a kulturní krajinou. Samotný výzkum bude zaměřen primárně na praxi s ambicí stát se pomocným nástrojem či příručkou pro environmentálně zaměřené umělkyně a umělce. Ti se snaží promýšlet vztah půdy a člověka, venkova a města, produkce potravin a jejich spotřeby. Projekt bude mapovat praktiky na pomezí umění a zemědělství a jejich vzájemné prolínání v oblasti funkce, estetična a krásna. V neposlední řadě pak promýšlí roli umění a uměleckých kompetencí při řešení současné klimatické krize v rámci tak zdánlivě odlišné oblasti, jakou je ekologické zemědělství. Výzkum bude realizován s využitím teoretického výzkumu (popisu případových studií, souboru kvalitativních rozhovorů a dokumentace praxe) a aplikovaného uměleckého výzkumu (založení vlastní zemědělsko-kulturní organizace).

Školitelka: Barbora Klímová

Dávid Koronczi: Svet v páce. Fikčné písanie a umelecká prax v priesečníku s potravinovými politikami

Moja vedecko-výskumná a umelecká prax v rámci doktorského štúdia je pokračovaním mnohoročného záujmu o miesta, v ktorých sa umelecká prax a špekulatívne, magické a vizionárske písanie pretínajú s potravinovými politikami – teda so stratégiami týkajúcimi sa pestovania, produkcie, distribúcie a konzumácie potravín. Metodológia výskumu bude zahŕňať kvalitatívny výskum gastronomických a agrokultúrnych dejín Novohradského regiónu (okolia mesta Lučenec a Cerovej vrchoviny na slovenskom aj maďarskom území) a ich začlenenie do imaginatívneho naratívu. Zaujíma ma prepletanie reálnych miest, postáv a udalostí dejín i súčasnosti s imagináciou, podmanivosťou, humorom a inými literárnymi kvalitami. Jednoducho povedané, mám v úmysle písať príbeh, v ktorom sa realita prepletá s imagináciou. Ak sa vrátim k vedeckému, dizertačnému písaniu, okrem popisovania spomenutých dejín a situovaného poznania Novohradskej kotliny ma ako ďalšia z nosných tém zaujíma prehľad dejín a súčasných polôh umeleckých praxí v priesečníku s potravinovými politikami. Keďže som vyššie písal o imaginácii a víziách, rád by som doktorandské štúdium využil aj na prehĺbenie poznania v oblasti vizionárskych fikcií, futurizmov (afro-, róma-, hungaro-futurizmus) a špekulatívnej filozofie. Súčasťou výskumu je aj starostlivosť o 25-árový ovocný sad a zeleninovú záhradu – malú rodinnú usadlosť – a iniciácia rezidenčného umelecko-výskumného centra zameraného na interdisciplinárne praxe umenia s presahom k agroekológii. Ďalšou metódou bude experimentovanie s materialitou, ktorú ponúka záhradné prostredie. Budem sa snažiť zo zvyškov (kôstky, drevo, slama), nástrojov (prepravky, demižóny, bandasky) a iných rurálnych objektov tvoriť inštalácie, objekty a architektúry bez romantizovania ich patiny a vidieckosti.

Školitelka: Katarína Hládeková

Jakub Polách: Put Your Paws Up. Vliv digitálních platforem na subkulturní kapitál a možnosti organizace fandomu v online prostředí

Série webových, výstavních, audiovizuálních či textových výstupů zmíněných v časovém plánu studia si klade za cíl různými způsoby prozkoumávat chování a možnosti konzumování obsahu či interakce s uživateli internetu – ať už jde o fanouškovské subkultury, skupiny kolem smyšlených internetových světů nebo třídně znevýhodněné influencery. Prvním hlavním přístupem pro práci na těchto projektech je interpretace jevů, které zkoumám na internetu, a jejich kontextualizace v galerijním či autonomním webovém prostředí prostřednictvím designu nových prostředí nebo vytváření fikčních narativů. Druhý přístup spočívá v experimentování s tím, co v uměleckém výzkumu může znamenat práce s převládajícím pojetím slova "mem" – na sociálních sítích vytvářím typy informací, které jsou mezi uživateli následně schopné samy sebe replikovat (v konkrétních mikrosvětech se stávají populárními) a následně je plánuji propojit do širších celků. V rámci těchto aktivit používám jako metodiku například trolling, hru se sebeprezentací a zaujímání různých rolí v prostředí sociálních sítí či vytváření a remixování různých forem fanfikce.

