Kontext Strategického záměru Fakulty výtvarných umění VUT na období 2026–2030

Ohlédnutí za obdobím 2019–2025

V uplynulém období Fakulta výtvarných umění VUT (dále jen „FaVU VUT“ nebo „fakulta“) uskutečnila soubor změn, které viditelně proměnily její institucionální, studijní i tvůrčí profil a posílily její postavení v českém vysokoškolském uměleckém prostředí.1 Za jednotlivými kroky přitom stála společná představa, že umělecká škola má být především otevřeným prostředím, které umožňuje rozvíjet talent, kritické myšlení i odpovědnost za vlastní tvorbu. Rozvoj jsme proto nechápali jako pouhé zlepšování ukazatelů, ale jako soustavnou péči o podmínky, v nichž vzniká umění i výzkum – o důvěru mezi lidmi a institucí, sociální bezpečí, vztahy, které nekončí absolutoriem, a kulturu, v níž má smysl pracovat. Jsme si vědomi, že onu společnou představu vidíme zčásti až zpětně: mnohé z těchto kroků vznikaly jako pragmatické odpovědi na konkrétní situace a jejich společný smysl lze dnes pojmenovat snáz, než se jím tehdy dalo řídit. Zároveň má umělecká fakulta obstát i podle měřítek systémů, které pro umění nebyly navrženy; ne proto, aby se jim podřizovala, ale aby srozumitelně doložila, co umění (technické) univerzitě a společnosti přináší. Kvalita instituce se totiž nakonec neukazuje v tabulkách a grafech,2 ale v tom, jak se žije těm, kdo v ní studují a pracují, a co po sobě škola zanechává ve veřejném i žitém prostoru – prostoru, který umění samo pomáhá utvářet a promýšlet.

↓ ↓ ↓

Hodnocení a studium

Vnější referenční bod na začátku sledovaného období nabízí hodnocení EQ-Arts: zahraniční tým navštívil fakultu na podzim 2019 a závěrečná zpráva z počátku roku 2020 ji zachytila v období transformace. Za hlavní oblasti ke zlepšení označila systém zajišťování kvality, vnitřní komunikaci, organizační strukturu a rozhodovací procesy i metody hodnocení praktických prací; další doporučení se týkala institucionální akreditace, internacionalizace a profesního rozvoje vyučujících. S evaluacemi z let 2024 a 2025 nelze tuto zprávu pro její užší programové zaměření a odlišnou metodiku přímo srovnávat; jako výchozí diagnóza však umožňuje sledovat, jak se tyto oblasti v následujících letech proměňovaly.

V hodnocení výzkumných organizací, které pro potřeby národního škálování vysokých škol na období 2026–2030 uskutečnil Mezinárodní evaluační panel (MEP), fakulta v roce 2025 výrazně zlepšila svůj výsledek. V Modulu 3, zaměřeném na kvalitu a společenskou relevanci výzkumu, se posunula ze stupně C (průměrná úroveň) za období 2014–2018 na stupeň A (vynikající úroveň) za období 2019–2023 – a to i přes systémové limity posuzování uměleckých oborů v rámci technické univerzity. Fakultu samostatně posoudila také institucionální evaluace VUT z roku 2024: tříčlenný tým hodnotitelek a hodnotitelů z uměleckých a výzkumných institucí v Rakousku, Chorvatsku a Švýcarsku udělil její výzkumné a tvůrčí činnosti stupeň A2 (nadstandardní mezinárodní úroveň), tedy druhý z pěti stupňů použité škály.

Souběžně s rozvojem výzkumného prostředí se fakultě podařilo zastavit pokles počtu studujících,3 k němuž docházelo v letech 2011–2018, nejvýrazněji v magisterském stupni.4 Zároveň fakulta zásadně posílila doktorské studium a stabilizovala strukturu studujících v cílovém poměru 4 : 2 : 1 mezi bakalářským, magisterským a doktorským stupněm. Vývoj se opíral o interní analýzu financování a udržitelného počtu studujících, kterou fakulta zpracovala na začátku funkčního období. Analýza zohledňovala prostorové kapacity, výši příspěvku i potenciál růstu výkonu a viditelnosti; podle jejích výsledků pak fakulta počty studujících každoročně navyšovala s důrazem na svůj výzkumný profil. Celkový počet studujících tak postupně vzrostl z 258 na 388.

Zatímco nástup početnějších ročníků zvýšil uchazečskou základnu zhruba o 16 %,5 zájem o studium na fakultě stoupl podstatně rychleji: i díky systematičtější komunikaci a sílícímu renomé fakulty6 se počet přihlášek více než zdvojnásobil ze 429 pro akademický rok 2019/2020 na 884 pro rok 2025/2026. Rostoucí zájem se promítl také do výběrovosti přijímacího řízení; od roku 2021 se FaVU VUT stabilně řadí mezi tři nejvýběrovější instituce v České republice.7

Klíčovým milníkem bylo získání institucionální akreditace VUT pro oblast vzdělávání Umění v roce 2021, na jejímž základě bylo možné dále proměnit vzdělávací rámec fakulty. Fakulta reakreditovala své studijní programy, nově profilovala nabídku rozdělením původního programu Výtvarné umění na Volné umění a Design a rozšířila ji také o anglický navazující magisterský studijní program pro samoplátkyně a samoplátce. Novou akreditaci získal i doktorský studijní program, doplněný o anglickou verzi.

V průběhu sledovaného období se posunulo i samotné pojetí ateliérové výuky. Technologická a řemeslná průprava se ve větší míře přesunula do předmětů zajišťovaných kabinety a specializovanými pracovišti, zatímco ateliér se více soustředil na rozvoj autorských projektů studujících, jejich kritickou reflexi a společnou diskuzi. Zkušenost pandemie, důraz na sociální bezpečí i potřeba větší individualizace studia zároveň proměnily nároky kladené na vedení ateliéru: patří k nim ohled na odlišná tempa a životní situace studujících, jasněji formulovaná kritéria hodnocení, srozumitelně podávaná zpětná vazba i respektování hranic mezi profesními rolemi.

Organizace a oborové zastupování

Fakulta přebudovala svou organizační strukturu. Počet proděkanek a proděkanů se zdvojnásobil a jejich agendy byly rozděleny tak, aby zohledňovaly odlišnou povahu uměleckého a vědeckého výzkumu a aby se řízení fakulty opíralo o širší sdílení odpovědnosti napříč vedením. Ve spolupráci s kvestorem univerzity se na přelomu let 2019 a 2020 podařilo obsadit pozici tajemnice fakulty, a stabilizovat tak klíčovou složku ekonomické a administrativní správy. Vznikla podpůrná a rozvojová pracoviště, zejména Oddělení projektové podpory, Oddělení pro tvůrčí a vzdělávací činnost, Oddělení produkce a public relations, Kabinet designu a Centrum výzkumu. Ta posílila výzkumné, umělecké i interdisciplinární aktivity fakulty, spolupráci s praxí a zapojení do aplikovaných a smluvních projektů. Zázemí studia doplnily pozice pro metodickou podporu vzdělávání v českých bakalářských a magisterských studijních programech a pro administrativní koordinaci doktorského studia. Toto uspořádání ukotvil historicky první Organizační řád FaVU VUT, vydaný v návaznosti na nový statut fakulty; současně byla napravena řada dřívějších nedostatků vnitřní legislativy.

Vedle proměny vlastní organizační struktury fakulta posílila i svou roli v oborovém zastupování a prosazování zájmů uměleckého vysokého školství. Během svého předsednictví v Asociaci uměleckých fakult (AUF) v letech 2023–2026 se FaVU VUT podílela na koordinaci společných iniciativ s Českou konferencí rektorů (ČKR), Radou vysokých škol (RVŠ) a dalšími partnery. Argumenty AUF patřily mezi podněty širší debaty, v jejímž rámci došlo od roku 2025 ke zdvojnásobení prostředků Fondu umělecké činnosti (FUČ) v systému financování veřejných vysokých škol.8 FaVU VUT rovněž stála u založení Asociace fakult v audiovizi v roce 2023. Ta upevňuje společné zastupování těchto oborů a jejich postavení v legislativních, kulturních i vzdělávacích debatách, mimo jiné ve vztahu k novele zákona o audiovizi a vzniku Státního fondu audiovize. K otevřeným tématům oborového zastupování patří uznání kurátorství výstav současného umění, které Registr uměleckých výstupů (RUV) ani Rejstřík informací o výsledcích (RIV) dosud explicitně neevidují, přestože je běžnou součástí praxe vyučujících i absolventek a absolventů napříč uměleckým vysokým školstvím.

Alumni a společenství

Od roku 2019 fakulta aktivněji spolupracuje se svými absolventkami a absolventy a udržuje s nimi těsnější vazby. Oslovuje je pracovními nabídkami souvisejícími s výstavou diplomantek a diplomantů, zejména v oblasti kurátorství, výstavní architektury, grafického designu nebo fotografie, zve je do hodnoticích komisí klauzur a zapojuje je i do dalších aktivit fakulty. Ve spolupráci s Domem umění města Brna nabízí FaVU VUT každoročně vybrané absolventce nebo absolventovi možnost dvouměsíční rezidence Brno AiR v Domě pánů z Kunštátu, zakončené výstavou v Galerii G99. Dalším podpůrným programem, který fakulta společně s Open Studios Brno zavedla v roce 2021, je roční bezplatné využívání startovacího ateliéru v areálu VUT na Kraví hoře. Od roku 2020 fakulta rovněž umožňuje absolventkám a absolventům, aby si během letních prázdnin výhodně pronajímali ateliérové prostory a využívali specializovaná pracoviště a dílny.

