Antimikrobiální rezistence v půdě a případně dalších částech životního prostředí

report

Czech

Antibiotika jsou klíčová při léčbě bakteriálních infekcí u lidí i zvířat včetně akvakultur. Ve veterinární medicíně jsou v rámci EU od roku 2006 tato léčiva používána pouze pro léčbu, profylaxi a metafylaxi bakteriálních infekcí, i když dříve sloužila také pro zvýšení produkce v chovech. Některé země mimo EU, jako Mexiko, Jižní Korea či Nový Zéland, zakázaly antibiotika jako růstové stimulátory, zatímco v zemích jako Argentina, Čína, Indie a Rusko je tato praxe stále povolená. U každého použití antibiotika je třeba si uvědomit, že 90 % dávky může být vyloučeno nemetabolizovaně ve formě moči či exkrementů. Rezidua antibiotik se mohou dostat do odpadních vod a čistírenských kalů, odkud pronikají do půdy prostřednictvím zavlažování, aplikace hnojiv nebo biosolidů. Tyto recyklační praktiky jsou Evropskou unií podporovány v rámci cirkulární ekonomiky, což však přináší riziko přenosu reziduí antibiotik do životního prostředí. Přítomnost antibiotik v životním prostředí podporuje selekční tlak na rozvoj a šíření rezistence k antibiotikům, ohrožuje půdní organismy a kvalitu půdy. Antibiotika mohou být také přijímána rostlinami a v případě, že se jedná o plodiny určené k lidskému konzumu, tak jejich prostřednictvím vstoupit i do potravního řetězce. Proto se projekt zaměřil na chemické a mikrobiologické analýzy, které sledovaly rezidua tulathromycinu a také četnost vybraných bakterií rezistentních k makrolidům. Dále se projekt zaměřil na sledování genů rezistence, kódujících významné typy horizontálně šířené rezistence k této skupině antimikrobik. Sledování bylo prováděno ve vzorcích trusu a chlévské mrvy získaných z reálného provozu. Vzhledem k tomu, že statková hnojiva jsou v rámci cirkulární ekonomiky EU často aplikována na zemědělskou půdu, projekt testoval účinnost fermentace při eliminaci rezistentních mikroorganismů, genů rezistence, a reziduí tulathromycinu. Fermentovaná chlévská mrva byla následně aplikována na zemědělskou půdu a opakovaně analyzována, včetně stanovení reziduí tulathromycinu a jednoho z jeho metabolitů. Projekt poskytl ucelený pohled na osud těchto látek v životním prostředí po aplikaci statkových hnojiv a mapoval celý proces od medikace telat, fermentace chlévské mrvy, její aplikace na půdu až po dopad v terestriálním prostředí. Součástí projektu je i vstupní analýza a zdůvodnění výběru makrolidů a jejího zástupce tulathromycinu pro testování. Projekt doplňují i trendová a aktuální data o celkové spotřebě antimikrobik a to včetně dat o používání antimikrobik u skotu v ČR, s recentními daty u telat. Jelikož zátěží pro životní prostředí a tlakem na AMR se vyznačují jak antibiotika použitá v humánní, ale i veterinární medicíně, pozornost je věnována oběma oblastem, v rámci ČR i Evropy, a je okomentován důsledek používání makrolidů i možná korelace rezistence s mírou používání předmětných antibiotik u sledovaných bakterií izolovaných z telat po podání tulathromycinu.

makrolidová antibiotika, tulathromycin, kejda, půda, životní prostředí, PCR, kapalinová chromatografie, hmotnostní spektrometrie

KARPÍŠKOVÁ, R.; KOLÁČKOVÁ, I.; POKLUDOVÁ, L.; MRAVCOVÁ, L.; FUČÍK, J.; NAVRKALOVÁ, J.; POLÁKOVÁ, Š.

19. 11. 2024

Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský v Brně

Brno

1

78

78

https://ukzuz.gov.cz/public/portal/ukzuz/-a59572---cnftjpBj/zprava-z-antimikrobialni-rezistence-v-pude