Školitel: Jan Zálešák

Adam Vačkář: Chápání umění v rámci biologické evoluce

Vědecko-výzkumná práce doktoranda se soustředí na mezioborovou spolupráci umění a biologie. Doktorand používá výzkumnou metodu Research by Design, kde je prostředkem výzkumu autorova vlastní umělecká tvorba. V umělecké tvorbě se doktorand zabývá vztahem člověka a přírody na duchovní i fyzické úrovni, jako zdrojem spirituality a zároveň lidské závislosti na její nezpochybnitelné struktuře epigenetické evoluce, jak ve fyzickém těle, tak i v kultuře a umění. Snaží se zviditelnit trajektorie, které působí v umění, nahlížet skrze jazyk biologie na uměleckou praxi a vybočit z obvyklých narativů a trajektorií.

Školitelka: Barbora Klímová

Štěpán Brož: Ozvěny středověké grotesknosti v současné vizuální kultuře

Cílem disertační práce je zkoumat současné romantické tendence v tvorbě umělkyň a umělců nejmladší generace. Konkrétně se práce zaměřuje na tvorbu směřující ke grotesknímu a mytologickému vidění světa s důrazem na reflexi středověké vizuální kultury. Předmětem výzkumu je otázka, jakou formou a proč se tento fenomén projevuje, co pro mladé evropské tvůrkyně a tvůrce znamená pohled do středověku a jakým způsobem tyto tendence souvisejí s teorií neofeudalismu. Kromě teoretické oblasti se práce zaměřuje také na výzkum současných pseudo-středověkých DIY projevů lidové tvořivosti ve veřejném prostoru, populární kultuře a v prostředí internetu. Finálním výsledkem bude webová publikace, která narativním způsobem prezentuje výsledky výzkumu textovou a obrazovou formou. Během výzkumné práce bude doktorandovi jeho vlastní umělecká praxe sloužit jako průvodce, způsob sebereflexe a platforma pro třídění procesů ovlivňujících směřování výzkumu.

Školitel: Vasil Artamonov

Jan Vítek: Vliv výrobních technologií na automobilový design

Práce zkoumá, jak výrobní technologie ovlivňují automobilový design na pozadí dobového sociálně-kulturního kontextu. Cílem je prozkoumat vzájemný vztah mezi výrobními technologiemi a automobilovým designem, které byly dosud studovány odděleně. Zaměřuje se na období od roku 1967 do roku 1997 v Evropě, kdy analyzuje, jak pokroky v technologiích jako lisování plechů, vstřikování plastů a používání CAD systémů ovlivnily design automobilů. Porovnáním reprezentativních modelů z jednotlivých dekád ilustruje, jak technologický vývoj ovlivnil možnosti designu a společenské vnímání automobilů. Praktickým výstupem bude workshop zaměřený na redesign vybraného vozu z daného období s využitím současných výrobních technologií, což umožní demonstrovat jejich vliv na design a celospolečenský kontext.

Školitel: Ladislav Křenek

Tamara Spalajković: Video jako nástroj emancipace

Disertace se zaměřuje na výzkum emancipačních aspektů videa na poli současného umění. V první fázi výzkumu budu studovat historické příklady užití videa během činností uměleckých spolků a subkultur, které jsou spjaty s tzv. nástupem videoartu. Zároveň budu zkoumat vliv zásadních událostí, jako je demokratizace technologií videa, politické a společenské přesahy a decentralizace prezentace prostřednictvím internetu, které usměrnily vývoj videoartu v čase. Následně budu mapovat metody a praxi vybraných kolektivů působících v současnosti na umělecké scéně. Klíčem k výběru zkoumaných kolektivů je přesah jejich praxe do životů komunit, ze kterých vycházejí. Součástí výzkumných technik bude pořizování rozhovorů s vybranými aktéry a umělci. Cílem bude popisovat rozličné metody vážící se k emancipačním procesům a také zaznamenat, jak jsou tyto procesy ovlivněny technickými a geopolitickými okolnostmi. Základním předpokladem disertační práce je, že právě technologie videa tyto emancipační procesy rozšiřuje a dokáže následně ovlivnit výchozí okolnosti. Samotný výzkum bude doprovázen autorskými a kurátorskými projekty, kde budu aplikovat formální experimenty v rámci série výstupů. Výsledkem práce bude přehled rozličných metod souvisejících s emancipačními procesy. Výsledky teoretického i praktického výzkumu budou průběžně prezentovány prostřednictvím výstav a publikováním textů v odborném tisku. Zásadní částí disertace je i umělecký výzkum, ve kterém se věnuji projektu specifického výzkumu s názvem Imaginace jako cesta k spravedlivějším prostorovým politikám. Předmětem projektu je výzkum deregulované části urbánní krajiny – území Planýrky v Brně. Na základě získaných dat vzniká scénář pro autorské video. Scénář obsahuje imaginativní "návod" pro praxi směřující ke zlepšení podmínek pro mezidruhové soužití na území. Projekt mimo jiné zkoumá, jestli a jakým způsobem vyprávění může mít vliv na politické rozhodovací procesy.