V roce 2023 fakulta zavedla programy Post-mag a Post-doc FaVU a od té doby je postupně rozvíjí. Smyslem programů je podpořit zapojení čerstvých absolventek a absolventů i dalších začínajících výzkumnic, výzkumníků, umělkyň a umělců do profesního života a současně podnítit tvůrčí, výzkumnou a inovační činnost fakulty prostřednictvím krátkodobých pracovních pozic obsazovaných na základě každoročně vypisovaných konkurzů.

Podstatně se proměnila nabídka kurzů pro veřejnost, na jejímž utváření se v posledních letech podílejí jak vyučující, tak studující a alumni. Dříve ji tvořila prakticky jen večerní kresba; dnes zahrnuje širokou škálu oblastí současného umění a designu. Navenek se fakulta otevírá i jinými cestami, například od roku 2021 spoluprací s Artotékou Moravské galerie v Brně nebo vlastním systémem zápůjček uměleckých děl studentek a studentů do pracovních a reprezentačních prostor univerzity i dalších institucí, který autorkám a autorům přináší praktické zkušenosti s prezentací jejich tvorby mimo školní prostředí.

Jednou z hlavních priorit období 2019–2025 bylo vytvoření podpůrných programů a finančních nástrojů pro akademickou obec.9 Patří k nim více než deset typů každoročně vyhlašovaných soutěží pro různé skupiny studujících i zaměstnaných, rezidenční programy a pravidelné sympozium, které propojuje alumni s fakultou. Informovanost akademické obce zlepšil především týdenní fakultní newsletter, který vychází od akademického roku 2020/2021. Zvláštní pozornost byla věnována podpoře studentských iniciativ a fakultních spolků (Vegýna, Orgán, favu label, všuderajče, Bublina, slovem, screening 13 aj.), jejichž aktivity se staly výraznou součástí kultury a tvůrčího potenciálu fakulty i jejího obrazu na veřejnosti. Z iniciativy studujících vzešla také uskupení zaměřená na ekologické aspekty provozu a tvorby, například poradní sbor Ekobuňka nebo Studio Matter, založené v roce 2022 jako recyklační dílna podporující udržitelnou uměleckou produkci.

Schopnost fakulty pečovat o své společenství prověřily mimořádné krize – a leckdy nás přiměly tuto péči promyslet znovu. Během pandemie FaVU VUT udržela výuku a postupně hledala způsoby, jak část pedagogických a podpůrných činností převést do distančního režimu – přestože podstata uměleckého vzdělávání i umělecké praxe spočívá ve fyzické přítomnosti a ve společné práci v ateliéru jako sdíleném místě. Fokusní skupiny však zachytily také cenu tohoto přechodu: sociální izolaci, vyšší časovou zátěž, nerovný přístup k technice a pracovním prostorům, obtíže studujících prvních ročníků a dopady na duševní zdraví. Na ruskou agresi vůči Ukrajině pak fakulta reagovala a nadále reaguje nejen kulturními a uměleckými aktivitami, ale především konkrétní solidaritou a podporou napadené země a jejích obyvatelek a obyvatel. Součástí této reakce byla rovněž zvýšená péče o ukrajinské studentky a studenty, jimž fakulta podle jejich individuálních potřeb nadále poskytuje studijní, sociální a organizační podporu.

Rovnost a sociální bezpečí

Některé změny zůstaly navenek neviditelné, přestože právě ony proměňovaly každodenní zkušenost fakulty. Fakultní grémia byla rozšířena o zástupkyně a zástupce studujících. Jejich hlas fakulta cíleně vyhledávala i nad rámec předmětových anket, například prostřednictvím fokusních skupin, o něž se opírala mimo jiné příprava akreditací nebo nové pojetí hodnocení semestrálních a závěrečných prací.

Při sestavování komisí pro výběrová řízení a poradních orgánů fakulta dbala na vyvážený poměr žen a mužů10 a začala v dokumentech i na webu důsledně užívat genderově senzitivní jazyk. Nešlo přitom jen o slova: podíl žen na akademických úvazcích se v průběhu sledovaného období zvýšil z 21 % na 38 %, přičemž více než tři pětiny nově vzniklých úvazků připadly na ženy.11 Změnilo se i zastoupení žen ve vedení fakulty a v její umělecké radě; zatímco v roce 2018 byla ve vedení fakulty jediná žena, od nástupu nového děkanského týmu tvořily ženy jeho většinu12 a podíl žen v umělecké radě se zvýšil z 15 % na téměř 40 %. Vnímaná rovnost profesních příležitostí patří na fakultě v rámci VUT k nejvyšším.13 Projevuje se i v odměňování akademiček a akademiků: rozdíl v průměrné mzdě žen a mužů je zanedbatelný.14

Změnily se také praktické podmínky studia: v roce 2019 fakulta studujícím nově umožnila bezplatné užívání ateliérů během letních prázdnin a zavedla soustředěné týdny s nepřetržitým přístupem do zázemí fakulty v období dokončování klauzurních a diplomových prací. Běžnou praxí se staly adaptace studia a individuální studijní plány, ať už u studujících se specifickými potřebami, nebo u těch, kdo studují v době rodičovství. K dalším změnám patří možnost odborné praxe ve studijních plánech, stipendia pro studující v tíživé životní situaci či zpřístupnění rozpočtu fakulty i jeho průběžného čerpání celé akademické obci.

FaVU VUT se v rámci univerzity stala průkopnicí v oblasti sociálního bezpečí, když v březnu 2022 zřídila institut nezávislé fakultní ombudsosoby. Jeho vzniku předcházela více než roční příprava včetně externího šetření, které mapovalo studijní a pracovní prostředí fakulty s ohledem na specifika uměleckého vzdělávání. Ombudsosoba a její tajemnice ročně evidují přibližně čtyři desítky žádostí o spolupráci od studujících a zaměstnaných. Převážná část případů se řeší neformálním urovnáním nebo mediací; preventivní rovinu činnosti tvoří intervizní setkání přímo v jednotlivých ateliérech. Téma sociálního bezpečí se promítlo také do výuky a poradenství: součástí studijních plánů je od akademického roku 2021/2022 povinný interaktivní workshop věnovaný prevenci nevhodného chování, vzájemnému respektu, otevřené komunikaci a včasné pomoci, doplněný o poradenství pro studující a zveřejněné postupy pro řešení podnětů.

Zprávy o činnosti ombudsosoby zároveň ukazují, že samotné zřízení institutu k zajištění sociálního bezpečí nestačí. Opakovaně se v nich objevují komunikační nedorozumění, nevhodné komentáře, pochybnosti o spravedlnosti hodnocení i situace vnímané jako zneužití moci; v ojedinělých případech je doloženo i porušení pravidel. Úspěšnost institutu proto nelze posuzovat podle nízkého či klesajícího počtu podnětů, nýbrž podle toho, zda umožňuje problémy včas pojmenovat, řešit a získané zkušenosti využívat v prevenci.

Lidé a pracovní podmínky

Citelně se rozšířilo personální zázemí fakulty: objem pracovních úvazků vzrostl z 61,7 FTE (ekvivalent plného pracovního úvazku) v roce 2019 na 93,3 FTE v roce 2025, tedy o více než polovinu. Růst akademických úvazků přitom předstihl růst počtu studujících,15 čímž se posílily podmínky pro jejich individuální vedení a podporu – na rozdíl od většiny srovnatelných uměleckých fakult a akademií. Zásadní bylo především navýšení pedagogického zajištění jednotlivých ateliérů z 1,5 na 2 FTE, tedy na rozsah, jaký je na výtvarných vysokých školách a fakultách obvyklý. Přibylo také vyučujících v kabinetech a na katedře teorií a rozrostl se i tým děkanátu a dílen. Lepší poměr studujících na jeden akademický úvazek se však do pracovního zatížení nepromítl rovnoměrně. Nejvíce zatíženi zůstávali habilitovaní vyučující. Doktorských projektů přibývalo rychleji než osob, které je mohou vést, takže vedení disertací připadalo stále týmž lidem.

Od roku 2020 fakulta soustavně posiluje odborné a didaktické schopnosti svých vyučujících a kulturu akademického prostředí. Vznikl program rozvoje pedagogických a profesních kompetencí akademických pracovnic a pracovníků i doktorandstva a fakulta založila tradici čtyřdenních výjezdních letních škol pro vyučující. Ty vytvářejí facilitovaný prostor pro reflexi výuky, sdílení dobré praxe a mezioborovou diskuzi o aktuálních otázkách uměleckého vzdělávání. Vyučující v nich společně hledají, jak zvládat náročné pedagogické situace, kudy vést hranice mezi profesními rolemi a jak zkvalitňovat výuku i její institucionální zázemí. Program letní školy vždy vychází z podnětů pedagogického sboru a propojuje odbornou, komunitní i neformální rovinu setkávání; zajištění dětské skupiny zároveň usnadňuje účast vyučujících s malými dětmi.