Školitel: Martin Mazanec

Daniel Nováček: Dekonstrukce narativních struktur éry globálních platforem

Z pozice aktivního tvůrce se v rámci doktorského studia věnuji vývoji strategií systémových změn v možnostech narativních konstrukcí fikčních světů, které jsou prezentované audiovizuálními prostředky. Tyto strategie se vymezují vůči monopolním podobám současného vyprávění, které už ve svém základu obsahují konkrétní ideologické premisy. V procesu čerpám z široké palety současných scénáristických nástrojů a reflektuji tak sjednocování vyprávěcích metod, které je zapříčiněno globalizací platforem. Výsledky vývoje následně uvedu do praxe jejich využitím ve vlastní filmové tvorbě.

Školitel: Filip Cenek

Judita Levitnerová: Současný informel

Téma disertační práce navazuje na východiska tzv. "českého informelu" umění přelomu 50. a 60. let a zabývá se jejich integrací do práce s textilem v rámci řemeslného obratu v současném umění. Projekt se skrze autentický přístup k materiálu zabývá fenomenologií rukodělnosti v pracovním a volném čase. Praktickým výstupem bude soubor autorských technik, které rozvíjejí podoby "současného informelu" a jejich testování v rámci volnočasových aktivit pro pracovníky v textilním průmyslu.

Školitelka: Lenka Klodová

Hana Magdoňová: Premedia. Experience Performative Research

Středem zájmu mého uměleckého výzkumu je pojem premedialita (tj. před médiem); kladení důrazu na performativní estetiku namísto estetiky vizuální, vnitřní prožitek, který předchází vnějšímu gestu, stav vědomí, který je později transformován do materiálního média. Deleuze a Guattari tento fenomén nazývají stavem předoznačující sémiotiky, umělecká teoretička Fischer-Lichte jej popisuje jako percepční multistabilitu a Castaneda jej zachycuje svým poetickým jazykem jako trhlinu mezi světy. Platformou pro výzkum umění v jeho premediálním stavu se stal projekt Realities Research Lab, který slouží jako bezpečný prostor pro experimentování v tomto poli i pro generování dat pro další teoretické zpracování. Konkrétně zde organizuji události kolektivní zkušenosti, v nichž využívám metody šamanské praxe, jež pracují s proměnami stavu vědomí, prohlubováním a rozcitlivěním vnitřní práce, cestami do archetypálních a mytologických světů, jejich ztělesňováním a zpětnou integrací. Metaforou, kterou pro tento typ zkušenosti využívám, je Eurydika, která může existovat pouze v podsvětí a není možné ji vynést na světlo každodenní reality. Role umělce či umělkyně, organizátora nebo dramaturga, který vytváří podmínky pro takový typ zkušenosti a provádí účastníky tímto imaginárním světem, se tak stává totožnou s rolí léčitele či šamana, podobně jako u Orfea.

Školitel: Tomáš Ruller

Marta Fišerová Cwiklinski: Pavilon

Tématem teoretické i praktické disertační práce jsou strategie úniku mimo sociální realitu. Práce reaguje na skutečnost informační zahlcenosti a přesycenosti ze zasíťovaného, globalizovaného světa. V úvodu se práce bude snažit o co nejvýstižnější popis společnosti zaměřené na výkon, která v lidech 21. století vyvolává vyčerpání a vyhoření, neschopnost činit rozhodnutí, ztěžuje koncentraci, nicméně vyžaduje nikdy nekončící pohyb a činorodost. V druhé fázi se průzkum stočí k možnostem úniku, ke sledování různorodých přístupů, modelů a strategií. Paralelně k teoretickému průzkumu budou vznikat testy a realizace praktického charakteru – experimenty a díla lze vnímat jako prostředek k přenosu nebo vytržení. Výsledkem je teoretické pojednání, několik dílčích praktických výstupů i kurátorský projekt související s tématem disertační práce.