Personální posílení, systematičtější administrativní podpora, digitalizace agend a zavedení nových organizačních postupů se výrazně promítly do výkonnosti fakulty: zejména objem bodů za výsledky vykázané v Registru uměleckých výstupů vzrostl o více než 160 %.16 Významný podíl na tomto objemu má posílené doktorské studium, jehož výzkum tvoří důležitou část vykazovaných výstupů. Určitou roli ovšem sehrálo i zkvalitnění administrativního zázemí, neboť schopnost soustavně evidovat a vykazovat výsledky fakulta budovala teprve v průběhu sledovaného období. Vyšší vykázaný objem proto nelze automaticky považovat za doklad intenzivnější tvůrčí činnosti. K množství a kvalitě vykázaných výsledků přispívaly také pobídky a pracovní podmínky zaměstnaných. Patří k nim především motivační odměny za certifikované výsledky v RUV a RIV či za získané výzkumné granty. Doplňují je Fond podpory zahraniční mobility, program otevřeného publikování výsledků vědeckého a uměleckého výzkumu a pravidelně využívaná možnost tvůrčího volna.

FaVU VUT v roce 2025 dosáhla nejvyšší průměrné mzdy akademických pracovnic a pracovníků mezi uměleckými fakultami a akademiemi v České republice. Završila tím obrat oproti roku 2019, kdy se v tomto srovnání pohybovala pod úrovní segmentu.17 Pozadu nezůstaly ani mzdy technickohospodářských pracovnic a pracovníků: z posledního místa mezi všemi osmi fakultami VUT v roce 2019 se fakulta díky nárůstu o 77 % posunula na místo druhé.

Tyto ukazatele jsou ovšem jen měřitelnou částí toho, o co fakultě šlo především, tedy podmínek, v nichž se dobře studuje i pracuje. Určitý vhled do těchto podmínek nabízí zaměstnanecké šetření z roku 2025. Vyznívá vcelku příznivě, střízlivějším hodnocením vnitřní komunikace a organizační kultury však připomíná, že silnější institucionální zázemí se samo od sebe neproměňuje v sounáležitost.18 Svůj podíl na tom mohl mít i komunikační styl současného vedení, založený na zdrženlivosti a snaze co nejméně zatěžovat akademickou obec. Stavěl především na individuální dostupnosti a přímém osobním kontaktu; taková blízkost však sama o sobě nevytváří sounáležitost napříč celou fakultou, která potřebuje i pravidelné příležitosti ke společnému setkávání. Ty fakulta začala soustavněji rozvíjet až v posledních letech, například výjezdními letními školami pro vyučující. To, co jsme chápali jako ohled na čas a soustředění druhých, mohla část fakulty vnímat jako odstup.

Finance a infrastruktura

Celkové roční výnosy fakulty se během uvedeného období zvýšily 2,7násobně19 a roční objem stipendií na podporu studujících dosáhl více než trojnásobku.20 Růst se přitom netýkal jen celkového objemu prostředků: ve výkonové části příspěvku na vzdělávací činnost (ukazateli K), kterou VUT rozděluje mezi své fakulty a součásti podle kvalitativních ukazatelů, zvýšila FaVU VUT svůj podíl ze 7,3 % v roce 2019 na 13,1 % v roce 2025. Fakulta hospodařila v celém období s vyrovnaným či mírně přebytkovým výsledkem a zůstatky ve fondech vzrostly o 173 %;21 vytvořila si tak rezervu na dofinancování adaptace a vnitřního vybavení prostor22 v rekonstruovaném areálu VUT v ulici Údolní, do nichž po dokončení stavebních prací soustředí své zázemí a činnost.

Ve spolupráci s rektorátem VUT se podařilo uzavřít projektovou přípravu rekonstrukce a zahájit její realizaci s plánovaným dokončením v roce 2027.23 Fakulta uspěla také při získávání velkých infrastrukturních grantů, díky nimž dovybavila své kabinety a specializovaná pracoviště moderními přístroji a zařízeními. Do dokončení rekonstrukce však zůstává dislokační provizorium otevřeným provozním rizikem: výuku i provoz fakulta v náhradních prostorách udržuje v plném rozsahu, za cenu vyšších nároků na organizaci a omezeného každodenního kontaktu napříč ateliéry. Případný posun harmonogramu stavby by znamenal, že tento stav bude nutné zvládat déle, než se předpokládá.

Sdílení znalostí a internacionalizace

Fakulta v uplynulých letech zintenzivnila transfer znalostí, zpřístupňování výsledků výzkumu a jejich komunikaci odborné i širší veřejnosti. Stala se partnerskou institucí Society for Artistic Research, zřídila vlastní platformu FFA Research Catalogue Portal a založila online časopis FFA Research in Art and Design. Důležitým krokem bylo institucionální ukotvení nakladatelské činnosti fakulty a ustavení ediční rady – stálého poradního sboru odpovědného za kvalitu, koordinaci a každoroční ediční plán. Nakladatelství FaVU je dnes etablovanou značkou,24 pod níž vycházejí odborné monografie z oblasti dějin a teorie umění, designu a architektury, publikace uměleckého a designového výzkumu, autorské knihy, experimentální studentské publikace i zvukové nahrávky, a to jak samostatně, tak v koedici s domácími i zahraničními partnery. Evaluace z roku 2024 ocenila šíři publikační produkce i mezinárodní dosah anglickojazyčných titulů; jako další krok doporučila partnerství se zahraničními nakladatelstvími s globální distribucí.

Prohloubila se internacionalizace prostředí fakulty, a to zejména zřízením pracoviště Visiting Artists’ Studio, které od roku 2019 rozšiřuje mezinárodní pedagogickou a tvůrčí výměnu. Ateliér nemá stálé pedagogické vedení – každý semestr jej na pozvání fakulty vede jiná renomovaná osobnost či kolektiv. V jeho čele se postupně vystřídali Przemysław Kwiek, Karol Radziszewski, Sidsel Meineche Hansen, Antye Greie-Ripatti (AGF), Zuzanna Czebatul, Zeyno Pekünlü, Yaryna Shumska, Alma Leora Culén, duo MSHR (Brenna Murphy a Birch Cooper), Ernst Yohji Jaeger, Julischka Stengele, Rebecca Salvadori, Thomas Helbig a Zuza Golińska. Ateliér zprostředkovává kontakt se zahraniční uměleckou a designérskou praxí a zároveň funguje jako platforma setkávání studujících napříč ateliéry i stupni studia. V průběhu semestru mají studující navíc příležitost sledovat aktuální tvorbu hostující osobnosti, navštívit její výstavy a ateliér v zahraničí a nahlédnout tak do fungování světa umění v jiném než českém prostředí. Rozsah zapojení hostujících osobností – veřejné přednášky, výuka i individuální konzultace doktorských projektů – označila evaluace z roku 2024 za nadstandardní a za doklad kvality výzkumného prostředí fakulty.

Ne vše se však dařilo stejně dobře: přestože počet studujících v posledních letech rostl, mezinárodní studentská mobilita s tímto trendem nedržela krok,25 a to nejen v důsledku pandemických omezení. Celková mobilita se sice v roce 2025 přiblížila úrovni roku 2019, v přepočtu na jedno studium však klesla zhruba o třetinu. Výjezdová mobilita navíc překonala výchozí úroveň jen díky výraznému dofinancování z fakultního rozpočtu, zatímco příjezdová zůstala hluboko pod ní; dosažené oživení proto zatím nelze považovat za udržitelné. Nenaplněný potenciál mezinárodních studentských výměn tak patří k výzvám, jimž bude třeba v dalším období věnovat pozornost.

Přetrvávající výzvy

Do nového strategického období 2026–2030 vstupuje FaVU VUT jako stabilizovaná, výzkumně orientovaná umělecká fakulta s rostoucím mezinárodním renomé, silným institucionálním zázemím a ambicí dále upevňovat svou pozici v oblasti uměleckého vzdělávání, výzkumu i tvůrčí činnosti. Zároveň si je vědoma několika přetrvávajících výzev.

Vedle již zmíněné nedostatečné mobility studujících upozorňovaly externí evaluace opakovaně na dvě další oblasti. První z nich spočívá v intenzivnějším zapojování do evropských výzkumných grantových schémat, druhá pak ve vytvoření stabilního rámce spolupráce s externími partnery ve smluvním a aplikovaném výzkumu,26 včetně využívání výzkumné infrastruktury fakulty. Obě oblasti přitom pojmenovalo už hodnocení EQ-Arts uskutečněné na podzim 2019. Jestliže se stejná doporučení opakují i o pět let později, nejde o přechodný deficit, ale o strukturální slabinu.

Srovnání finančních ukazatelů za období 2019–2023 ze sebehodnoticích zpráv Modulu 3 předložených MEP ukazuje, že zatímco v objemu projektů podpořených z veřejných zdrojů zůstala fakulta výrazně pod průměrem segmentu, ve smluvním výzkumu a v neveřejných zdrojích se řadila k jeho lepší části. Rozvoj smluvního a aplikovaného výzkumu by se však neměl zúžit na zakázkovou produkci: prioritou zůstávají projekty založené na kritickém výzkumu a dlouhodobé spolupráci. Ty ovšem vyžadují více prostředků z veřejných grantových schémat.

Jedním z nástrojů, které mají na rozvoj spolupráce s externími partnery navázat, je vytváření podmínek pro vznik prvních spin-off firem a startupů vycházejících z tvorby a výzkumu fakulty. V prostředí umělecké školy však nejde o samozřejmý model transferu znalostí. Nejprve je vhodné vyjasnit, jaké výsledky nebo činnosti se mohou stát základem samostatně fungujícího subjektu, jaké hodnotové hranice má takový krok respektovat a kde končí veřejně financovaná podpora a začíná soukromé podnikání. Otevřená zůstává i otázka, zda spin-off firmy a startupy reagují na potřebu rozpoznanou uvnitř fakulty, nebo zda se do jejích plánů dostávají především jako nástroj převzatý z inovační politiky. Nelze je proto představovat jako hotové řešení, ale jako možnost, jejíž smysl a podmínky bude fakulta teprve prověřovat.

V aplikovaném výzkumu je zároveň nutné rozšířit personální základnu. Realizace projektů byla v uplynulém období závislá na úzkém okruhu dvou či tří osob; dlouhodobá udržitelnost těchto aktivit předpokládá širší zapojení napříč fakultou.27 Fakulta proto v současnosti dokončuje zmapování svých výzkumných kapacit a témat.28 Reaguje tím také na doporučení evaluace z roku 2024, která hodnotila výzkumnou a tvůrčí činnost i doktorské studium a vyzvala fakultu k jasnějšímu vymezení klíčových výzkumných oblastí i k jejich srozumitelnější komunikaci.

Publikační činnost v bibliometricky sledovaných časopisech vyžaduje v univerzitním kontextu systematičtější přístup.29 Články v impaktovaných periodikách (Jimp) se zatím dařilo publikovat jen ojediněle, byť některé vyšly i v titulech zařazených do prvního decilu podle Journal Citation Reports (JCR). Vedle odborných knih je proto třeba cíleně podporovat také tento typ výstupů.

Další výzvou je rozvoj mezifakultního a meziuniverzitního sdílení výuky,30 jemuž se fakulta v posledních letech věnuje – jak na úrovni jednotlivých předmětů, například ve spolupráci s Fakultou informačních technologií VUT nebo Filozofickou fakultou Masarykovy univerzity, tak na úrovni celých studijních programů, například v doktorském studiu ve spolupráci s Ústavem konstruování Fakulty strojního inženýrství VUT. Cílem je ukotvit tyto formy spolupráce v dlouhodobých partnerstvích, která prohloubí mezioborovost a schopnost fakulty účinně reagovat na proměny uměleckého vzdělávání a výzkumu.

Samostatnou oblastí zůstává udržitelnost doktorského studia. Evaluace z roku 2024 mu věnovala zvláštní zprávu: ocenila strukturu programu, kvalitu školitelek a školitelů i podpůrné mechanismy, současně však doporučila důsledněji rozvíjet týmové vedení disertačních prací, vyjasnit rámec zapojení doktorandstva do výuky, zohlednit vytížení školitelského sboru a posílit mezinárodní rozměr doktorského programu. Nově akreditovaný doktorský program, uskutečňovaný od ledna 2025, vytvořil pro část těchto kroků podmínky; jejich naplnění však bude záviset na konkrétním způsobu zavádění a na stabilním financování začínajících výzkumných kariér.

Specifickou, dosud jen částečně využitou příležitostí je postavení umělecké fakulty uvnitř technické univerzity ve vztahu k nastupujícím technologiím, jako jsou umělá inteligence, generativní média nebo pokročilá digitální fabrikace. Fakulta je může nejen tvůrčím způsobem využívat, ale také kriticky reflektovat jejich působení. Rozvinout tuto příležitost ovšem fakulta nedokáže sama. Obě vnější hodnocení, evaluace VUT z roku 2024 i posouzení MEP v roce 2025, doporučila, aby se k mezinárodnímu posunu od konceptu STEM ke STEAM přihlásila univerzita jako celek. Jde o pojetí vzdělávání, které propojuje přírodní vědy, technologie, inženýrství a matematiku s uměním a v širším výkladu i s humanitními obory. Hodnocení zároveň doporučila posilovat vazby fakulty na ostatní součásti univerzity systémově.

■

Třiatřicet let po svém založení31 by měla FaVU VUT svůj další rozvoj opírat především o zkvalitňování studia a jeho podmínek, nikoli o rozšiřování portfolia studijních programů. Dosavadní růst počtu studujících nebyl cílem sám o sobě, ale prostředkem ke stabilizaci fakulty a její studijní struktury; přiblížením k dříve odhadované udržitelné kapacitě se tato etapa uzavírá.32 Nedávná reakreditace, na jejíž přípravě se podílela akademická obec, ukotvila vzdělávací rámec fakulty na dobu přesahující horizont roku 2030.33 Prioritou následujících let je proto průběžná revize stávajících studijních plánů a zachování profilu fakulty. FaVU VUT má zůstat výtvarnou fakultou nejen svým názvem, ale také charakterem vzdělávání – svébytnou alternativou k tradičním uměleckým akademiím. To znamená vyhnout se masifikaci studia a udržet rovnováhu mezi profesně orientovaným designem a volným uměním.

Instituce jako každodenní praxe

Růst a institucionalizace mají také svou cenu: sounáležitost, kterou na malé fakultě přirozeně utvářely bezprostřední kontakt a osobní vazby, dnes vyžaduje vědomé úsilí. Institucionalizace přitom dává smysl jen tehdy, pokud tyto vztahy nenahrazuje, ale vytváří pro ně trvalejší oporu. Podobná napětí provázela celé období: mezi péčí o podmínky a nároky na výkon, mezi inkluzí a výběrovostí, mezi kritickým odstupem od metrik a nutností jimi dokládat legitimitu,34 mezi otevřeností a bezpečím komunity. Tato napětí k umělecké instituci patří; nelze je jednou provždy vyřešit, pouze znovu a znovu vyvažovat.

↓ ↓ ↓

To, co z uplynulých let přetrvá, nebudou ani tak výroční zprávy, tabulky a čísla, jako spíše návyky, vztahy35 a nároky, které si akademická obec osvojila; právě ty budou určovat, kam se fakulta v dalším období posune. Jedním z nich je nárok na prostor pro vyjadřování a zaujímání postojů, který má patřit k institucionální kultuře. Zkouškou uplynulého období nebude to, co po sobě současné vedení zanechá, ale to, co fakulta dokáže udržet i bez něj. Důvěra ani otevřenost instituce nejsou stav, ale praxe, kterou je třeba obnovovat každý den.


— Filip Cenek, květen 2026



Tematický rejstřík

akreditace · alumni · aplikovaný a smluvní výzkum · ateliérová výuka · doktorské studium · finance a hospodaření · genderová rovnost · hodnocení kvality · institucionální kultura · internacionalizace · kurzy pro veřejnost · mimořádné krize · mobilita · mzdy · nakladatelství · oborové zastupování · ombudsosoba · organizační struktura · participace studujících · pedagogické kompetence · počty studujících · Post-mag a Post-doc · pracovní podmínky · praktické podmínky studia · profil fakulty · přihlášky · rekonstrukce Údolní · RUV · sdílení výuky · sociální bezpečí · spin-off firmy a startupy · společenství · STEAM · stipendia · studentské iniciativy · umělecký výzkum · Visiting Artists’ Studio · výběrovost · výzkumné kapacity · zaměstnanecké šetření