Školitel: Václav Magid

Ostatní

Tomáš Absolon: Vliv digitálních prezentačních strategií na současnou malířskou praxi

Ve své práci bych se rád zabýval reflexí prostředí online platforem a sociálních sítí, kam se v dnešní době přesunula většina uměleckého diskurzu nejmladší generace. Zajímá mě, jak tento prostor ovlivňuje (vědomě i nevědomě) proces vzniku uměleckého díla, a to konkrétně obrazu. Komplexní téma chci zúžit na nejmladší generaci malířek a malířů. Na základě výzkumu budu hledat odpověď na otázku: Je-li virtuální prostor primárním výstavním prostorem, jak toto ovlivní praxi současného umělce/umělkyně při práci na koncepci a instalaci vlastní výstavy? Ve své teoretické práci bych chtěl pozorovat tendence malířek/malířů měnit rozhodnutí ohledně svých děl tak, aby byly co nejlépe prezentovatelné na sociálních sítích a na online platformách. Zaměřím se na nové faktory v procesu vzniku uměleckého díla a budu sledovat, jestli se neobjeví nové. Po nalezení společných faktorů v uměleckých dílech současných autorů budu hledat klíč k realizaci výsledné publikace.

Školitel: Luděk Rathouský

Matěj Pavlík: Para-normalizace

Doktorský projekt s názvem Para-normalizace se zabývá možnostmi a konkrétními praktikami nápodoby vědeckého poznání ze stran pseudovědy a umění. Projekt navazuje na již probíhající umělecký výzkum historie československé psychotroniky a psychoenergetiky. Na pseudovědecké poznání tak budu nadále v rámci výzkumu nahlížet z historické perspektivy, zároveň však přistupuji k možné relevanci otázek, které tento typ poznání přináší směrem k současným diskusím o roli, anebo krizi expertního vědění. Doktorský výzkum doprovází praktická část, a to v prvé řadě autorská kniha, věnující se vztahu hnutí skeptiků k pseudovědě, a experimentální dokumentární film o roli a funkci fotografie v pátrání po pohřešovaných lidech za pomoci senzibilů a psychotroniků.

Školitel: Václav Magid

Adam Hejduk: Sklo jako součást výtvarného východiska a významu

Ve své disertační práci se zabývám sklem a jeho významem. Hlavním předpokladem výzkumu je nazírání na materiál skla jako na objekt se sociokulturním přesahem pohybujícím se v historii lidstva. Beru v potaz jeho fyzikální vlastnosti, technologické postupy, environmentální přesahy, významy a výrazy pojící se ke sklu v kontextu lidské manipulace s tímto materiálem.

Školitel: Pavel Korbička

Marie Štindlová: Mluvit jazykem symptomů

Disertační práce se tématicky zabývá nemocí, kterou zkoumá z hlediska jejího vnímání a zachycování v umění a pop kultuře. Cílem projektu je v první řadě revidovat způsob nahlížení a referování o jinakosti (v tomto případě nemoci). Pokusit se nalézt nové formy sdílení a komunikace této zkušenosti způsobem, který bude vlastnější samotným aktérům a okolí poskytne větší šanci empatického vhledu. Výzkum bude mapováním potřeb a specifických zážitků lidí se zkušeností s nemocí (pacienti, lékaři, léčitelé, terapeuti atd.) stejně jako hledáním metody psaní, která tento krajní zážitek bude schopna předat. Důležitým aspektem mimo teoretický výzkum je vlastní umělecká praxe, studium východní medicíny a překlad těchto fyzických způsobů poznávání světa do slov. Disertační práce bude experimentální prózou (pracovně nazvanou román), která aplikuje výsledky výzkumu v jazykové i obsahové rovině.

Školitel: Václav Magid

Valentýna Filípková Landa: Odpovědný design jako kolaborativní praxe

Disertační práce Odpovědný design jako kolaborativní praxe vychází z předpokladu, že kvalitní a environmentálně odpovědná tvorba designéra se neobejde bez interdisciplinární kolaborace (intenzivní týmové spolupráce). Jelikož je cílem celé práce motivovat a nasměrovat další designéry a studenty k aplikaci kolaborativního způsobu praxe u nás v ČR a iniciovat vznik takového mezioborového prostoru na půdě VUT, projekt mapuje fungující mezioborové zahraniční týmy (design, věda, umění, inženýrství) z oblasti designu a materiálové inovace a soustředí se na jejich motivaci, fungování a ekologický dopad. Pomocí rešerší a rozhovorů s iniciátory a členy těchto týmů se snaží zodpovědět hlavní výzkumnou otázku: Jakým způsobem fungují takové mezioborové týmy a jak spolu mohou odlišné obory jako je design a věda spolupracovat?