Poznámky

  1. Srovnávaný segment tvoří čtyři veřejné umělecké vysoké školy – AVU a UMPRUM bez fakultního členění, AMU se třemi fakultami (HAMU, DAMU, FAMU) a JAMU se dvěma (HF, DF) – a dále sedm fakult ostatních veřejných vysokých škol, na nichž je více než polovina studujících zapsána v oblasti vzdělávání Umění: FaVU VUT, FUD UJEP, FU OSU, FDU ZČU, FUA TUL, FR UPa a FMK UTB. Srovnání tedy zahrnuje 14 uměleckých vysokých škol a fakult, a to napříč celým textem i v doprovodných analýzách. Umělecké fakulty působící na neuměleckých vysokých školách sdružuje Asociace uměleckých fakult (AUF). Zkratky: AVU – Akademie výtvarných umění v Praze; UMPRUM – Vysoká škola uměleckoprůmyslová v Praze; HAMU – Hudební a taneční fakulta Akademie múzických umění v Praze; DAMU – Divadelní fakulta Akademie múzických umění v Praze; FAMU – Filmová a televizní fakulta Akademie múzických umění v Praze; HF JAMU – Hudební fakulta Janáčkovy akademie múzických umění v Brně; DF JAMU – Divadelní fakulta Janáčkovy akademie múzických umění v Brně; FaVU VUT – Fakulta výtvarných umění Vysokého učení technického v Brně; FUD UJEP – Fakulta umění a designu Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem; FU OSU – Fakulta umění Ostravské univerzity; FDU ZČU – Fakulta designu a umění Ladislava Sutnara Západočeské univerzity v Plzni; FUA TUL – Fakulta umění a architektury Technické univerzity v Liberci; FR UPa – Fakulta restaurování Univerzity Pardubice; FMK UTB – Fakulta multimediálních komunikací Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně. ↩
  2. Metriky a ukazatele uváděné dále v textu nechápeme jako definici kvality fakulty, ale jako dílčí doklady proběhlých změn. Význam těchto změn se ukazuje v každodenních podmínkách studia, práce a tvorby. Ohlédnutí se záměrně soustředí na to, co se v uplynulém období proměnilo; nepodává úplný obraz činností, které tvoří každodenní základ fungování fakulty, jako jsou ateliérová výuka, umělecká a výstavní činnost či provoz fakultních galerií, ani nerozvíjí obecnou argumentaci o smyslu uměleckého vzdělávání a významu uměleckých kompetencí pro společnost. Tyto činnosti a hodnoty tvoří výchozí rámec textu, nikoli jeho samostatné téma. ↩
  3. Počet studujících v bakalářském a navazujícím magisterském stupni klesl v letech 2011–2018 o 11,3 %; celkový pokles zmírňoval jen rostoucí počet studujících v doktorském studiu. Zdroj: Statistiky VUT. ↩
  4. Počet studujících v navazujícím magisterském studiu klesl mezi lety 2011 a 2018 o téměř třetinu (−31,5 %; z 89 na 61). Do roku 2025 se vrátil na 105 studujících – nejvyšší hodnotu od roku 2003. Zdroj: Statistiky VUT. ↩
  5. Ročníkový efekt vychází z porodnosti: v roce 2000 se narodilo 90 910 dětí, v roce 2006 už 105 831, tedy zhruba o 16 % více; právě tyto ročníky tvoří jádro uchazečské základny pro akademické roky 2019/2020 a 2025/2026. Celkový počet devatenáctiletých v České republice vzrostl ve stejném srovnání přibližně o 30 %; rozdíl připadá především na migraci, která se však do uchazečské základny česky vyučovaných programů promítá jen omezeně. Zdroj: ČSÚ. ↩
  6. Ve sledovaném období rostl zájem o studium na FaVU VUT téměř dvojnásobným tempem oproti segmentu uměleckých škol a fakult jako celku; podíl fakulty na celkovém počtu přihlášených do institucí tohoto segmentu tak stoupl zhruba o jeden a půl procentního bodu. Fakulta tento vývoj podporovala analýzou středoškolského segmentu, cílenějším oslovováním uchazečstva a veřejnými formáty zpřístupňujícími studium a tvorbu studujících (například festivalem Lektvar, který zasazuje studentské hry do širšího kontextu kreativních průmyslů a propojuje studující a vyučující se zájemkyněmi a zájemci o studium). Rostoucí počet přihlášek je zde chápán jako jeden z nepřímých ukazatelů viditelnosti a reputace fakulty, nikoli jako jejich absolutní měřítko. Zdroje: Statistiky MŠMT, Výroční zprávy o činnosti FaVU VUT. ↩
  7. Výběrovostí se zde rozumí podíl přijatých osob na počtu tzv. živých přihlášek; srovnání zahrnuje pouze osoby s českým občanstvím. Nižší procento znamená vyšší výběrovost. V pětiletém průměru výběrovosti je FaVU VUT (13,2 %) druhá nejvýběrovější po UMPRUM (11,0 %), před FAMU (14,6 %) a AVU (15,3 %). Výběrovost zachycuje převis zájmu nad kapacitou studia; sama o sobě však není přímým měřítkem kvality výuky ani studijních výsledků. Zdroj: Statistiky MŠMT. ↩
  8. AUF v červnu 2024 navrhla MŠMT navýšit Fond umělecké činnosti (FUČ) ze 100 na 200 mil. Kč ročně. Argumentovala tím, že od zavedení FUČ v roce 2020 nebyla jeho alokace navýšena, na rozdíl od institucionální podpory na dlouhodobý koncepční rozvoj výzkumných organizací (IP DKRVO), a že FUČ představuje prozatím jediný smysluplný nástroj pro spravedlivé zohlednění kvality a výkonu uměleckých škol a fakult napříč veřejnými vysokými školami. Návrh zohledňoval také inflaci a náklady spojené s prezenčním doktorským studiem po novele zákona o vysokých školách. Zdroj: Dopis AUF adresovaný MŠMT, 3. 6. 2024. ↩
  9. V roce 2019 fakulta rozšířila okruh soutěží a začala je dotovat i z vlastního rozpočtu; objem prostředků i počty přihlášených a podpořených projektů se rázem znásobily. V letech 2016 až 2018 fakulta rozdělovala v soutěžích na tvůrčí aktivity studujících a na realizaci diplomových prací shodně 200 000 Kč ročně z rektorátních interních rozvojových projektů a například v roce 2018 tato částka připadla 15 z 33 přihlášených osob; v roce 2025 bylo jen v rámci těchto dvou soutěží na podporu pregraduálních studujících rozděleno téměř 1,8 milionu Kč mezi více než 150 osob. Na růstu počtu žádostí se podílela zejména digitalizace agendy a rovný přístup k informacím o výzvách. Vedle podpory realizace školních děl studujících začala fakulta nově přispívat také na výstavní činnost vyučujících – s vědomím, že umělecká praxe je součástí náplně jejich práce a její výsledky přenášejí především do ateliérové výuky. Postupně tak vznikla řada soutěží pro různé skupiny fakultní obce, včetně soutěží na podporu exkurzí a ateliérových plenérů, na produkční a postprodukční realizaci uměleckých děl vyučujících a doktorandstva, na zahraniční výjezdy, na pedagogickou práci nebo na publikování projektů uměleckého výzkumu. V letech 2021 až 2023, v souvislosti s přípravami třicátého výročí svého založení, vyhlašovala fakulta také podporu kurátorské a organizační činnosti. Zdroje: Výroční zprávy o činnosti FaVU VUT; Internetové stránky FaVU VUT. ↩
  10. Snaha nového vedení o vyváženější zastoupení žen mezi vyučujícími a ve fakultních orgánech vycházela také z genderové skladby studujících: ženy na FaVU VUT dlouhodobě tvoří většinu studujících a v posledních zhruba deseti letech přibližně 60–65 % (pro srovnání: na VUT jako celku činí podíl studentek přibližně 28 %). Tradiční model ateliérové výuky, založený na dvojici „mistr a jeho asistent“, soustřeďoval pedagogickou i symbolickou autoritu v rukou jediné vedoucí osobnosti a v prostředí uměleckého školství byl historicky spojován především s muži. Genderově vyvážené složení výběrových komisí vneslo širší spektrum hledisek do rozhodování o obsazování akademických pozic a přispělo k postupnému vzniku genderově rozmanitějších pedagogických týmů, které sdílejí odpovědnost a rozšiřují okruh profesních vzorů i škálu zkušeností a perspektiv, s nimiž se studující setkávají. Zdroje: Statistiky VUT, Statistiky MŠMT. ↩
  11. Bezprostředně před začátkem funkčního období, v roce 2018, činil podíl žen na akademických úvazcích FaVU VUT 21,4 %; mezi 14 sledovanými uměleckými fakultami a akademiemi šlo o třetí nejnižší hodnotu. V roce 2025 dosáhl 37,5 %; zvýšení o 16,1 procentního bodu bylo druhé nejvyšší v segmentu. Rozsah akademických úvazků žen přitom vzrostl ze 7,31 na 22,96 FTE, tedy na více než trojnásobek. Ještě zřetelnější je posun v počtech osob: evidenční počet akademických pracovnic a pracovníků k 31. 12. vzrostl ze 42 na 76 a počet žen mezi nimi z 10 na 33. Z přírůstku 34 osob tak dvě třetiny připadly na ženy a jejich podíl stoupl z 23,8 % na 43,4 %, tedy o 19,6 procentního bodu; to je nejvyšší nárůst v celém sledovaném segmentu. V roce 2025 patřila FaVU VUT k pěti institucím segmentu s nejvyšším zastoupením žen mezi akademickými pracovnicemi a pracovníky. Podíl žen je přitom soustavně vyšší v počtech osob než v objemu úvazků, v roce 2025 o 5,9 procentního bodu, což ukazuje, že ženy pracovaly častěji na částečné úvazky. Zdroj: Statistiky MŠMT. ↩
  12. V roce 2018 tvořila vedení fakulty čtveřice mužů a jedna žena; od roku 2019 mělo osmičlenné vedení pět žen, přičemž ženy zastávaly čtyři ze šesti proděkanských pozic. Zdroj: Výroční zprávy o činnosti FaVU VUT. ↩
  13. Rovné podmínky pro ženy i muže uvedlo 92 % respondentek a respondentů na FaVU VUT, oproti 84 % za VUT. Návratnost dotazníku na fakultě činila 20,5 %, proto je vhodné výsledek chápat jako orientační. Zdroj: Dotazníkové šetření zaměstnanců a zaměstnankyň VUT 2025. ↩
  14. Rozdíl v průměrné hrubé mzdě žen a mužů (tzv. gender pay gap) byl mezi akademickými pracovnicemi a pracovníky na FaVU VUT v roce 2025 nižší než 1 %, zatímco na VUT jako celku dosahoval 31 % v neprospěch žen. Rozdíl na úrovni celé univerzity je do značné míry dán oborovým a profesním složením zaměstnaných. Zdroj: Statistiky MŠMT. ↩
  15. Akademických úvazků přibylo o dvě třetiny, zatímco počet studujících bez doktorandstva vzrostl téměř o třetinu; počet studujících na jeden akademický úvazek tak na FaVU VUT klesl z necelých sedmi na necelých pět a půl. Zatímco u 8 ze 14 uměleckých fakult a akademií se tento poměr ve sledovaném období zhoršil, FaVU VUT vykázala jeho největší relativní zlepšení v celém segmentu (−22 %); menší poměr než FaVU VUT má mezi výtvarnými školami už jen AVU. Za nejvýznamnější změnu v této oblasti však považujeme něco, co se v tomto poměru neukáže: navýšení pedagogického zajištění ateliérů z 1,5 na 2 FTE. Úroveň 2 FTE na ateliér odpovídá zvyklosti výtvarných vysokých škol a fakult, na nichž ateliér zajišťují dvě až tři osoby s úvazky v součtu okolo 2 FTE. Na FaVU VUT byla tato úroveň dlouho nedosažitelná: asistentky a asistenti ateliérů, tvořící druhý pedagogický úvazek ateliéru, měli ještě v roce 2019 pouze částečné úvazky v rozsahu 0,3 až 0,5 FTE. Šlo o skrytý deficit, který dopadal na konkrétní lidi: nepoměr mezi rozsahem úvazku a skutečným rozsahem pedagogické práce znamenal pro asistentky a asistenty prekarizaci jejich pracovního postavení. Napravit tento stav vyžadovalo nejdříve zlepšit ekonomickou stabilitu fakulty a zvýšit její výnosy. Narovnání úvazků bylo proto stejnou měrou opatřením pedagogickým i pracovněprávním; jeho mzdový odraz uvádí poznámka 17. Zdroje: MIS VUT, SAP VUT, Statistiky MŠMT. ↩
  16. Srovnání vychází z pětiletých období zahrnutých do výpočtu pro rozhodné roky 2019 a 2025. Objem bodů RUV vzrostl z 27 845 za období 2013–2017, započítávané pro rozhodný rok 2019, na 74 183 za období 2019–2023, započítávané pro rozhodný rok 2025 – tedy přibližně o 166 %. Ve stejném srovnání vzrostl počet výstupů kategorie A, nejvyšší kvalitativní kategorie RUV, o více než 150 %. Významnou část těchto výstupů přinesl doktorský výzkum, jak konstatovala i evaluace z roku 2024. Nešlo přitom jen o důsledek početnějšího týmu: výkon výrazně rostl také v přepočtu na osobu. Zdroje: RUV MŠMT, MIS VUT, Evaluační zpráva VUT 2024. ↩
  17. Průměrná hrubá mzda akademických pracovnic a pracovníků FaVU VUT vzrostla z 37 599 Kč v roce 2019 na 68 772 Kč v roce 2025, tedy o 83 % – nejvíce ze všech 14 srovnávaných uměleckých fakult a akademií; výrazně rostly mzdy také na DAMU (+59 %) a HAMU (+57 %). Nejpočetnější skupinu vyučujících na FaVU VUT tvoří asistentky a asistenti spolu s odbornými asistentkami a asistenty; v roce 2025 na ně připadalo přibližně 68 % akademických úvazků, přičemž objem úvazků asistentek a asistentů vzrostl o 76 % a u odborných asistentek a asistentů se více než zdvojnásobil. Právě u nich byl mzdový posun nejvýraznější: z 29 343 na 58 105 Kč (+98 %), respektive z 38 211 na 70 007 Kč (+83 %); růst tedy nebyl soustředěn do vyšších pozic. Mzdy technickohospodářských pracovnic a pracovníků FaVU VUT se zvýšily z 33 448 Kč na 59 239 Kč, tedy o 77 %. Uvedené nárůsty jsou nominální: souhrnná inflace mezi roky 2019 a 2025 dosáhla podle indexu spotřebitelských cen přibližně 43 %. Zdroje: Statistiky MŠMT, SAP VUT, ČSÚ. ↩
  18. V zaměstnaneckém šetření VUT z podzimu 2025 byly v odpovědích zaměstnaných na FaVU VUT nad univerzitním průměrem hodnoceny zejména možnosti slaďovat pracovní a osobní život (4,5 z 5 oproti 4,2 za VUT, nejvyšší hodnota mezi všemi součástmi), podpora profesního rozvoje (3,9 oproti 3,6), podmínky pro výuku (dostatečnou podporu uvádí 75 % oproti 61 % za VUT) a sociální vztahy (88 % pozitivních odpovědí oproti 80 %). Naopak pod univerzitním průměrem se ocitla spokojenost s vnitřní komunikací a organizační kulturou: interní komunikace a sdílení informací na domovském pracovišti 3,5 oproti 3,8 za VUT a organizační kultura 3,5 oproti 3,7. Celková spokojenost s prací na VUT přitom zůstala nad průměrem (4,0 oproti 3,8). Rozdíl proti průměru je největší na úrovni domovských pracovišť, nikoli fakulty jako celku, a netýká se vedoucích jako takových: maximální podporu nadřízené nebo nadřízeného uvádí 75 % respondujících oproti 72 % za VUT, zpětnou vazbu ke své práci ale vůbec nedostává 13 % oproti 4 %. Vzhledem k nízké návratnosti dotazníku (20,5 %) je třeba tato data chápat jako podpůrný signál, nikoli jako reprezentativní obraz fakulty. Slabší hodnocení vnitřní komunikace přitom není izolovaným signálem: jako oblast ke zlepšení ji označila už zpráva EQ-Arts z roku 2020, vycházející z návštěvy na podzim 2019. Zdroje: Dotazníkové šetření zaměstnanců a zaměstnankyň VUT 2025, Zpráva EQ-Arts 2020. ↩
  19. Celkové roční výnosy fakulty vzrostly z 55,84 mil. Kč v roce 2019 na 149,82 mil. Kč v roce 2025, tedy přibližně na 2,68násobek. Rozhodující podíl na tomto růstu měly normativní prostředky MŠMT. Příspěvek na vzdělávací činnost, který se dělí na fixní část (ukazatel A) a výkonovou část (ukazatel K), se zvýšil z 41,74 na 98,68 mil. Kč, tedy na 2,36násobek (částky jsou již sníženy o centralizované odvody v rámci VUT). Růst fixní části odráží navyšování počtu studujících: v souladu s cílem, který si vedení stanovilo na začátku sledovaného období na základě interní analýzy financování a udržitelné kapacity, fakulta přijímala další studující až do limitu studií hrazených ze strany VUT; v praxi to znamenalo postupné doplňování každého z ateliérů přibližně na 20 studujících, tedy na velikost, kterou za funkční považovali i sami ateliéroví vyučující. Vyšší výnosy fakulta obratem vracela do podmínek studia a práce: umožnily narovnat úvazky asistentek a asistentů a zvýšit mzdy i stipendia. Poměr počtu studujících na jeden akademický úvazek se tak i v období růstu jejich počtu zlepšoval. Ještě výrazněji však rostla výkonová složka příspěvku: objem ukazatele K stoupl z 15,77 mil. Kč v roce 2019 na 49,88 mil. Kč v roce 2025, tedy na více než trojnásobek. Podíl FaVU VUT na ukazateli K v rámci VUT přitom vzrostl ze 7,3 % v roce 2019 na 13,1 % v roce 2025 a 13,4 % pro rok 2026. Dalším významným zdrojem růstu byl Fond umělecké činnosti (FUČ), zavedený v roce 2020, jehož objem dosáhl v roce 2025 19,16 mil. Kč. Pokud se zásadně nezmění systém financování veřejných vysokých škol ani relativní výkon fakulty v rámci VUT, lze dosaženou úroveň financování považovat za udržitelnou i v dalším období. Zdroje: Výroční zprávy o hospodaření FaVU VUT, Rozpočtové podklady VUT. ↩
  20. Roční objem stipendií vyplacených z prostředků fakulty vzrostl ze 4 391 480 Kč v roce 2019 na 14 618 964 Kč v roce 2025, tedy přibližně na 3,33násobek. V rámci této částky vzrostl objem tvůrčích (uměleckých), výzkumných a mimořádných stipendií z 1 995 230 Kč na 7 784 724 Kč, tedy přibližně na 3,90násobek. Srovnání nezahrnuje mobilitní stipendia programu Erasmus+ ani stipendia vyplácená rektorátem VUT, například ubytovací a sociální stipendia. Zdroj: Výroční zprávy o hospodaření FaVU VUT. ↩
  21. Celkový zůstatek fondů fakulty činil k 31. 12. 2018, tedy bezprostředně před začátkem sledovaného období, 12,25 mil. Kč; k 31. 12. 2025 dosáhl 33,41 mil. Kč, což představuje nárůst o 172,7 %. Zdroj: Výroční zprávy o hospodaření FaVU VUT. ↩
  22. Stavební rozpočet rekonstrukce tyto náklady pokrývá jen zčásti; rezerva je určena na jejich dofinancování. ↩