Školitelka: Jana Kořínková

Erika Velická: Autoteorie v českém prostorovém umění a literatuře od 60. let 20. století

Cílem tohoto disertačního projektu je ohledání možnosti uplatnění tvůrčích postupů autoteorie v prostorové neliterární tvorbě, a jeho součástí je i záměr vyhledat adekvátní příklady děl blízkých autoteorii v českém kulturním prostředí od 60. let, a to formou uměleckého výzkumu. Výstupem pak bude sochařská zahrada, která vznikne jako případová studie přímého užití autoteoretických východisek v podobě environmentálních a sochařských zásahů do vágního prostoru, a současně (auto)teoretický text, který obsáhne teoretické poznatky kvalitativního výzkumu a zaznamená průběh případové studie.

Školitelka: Lenka Klodová

Petr Mucha: Srovnávací měření a přesné porovnání originálů a odlitků soch za účelem zjištění pravosti a původu

Disertační práce má za cíl zmapovat a zdokumentovat technologické vlivy na smrštění bronzu při odlévání za účelem odhalení vztahu mezi odlitkem a originálem nebo dvou různých odlitků. Měření bude prováděno technologií přesného 3D skenování.

Školitel: Michal Gabriel

Veronika Vlková: Ztratit se a žasnout. Spiritualita jako výzva pro současné výtvarné umění

Disertační práce se zabývá podobou a rolí současné spirituality v současném výtvarném umění a výzvami, kterým současné výtvarné umění čelí. Projekt si klade za cíl zachytit, pojmenovat a zobrazit – formou uměleckého výzkumu – nové neočekávatelné přístupy v percepci, cítění, myšlení a jazyce a zcela nové možnosti sociální organizace ovlivněné aktuálními procesy odehrávajícími se v kolektivním vědomí lidstva. Mimo zapojení tématu spirituality do obecné diskuze při nazírání na současné krize a při hledání jejich řešení si projekt klade za cíl poukázat na možné cesty a přínosy při zcitlivění vztahu k sobě samému. Hlavní těžiště výzkumu je postaveno na kvalitativním výzkumu sestávajícím se z rozhovorů s umělci, odborníky a dalšími osobami dotýkajícími se tématu disertační práce a na vlastní sebezkušenosti – cestou odnaučování se naučeného, nevědění, čekání, ztracení se a úžasu při práci s tělem, které slouží jako výzkumný nástroj autentického poznání. Teoretickou část výzkumu rozšíří autorské knihy související s tématem disertační práce a praktická část práce bude realizována spojením umělecké a terapeutické praxe. Zatím, spíše než výstava, se jeví jako uspokojivý cíl série léčebných, pedagogických a tvůrčích setkání.

Školitel: Jan Zálešák

Darina Zelenitca: Brněnský průmyslový design 1950–1990

Disertační projekt se zaměřuje na brněnský průmyslový design, jehož vývoj ve zkoumaném období byl signifikantní pro celé Československo. Předmětem zkoumání je vývoj jak průmyslového designu v celém Československu, tak i prací jednotlivých průmyslových designérů, kteří působili v brněnských strojírenských podnicích. Projekt zdůrazňuje nutnost zachycení miznoucích nepostradatelných informací o brněnském průmyslovém designu, které by přispěly k záchraně významné části kulturního dědictví Brna a posílily by vztah k místu, kde žijeme. Základní výzkumnou metodou mé disertační práce bude především analýza archivních pramenů na základě průzkumu archivních fondů veřejných institucí. Na to naváže průzkum osobních archivů průmyslových designérů. V průběhu výzkumu bude pořizována fotografická dokumentace. Další metodou bude výzkum orální historie formou rozhovorů s průmyslovými designéry během osobních setkání. Praktickým výstupem mého doktorského studia bude knižní publikace, založená na rozhovorech s představiteli brněnského průmyslového designu. Záměrem bude přiblížit čtenářům brněnský průmyslový design a seznámit je s nejvýznamnějšími průmyslovými výrobky zkoumaného období.