  23. Projektová příprava rekonstrukce a dostavby areálu VUT v ulici Údolní probíhala v letech 2021–2024. Realizace první a druhé etapy ze čtyř, které zahrnují rekonstrukci budov určených pro FaVU VUT, probíhá v letech 2025–2027. Projekt je uskutečňován v rámci programu 133 220 – Rozvoj a obnova materiálně technické základny veřejných vysokých škol (MŠMT). Zdroj: Strategické záměry VUT. ↩
  24. Vydavatelská činnost představuje pro fakultu jeden z přirozených způsobů, jak sdílet znalosti a zpřístupňovat výsledky výzkumu veřejnosti, a vedení ji proto začalo rozvíjet jako plnohodnotnou institucionální agendu. Od roku 2022 ji upravuje příslušný pokyn děkana, na jehož základě fakulta začala vydávat publikace určené k prodeji a vést jejich řádnou skladovou a ekonomickou evidenci. Nakladatelství vedle odborného, redakčního a produkčního zázemí postupně buduje také distribuční síť a svou produkci systematicky prezentuje na knižních veletrzích a dalších oborových akcích. Práce nakladatelství se již v průběhu sledovaného období promítla do opakovaných nominací a několika ocenění, například v soutěžích Nejkrásnější české knihy roku nebo Zlatá stuha. Zdroj: Výroční zprávy o činnosti FaVU VUT. ↩
  25. Mobilitou se zde rozumí součet příjezdových a výjezdových dnů studujících. V roce 2025 jich fakulta vykázala 8 078 oproti 8 925 v roce 2019. Přestože se celkový objem přiblížil výchozí úrovni, v přepočtu na jedno studium klesl přibližně o třetinu. Na tomto návratu se podílela výjezdová mobilita, která úroveň roku 2019 překročila o 11,5 %, zatímco příjezdová zůstala o 33,4 % pod ní. Výjezdových dnů tak bylo téměř dvakrát více než příjezdových; mezi osmi fakultami VUT je FaVU VUT v tomto ohledu jediná, u ostatních jsou oba směry vyrovnané, nebo převažují příjezdy. Fakulta na tento vývoj reagovala několika nástroji: pokyn děkana učinil z dříve nesnadného přijímání příchozích zahraničních stážistek a stážistů do ateliérů standardní postup a mobilita studujících byla zařazena mezi parametry rozpočtů ateliérů, aby se odpovědnost za její rozvoj stala viditelnou napříč fakultou. Nepříznivý trend příjezdové mobility ukazuje, že je třeba cíleně zvyšovat atraktivitu fakulty jako místa studijních pobytů pro zahraniční partnerské školy; významné zapojení studujících doktorského programu do výjezdů pak zdůrazňuje potřebu přenést pregraduální mobilitu do semestrálního programu ateliérů, včetně jejích dostupnějších forem, jako jsou kombinované intenzivní programy (BIP). Zdroje: Rozpočtové podklady VUT, MIS VUT. ↩
  26. V období 2019–2025 fakulta v této oblasti uzavřela rámcové smlouvy o spolupráci mimo jiné s Národním památkovým ústavem a Masarykovým onkologickým ústavem, řešila tři projekty TA ČR a opakovaně se podílela na vizuálních identitách okolních měst i na činnosti brněnského herního klastru. Fakulta je rovněž členem národní iniciativy TAH – Centre for Innovations in Technology, Art and Humanities, a to již od jejího založení v roce 2023. Šlo však spíše o jednotlivé aktivity než o soustavnou praxi, která by patřila k prioritám fakulty. Dostatečným stimulem k iniciování většího počtu projektů samotnými zaměstnankyněmi a zaměstnanci přitom nebylo ani razantní snížení sazby společných provozních nákladů (SPN), tedy správní režie uplatňované podle pravidel VUT v rozpočtech projektů a zakázek: ještě v roce 2019 činila na FaVU VUT téměř 31 %, od roku 2021 se pohybuje kolem 19,5 % a patří k nejnižším na VUT. Porovnání finančních ukazatelů Modulu 3 za období 2019–2023 ukazuje, že mezi sledovanými uměleckými fakultami a akademiemi zaujímala FaVU VUT třetí místo v objemu neveřejných negrantových zdrojů, páté ve smluvním výzkumu a až dvanácté v objemu projektů podpořených z veřejných zdrojů. Pořadí je třeba chápat jako orientační, protože vychází ze sebehodnoticích zpráv, jejichž způsob zpracování a klasifikace některých výnosů není zcela jednotný. Zdroje: Výroční zprávy o činnosti FaVU VUT, Rozpočtové podklady VUT, Sebehodnoticí zprávy Modulu 3 pro MEP (MŠMT, 2025), Evaluační zpráva VUT 2024. ↩
  27. K nástrojům, které mají zapojení rozšířit, patří startovací podpora začínajících výzkumnic a výzkumníků, interní inkubace projektových záměrů napříč ateliéry, kabinety a katedrou i formalizovaná partnerství s ostatními fakultami VUT, která umožní sdílet výzkumné kapacity a odpovědnost mezi více pracovišti. Těmto záměrům má napomoci posílení Oddělení projektové podpory o pozice specialistky podpory výzkumu a specialistky transferu znalostí, zřízené z prostředků projektu OP JAK; výběrová řízení proběhla na podzim 2025 a obě pozice jsou obsazeny od roku 2026. ↩
  28. Přehled výzkumných kapacit a témat vzniká jako průběžně aktualizovaný katalog odborných profilů a výzkumných zaměření členek a členů akademické obce. Má usnadnit sestavování projektových týmů, oslovování fakulty externími partnery i prezentaci výzkumného profilu navenek. ↩
  29. Pro FaVU VUT zůstávají stěžejní formy zveřejňování výsledků, které odpovídají specifikům oboru. V oblasti umělecké a designérské tvorby jde především o výstavní a další formy veřejné prezentace umění a designu; v oblasti publikační činnosti pak o expozice uměleckého výzkumu, odborné knihy a kapitoly v nich, recenze a další kritické či popularizační texty určené odborné i širší veřejnosti. Články v impaktovaných periodikách nechápeme jako náhradu těchto výstupů, ale jako rozšíření publikačního spektra tam, kde odpovídají povaze výzkumu a mají odborný smysl. ↩
  30. Vzhledem k blízkosti Masarykovy univerzity a její široké nabídce teoreticky zaměřeného studia v humanitních a společenskovědních oborech není prioritou FaVU VUT zakládat paralelní studijní programy. Smysluplnější je rozvíjet spolupráci a sdílení výuky při zachování vlastního výtvarného profilu. ↩
  31. FaVU VUT zahájila činnost 1. ledna 1993; v roce 2026 tedy uplynulo 33 let od jejího založení (s jistou nadsázkou tak vstoupila do „Kristových let“). ↩
  32. V roce 2020 si univerzita v rámci přípravy Strategického záměru VUT pro období od roku 2021 a úprav rozpočtových pravidel vyžádala od fakult kvalifikovaný pětiletý výhled počtu studujících. Vedení FaVU VUT tehdy odhadlo udržitelnou kapacitu fakulty na přibližně 220 studujících v bakalářském, 115 v navazujícím magisterském a 50–60 v doktorském stupni – celkem zhruba 390 osob. Odhad zohledňoval reálný zájem a kvalitu uchazečstva, demografický vývoj, pedagogické a prostorové kapacity, tehdejší podmínky financování a požadavek na zachování kvality výuky a růst výzkumného potenciálu fakulty. Počet studujících v roce 2025 – 388 ve struktuře přibližně 4 : 2 : 1 – této předpokládané kapacitě odpovídá. Zdroj: Interní podklad FaVU VUT pro přípravu Strategického záměru VUT 2021+. ↩
  33. České bakalářské a navazující magisterské programy Volné umění a Design jsou akreditovány do 26. 9. 2033, anglický navazující magisterský program Fine Art and Design do 1. 3. 2032 a česká i anglická verze doktorského programu Výzkum v umění a designu do 19. 11. 2034. Zdroj: Akreditace FaVU VUT. ↩
  34. I umělecká fakulta musí umět překládat svou práci do institucionálního jazyka, aniž by připustila, aby tento jazyk určoval, co je v umění, vzdělávání a výzkumu hodnotné. Tento postoj má oporu i v mezinárodním rámci: VUT v roce 2022 podepsalo dohodu o reformě hodnocení výzkumu (Agreement on Reforming Research Assessment) a je členem koalice CoARA, která klade důraz na kvalitativní posuzování a na respekt k rozmanitosti výzkumných výstupů a praxí. ↩
  35. Vztahy zde nezahrnují pouze vazby uvnitř fakulty a její akademické obce, ale také provázanost v rámci univerzity a průběžně rozvíjenou síť partnerství s významnými kulturními institucemi v regionu. Výstavní, rezidenční a výzkumné projekty i programy pro alumni nevznikaly izolovaně, ale byly cíleně rozvíjeny ve spolupráci s Domem umění města Brna, Galerií TIC, Open Studios Brno, Moravskou galerií v Brně, Galerií města Brna a kreativním hubem KUMST. Uskutečnění souboru změn v letech 2019–2025 umožnily úzká součinnost uvnitř univerzity a podpora vedení VUT; vstřícnosti univerzity i uvedených partnerských institucí si velmi vážíme. ↩

Analýzy a grafy

Srovnání a vývojové grafy

Pozn.: Většina grafů srovnává FaVU VUT s ostatními institucemi segmentu 14 veřejných uměleckých vysokých škol a fakult; položky XII až XVI se týkají vývoje na FaVU VUT a v rámci VUT. Časové řady zpravidla začínají rokem, pro který lze potřebné údaje souhrnně dohledat ve veřejných zdrojích.

  1. Srovnání uměleckého výkonu uměleckých fakult a akademií
  2. Srovnání výběrovosti uměleckých fakult a akademií v přijímacím řízení
  3. Srovnání výběrovosti českých vysokých škol v přijímacím řízení (2023/2024)
  4. Procentuální srovnání vývoje počtu přihlášek uměleckých fakult a akademií
  5. Srovnání počtu studujících uměleckých fakult a akademií
  6. Srovnání počtu akademických pracovníků uměleckých fakult a akademií
  7. Srovnání počtu studujících na jeden akademický úvazek na uměleckých fakultách a akademiích
  8. Srovnání výše průměrné mzdy akademických pracovníků uměleckých fakult a akademií
  9. Procentuální srovnání vývoje mezd akademických pracovníků uměleckých fakult a akademií
  10. Srovnání počtu doktorandů uměleckých fakult a akademií
  11. Srovnání úspěšnosti vedení disertačních prací na uměleckých fakultách a akademiích
  12. Vývoj průměrné mzdy zaměstnanců FaVU VUT (2019–2025)
  13. Vývoj průměrných mezd fakult VUT (2019–2025)
  14. Vybrané trendy FaVU VUT (vývoj v procentech vzhledem k roku 2013)
  15. Statistiky přijímacího řízení FaVU VUT (od roku 2013)
  16. Statistiky doktorského studia FaVU VUT

↓ ↓ ↓

Fakulta v číslech

FaVU VUT v číslech
vybrané ukazatelevýchozí stav2025změnaviz
studující celkem258 (2018)388+50,4 % (cílový poměr 4 : 2 : 1)↑
studující (NMgr.)61 (2018)105+72,1 % (nejvíce od roku 2003)↑
přihlášky429 (2019/20)884 (2025/26)+106,1 %↑
body RUV27 845 (2013–17)74 183 (2019–23)+166,4 % (5letá období pro 2019 a 2025)↑
roční výnosy55,84 mil. Kč149,82 mil. Kč+168,3 %↑
stipendia4,39 mil. Kč14,62 mil. Kč+232,9 % (z rozpočtu fakulty)↑
zůstatek fondů12,25 mil. Kč (12/2018)33,41 mil. Kč+172,7 %↑
úvazky celkem (FTE)61,793,3+51,2 %↑
úvazky AP (FTE)36,861,7+67,7 %↑
studující / 1 AP úvazek6,935,38−22,4 % (největší zlepšení v segmentu)↑
mobilita / 1 studium32,222,4−30,4 % (výrazné zhoršení)↑
podíl žen na AP úvazcích21,4 % (2018)37,5 %+16,1 p. b. (relativně o 75 %)↑
Ø mzda AP37 599 Kč68 772 Kč+82,9 % (nejvyšší v segmentu)↑
Ø mzda THP33 448 Kč59 239 Kč+77,1 %↑

Zkratky: AP – akademické pracovnice a pracovníci; THP – technickohospodářské pracovnice a pracovníci; NMgr. – navazující magisterský stupeň; FTE – ekvivalent plného pracovního úvazku; p. b. – procentní bod; Ø – průměr.

Pozn.: Výchozím rokem je rok 2019, není-li u ukazatele uvedeno jinak. Symbol ↑ odkazuje na příslušné místo v textu. Počty studujících nezahrnují přerušená studia. Poměr studujících na jeden akademický úvazek se počítá bez studujících doktorského stupně. Mobilitou se rozumí součet příjezdových a výjezdových dnů studujících; pro přepočet na jedno studium se jako jmenovatel používá přepočtený počet studií podle matriky (277 v roce 2019 a 360 v roce 2025). Mzdové a finanční hodnoty jsou nominální; souhrnná inflace mezi roky 2019 a 2025 dosáhla přibližně 43 %.

Východiska

Pozn.: Východiska zahrnují misi, vizi a kontext fakulty, z nichž vychází Strategický záměr FaVU VUT na období 2026–2030. Na rozdíl od bilančního Ohlédnutí za obdobím 2019–2025 mají programový charakter.

Mise

Posláním FaVU VUT je být živým, otevřeným a inkluzivním prostorem pro rozvoj talentu, v němž kritické myšlení, svoboda vyjádření a odpovědnost tvoří základ akademické identity. Jako umělecká fakulta zakotvená v liberálních hodnotách vnímáme umění a design jako svébytné způsoby poznávání i jako významné platformy pro reflexi, interpretaci a utváření světa, pro artikulování osobních i univerzálních hodnot a tvorbu nástrojů podporujících prosperitu a odolnost lidských společenství i více-než-lidského světa přírody.

FaVU VUT poskytuje vzdělávání ve všech stupních vysokoškolského studia – v bakalářských a magisterských studijních programech volného umění a designu a v doktorském studijním programu zaměřeném na výzkum v umění a designu. V rozvoji studijních programů bude fakulta dále posilovat mezinárodní rozměr vzdělávání, zejména rozvíjením studia v anglickém jazyce, rozšiřováním okruhu zahraničních partnerství, podporou vzájemného uznávání studia a diplomů a podporou mobility studujících i zaměstnaných.

Vzdělávací mise FaVU VUT vychází z přesvědčení, že umění a design mají zásadní společenský význam a současně představují oblasti s rozvinutou profesní infrastrukturou a reálnými možnostmi uplatnění. Fakulta proto utváří a průběžně obnovuje kurikulum tak, aby absolventky a absolventi byli vybaveni aktuálními znalostmi a kompetencemi, silnou profesní orientací a motivací pro další rozvoj a aby své budoucí působení zakládali na sdílených hodnotách a etických standardech. Zároveň akcentujeme roli umění a designu jako autonomních forem poznání a podílíme se na dynamickém rozvoji oblasti uměleckého výzkumu.

V oblasti tvůrčí činnosti je dlouhodobou prioritou FaVU VUT vytvářet stabilní a podnětné prostředí pro vznik excelentních výsledků v umění, designu a souvisejících výzkumných oblastech. Fakulta podporuje projekty, které přinášejí nové poznání a obstojí v národním i mezinárodním kontextu, a posiluje tak svou pozici centra progresivních tvůrčích praxí, kritického myšlení a inovativních přístupů. Výzkumnou roli bude fakulta rozvíjet při zachování jedinečného charakteru umělecké školy, v níž se vědecký výzkum setkává a prolíná s výzkumem uměleckým, stejně jako s živou tvůrčí a vzdělávací praxí.

Právě v tomto propojení vzdělávání, vědecké a umělecké tvůrčí činnosti a odpovědného působení ve společnosti se utváří nezaměnitelný charakter FaVU VUT. Fakulta bude usilovat o uměleckou i vědeckou excelenci, ale také o angažovanost a kritičnost, které umožňují samotné představy o excelenci průběžně přezkoumávat a aktualizovat. V této otevřenosti vůči výzvám současnosti spatřujeme nezastupitelný význam fakulty v rámci technické univerzity, místního společenství i společnosti jako celku.

Vize

Vizí FaVU VUT je být suverénní a mezinárodně vyhledávanou uměleckou institucí, která v rámci ekosystému technické univerzity vytváří osobitý prostor pro setkávání umění a designu, technologií, vědy a společenské reflexe. Chceme být místem, kde se akademická excelence neustále obnovuje v živém dialogu se současnou tvůrčí praxí a kde umělecký výzkum přináší podněty pro porozumění globálním společenským, technologickým a environmentálním výzvám i pro jejich řešení. Směřujeme k fakultě, která je pevnou součástí evropského vysokoškolského prostoru, přitahuje talenty z celého světa a poskytuje jim zázemí pro svobodný rozvoj v prostředí inkluze a vzájemného respektu.

FaVU VUT chápeme jako uznávané centrum tvorby, poznání a imaginace – jako instituci, jejíž studující, zaměstnankyně a zaměstnanci mají ambici svět nejen reflektovat, ale i aktivně a kriticky se podílet na jeho kultivaci, a jako otevřenou platformu pro promýšlení a utváření světa zítřka.

Kontext

FaVU VUT je nejstarší uměleckou fakultou na neumělecké vysoké škole v České republice. Byla založena v roce 1993 jako historicky první z uměleckých fakult, které vznikly mimo tradiční centra českého uměleckého vzdělávání, a to i jako protiváha vzdělávacího a kulturního centralismu. Tradice výtvarného vzdělávání na brněnské technice však sahá mnohem dále do minulosti. Již v roce 1899 zde byl založen Ústav kreslení, s nímž jsou spojena jména významných osobností českého výtvarného umění, jako byli Hanuš Schwaiger, Felix Jenewein, Josef Šíma, Jaroslav Král či Vincenc Makovský. Právě poválečné působení Vincence Makovského otevřelo novou kapitolu výtvarného vzdělávání v prostorách na Rybářské ulici ve Starém Brně, kde fakulta sídlila od svého vzniku do listopadu 2016. Dnes fakultu najdeme v historických budovách areálu VUT v ulici Údolní v Brně. Jako moderní umělecká fakulta veřejné technické univerzity propojuje umění, design, výzkum a společenskou odpovědnost. Za více než třicet let své existence se FaVU VUT vyprofilovala jako jedna z klíčových institucí vysokoškolského vzdělávání v oblasti výtvarného umění a designu a vedle Akademie výtvarných umění v Praze a Vysoké školy uměleckoprůmyslové v Praze patří od roku 2021 k nejvýběrovějším školám v České republice.

Odpovědnost: doc. MgA. Filip Cenek