Školitel: Jan Rajlich

Pavol Lupták: Zhodnotenie prínosu použitia nástrojov a prostredia virtuálnej reality v návrhovom procese priemyselného dizajnu

Dizertačná práca sa venuje problematike virtuálnej reality a jej príležitostiam a výzvam spojeným s aplikáciou tejto technológie, jej nástrojov a prostredia v odvetví priemyselného dizajnu. V práci je kladený dôraz na hľadanie paralel, presahov a rozdielov s doteraz tradične rutinne využívanými analógovými a digitálnymi technikami a postupmi v návrhovom procese pri vývoji produktov. Uplatnenie technológie virtuálnej reality v návrhovom procese priemyselného dizajnu má potenciál priniesť nové možnosti, prepojiť jeho jednotlivé fázy a urýchliť vývojový cyklus dizajnu. Motiváciou k riešeniu tejto tematiky bol čoraz početnejší výskyt technológie virtuálnej reality v kontexte priemyselného dizajnu, osobný záujem o nové technológie a v neposlednom rade možnosť podieľať sa na zriaďovaní VR laboratória na Odbore průmyslového designu na FSI VUT v Brně. Vo využití virtuálnej reality a jej nástrojov v návrhovom procese vidím veľký potenciál a verím, že získané výsledky budú mať prínos nielen pre mňa, ale taktiež aj ďalšie využitie v praxi.

Školiteľ: Ladislav Křenek

Jakub Adamec: Umění může být to i tamto, ale čím je postumění?

Pojem postumění se objevuje v popisech různých interdisciplinárních hraničních uměleckých projektů především v Polsku. U aktivit, kdy umění vzájemně proniká do dalších oblastí lidské činnosti. Postumělecké postupy jsou často dlouhodobé a nemusejí mít vždy jasně přiřazeného autora. Umělecké nástroje mohou být využívány účastníky pouličních protestů, ve vědeckých experimentech, v etnografii, v kartografii, v zemědělských družstvech nebo v alternativním cestovním ruchu atd. Umělci mohou přestat produkovat umělecká díla, ale nepřestávají být umělci. Umění může ztratit vlastnosti, které umožňují jeho uznání jako umění. Jde mi o zkoumání postumění, k čemu lze umění použít, jeho užitečnosti nebo toho, co myslel J. Ludwiński tím, když v roce 1972 napsal, že jsme přehlédli okamžik, kdy se umění stalo něčím, co už nemůžeme pojmenovat, ale dává nám zcela nové možnosti. A dále o zkoumání uměleckého koeficientu a kompetence.

Školitel: Václav Magid

Martin Kermes: TheONA, virtuální supermodelka

Školitel: Richard Fajnor

Gorazd Filip Martinek: Blázni pro Krista: Konvergence teologie a performance art

Školitelka: Kaliopi Chamonikola

Martin Žák: Možnosti aplikace principů permakulturního designu ve výtvarném umění a uměleckém provozu

Školitelka: Barbora Klímová

Erika Mészárosová: Ženy v Slovenskom národnom povstaní

Školitelka: Lenka Klodová

Michal Kučerák: Blockchain a umelecká tvorba. Revolúcia, evolúcia alebo slepá ulička? Technológia blockchainu a jej podoby v kontexte súčasnej umeleckej praxe a umeleckej prevádzky

Školitel: Jan Zálešák

Alina Matějová: Umělá inteligence jako artefakt vizuální kultury

Školitel: Mikuláš Macháček

Lucie Králíková: Oživit, oslavit. Nové tradice a obřady v krajině Sudet

Školitel: Milan Houser

Tomáš Moravanský: Post-dance: Choreografie a politiky ideologického prostoru

Školitel: Václav Magid

Simona Koutná: My Surrogate Self; Mé náhradní já

Školitel: Mikuláš Macháček

Markéta Filipová: Sen obrazu. Motiv snu a snění v českém malířství po roce 2010

Školitel: Petr Kvíčala

Andreas Gajdošík: Kulturní artefakt v době své automatizované geneze: ontologie, společenská role a dopad strojově generovaných artefaktů

Školitel: Mikuláš Macháček

Romana Drdová: Vnitřní a vnější identita

Školitelka: Lenka Klodová

Ondřej Homola: Přesahy vizuality hudební popkultury do volného výtvarného umění

Školitel: Mikuláš Macháček

Kristína Jamrichová: (Ne)možnosti zobrazovania „druhého“ v umeleckom obraze

Školitel: Petr Kvíčala

Klára Hosnedlová: Vzorník Adolfa Loose: textilie – nedílná součást interiéru

Školitelka: Lenka Klodová